Nepovedený začátek vinobraní v lijáku. Stejně jsme si říkaly, že to aspoň obhlídnem, když už jsme na místě. Moje vlastní soukromé neštěstí se jenom stupňovalo, kousek od centra byla pouť, koncerty na náměstí byly špatně nazvučené a tahaly za uši, a navíc všude smrděl street food a pořád hrozně lilo. Byla jsem nešťastná a unavená a brečela jsem, že chci pryč a domů. L. se ale skvěle povedlo mě utěšit, a tak jsm počkaly na historický průvod, který byl skvělý a stál za to.
Spaní u M., kterou jsem neviděla už léta v jejím domě přeplněném věcma a mini sbírkama nejrůznějších věcí (alespoň po pěti kusech). K. nám pro jistotu posílala varovné gify, abysme se mohly trochu psychicky připravit.
Připomněla jsem si, že se sestrama vlastně pokračujem v rodinné tradici. M. byla učitelka, prababička ředitelka ve školce a praděda ředitel ve škole.
Druhý den už začíná mnohem líp. Zjišťuju, že historický šerm je something I’m really into. Especially with really, really super cool good-looking knights. Je hezky a se sestrama obcházíme stánky se šperkama a vybíráme, co bude všem nejvíc slušet. Sobě růžové náušnice, což je nově moje barva. L. jemný prstýnek od kováře. Občas doplníme skleničky vínem nebo burčákem.
Sluníčko a vyhřívání s vyhlídkou na Dyji. <3
I když jdeme na moje oblíbené sokoliary s předstihem, sezení na nás zbylo už jenom na zemi. Tentokrát zase super cool sokoliarka Karla a dravci.
Na kafe a zákusky v nejvíc přelazeně vyzdobené kavárně.
Máma mě v krásné polské keramice nechala vybrat hrneček k narozeninám (s vlaštovkama!). Miluju polskou keramiku.
Znova průvod, tentokrát za světla a z mnohem lepšího místa. L. nám chytla stříbrňák a už zkušeně jsme volaly ‘Sláva králi!’ Jan Lucemburský s královnou, princeznou, rytíři a rytířkami, žongléry, psovody, velbloudy a nevímčímvšim.
Nakonec nás čekal highlight dne: jezdecký turnaj s kaskadéry s our beloved nejvíc cool Annou z Rožmberka. Koně skákající přes hořící překážky a tak podobně. Anna v jednu chvíli postavila koně na zadní a v ruce držely zdvižený meč. Fakt nevím jestli tenhle obrázek v drsnosti někdy něco překoná. Taky skočila ze svého koně na kolegu, který při turnaji podváděl, postavila se za něj na koně a strkala ho tak dlouho, dokud nespadl. Ajem in love. <3
Pak se ještě doplazit zpátky do centra na zbytek Chinaski a ohňostroj na hudbu z Harryho Pottera.
S L. se zase mačkáme na jedné posteli a já celou noc padám do díry, protože nechceme spát odděleně. Za lištou nad náma je navíc zastrkaná sbírka nožů, dýk a podobně. Rodinu si člověk nevybírá stejně jako kamarády.
V neděli ráno jdem ještě na procházku po vesnici. Prázdniny u prababičky jsou tak ancient fucking times, že už si z toho fakt skoro nic nepamatuju. Akorát jak to vonělo ve strejdově pokoji s pianem a benjem a taky desky, které jsme si pouštěli v obýváku a spížku s kompotama a zavařovačkama všeho druhu, kvašáky a koupelna v prádelně a dětství a žluté špendlíky a historky ze školky.
Žádné komentáře:
Okomentovat