čtvrtek 22. září 2022

“You can’t pin joy like a moth”

Z Chorvatska taky nemám zápisky. Rodinná dovolená s Názvem a partnery, sluníčko, moře, večerní sedánky a alkoholy, nejvíc dospělá fancy večeře, drinky v přístavu, book club, rafting na skoro divoké řece s nejlepším instruktorem, čerstvé fíky, ubytování pár kroků od moře a nafukovací avokádo, hraní s míčky a dalšími hračkami v moři, terapie a sdílení životních příběhů <3

Taky noční hrozně příčetný skinny dip. Je fajn, žej sme se nikdy nezřízeně neopili, a tak nám nebylo špatně, na druhou stranu ale je mi to trošku líto, že jsme si takovou nerozvážnost nedovolili.

Je skvělé vidět D. šťastnější než kdykoliv dřív za dobu co ji znám i přes šílenosti, které se jí dějou v životě.

S L. jsme si v obýváku nechaly rozložený gauč, válíme se tam a říkáme tomu ‘letní sídlo.’

Duolingo nás pořád se Širu vyzývá na duely.

Absurditky v práci už zase začínají. Jedna ukrajinská studentka, trenérka gymnastiky, kterou jsem učila češtinu, říkala, že na naše kurzy angličtiny nedorazí, protože už je v Seattlu. Tak asi good for her, I guess. Napsala mi krásný děkovný email.

Měla bych chystat hodiny na kurzy angličtiny a češtiny pro UA a závěrečný test, ale místo toho s pagan crew krotíme časoprostor, abysme ve stejný týden mohly na koncert Ezry Furmana a The Mountain Goats.

Věta do korpusu: nemáš screen shot rozvrhu? aby se nám ten časoprostor líp ohýbal

Výhoda nového kabinetu, který sdílím jenom s jednou kolegyní, kterou jsem tady ještě nikdy neviděla, je, že můžu beztrestně poslouchat Orvilla Pecka on repeat.

Píšou mi z vošky, jestli bych tam nechtěla vzít nějaké hodiny, že by mě studenti chtěli zpátky. Bohužel se mi to ale do rozvrhu nevejde. Mám jenom z uni tolik hodin, že bude na pořadu dne survival mode.

S D. jsme pohádkové duo.

Při psaní witcher fanfikce mi hraje playlist Songs that feel like your past lives sang them, ve kterém se najednou objevily písničky The Amazing Devil a Joeyho Bateyho jako Jaskiera. Náhoda? Nemyslím si.

Žádné komentáře:

Okomentovat