Na rychlo pár minut před hodinou stahuju laser pointer manual a úspěšně studuju, abych ho připojila k pultíku.
Ve volné hodině, na kterou jsem se těšila, že si aspoň dodělám práci, kterou nestíhám, začal řvát požární poplach. Žádná zpráva o cvičení nešla, ale stejně jsem to tak vyhodnotila spíš než že by doopravdu hořelo, a tak jsem si vzala jenom telefon a klíče na zamčení učebny.
Přijeli i hasiči a byl kolem toho kompletní mayhem. Až zpětně jsem se dozvěděla, že byl opravdu nějaký problém v plynárně a o cvičení nešlo, tak jsem ráda, že mi tam nakonec nevybuchnul laptop spolu se všemi materiály do práce.
V jedné skupince mám Rusku a dva Ukrajince, na což jsem přišla teprve nedávno. (Měla jsem všechny studenty, co mluví rusky, za Ukrajince, ukázalo se ale, že je mezi nima i jedna Běloruska a slečna z Kazachstánu.) Paradoxně jsou ti tři často spolu ve skupince a na hodině jsem se u nich zastavila zrovna v momentu, kdy jim padla otázka, kde by chtěli strávit stáří a když ta Ruska říkala, že doma v Moskvě, všichni jsme to jenom taktkně přešli. I really don’t know how to handle this. K. vždycky navíc M. vysvětluje rusky nějaké anglické slovíčka, které ona nezná. Nepobírám how does this work.
Napsala jsem A. (svoji vedoucí diplomky) o dracula daily, protože nám vždycky zdůrazňovala jak je to důležité dílo v rámci gothic novels, které miluje. Říkala, že to bude sdílet se studenty a hned to hodila na fb univerzity.
V menze na mě mávala D, abych si k ní přisedla a daly jsme si spolu oběd. Je to spolužačky sester ze střední, dřív taková hodně svá a šílená (to vlastně platí doteď), co teď dělá na baťovce phd. Nakonec jsem málem přišla pozdě na hodinu, protože jsme prokecaly víc než hodinu a probraly jsme všechno přes duševní zdraví, rozchod na svatbě a stavbu baráku až k dětem. Moc příjemný rozhovor. Když jsme se loučily, říkaly jsme si, že musíme někdy zajít na víno nebo tak.
Večerní kurz, který měl trošku problematický začátek, se ustálil, přišla nová paní, která je moc přijemná a zlepšuje nám good vibes ve skupině. Taky už ale jistě vím, že tímto školním rokem končím. Zůstala jsem kvůli studentům, kteří stejně nakonec nepokračují a už na to prostě nemám sílu.
Domů jsem se vrátila až kolem třičtvrtě na 8 a čekala na mě uvařená večeře, i když před tím byla L ještě na stavbě. <3
Ve čtvrtek v konzultačkách opravuju úkoly studentů (chain business emails) a dostávám u toho záchvaty smíchu.
Zrušená indivka byl největší blessing. Šla jsem na chvilku domů a ležela půl hodiny v posteli a i když jsem nemohla usnout, fyzicky jsem cítila jak můj mozek regeneruje před tím, než jsem šla učit češtinu.
Na češtině nám do třídy vlítla můra. :) Jednak jsem dostala bídu za svoji paniku a taky Ukrajinky říkaly, že to máme z toho, že nemáme hady. Naštěstí jsme už končili, tak jsem je rychle vyháněla, že tam s tou můrou nebudu.
Žádné komentáře:
Okomentovat