čtvrtek 15. září 2022

“Oh! Maybe I Am Right

 Where I'm Supposed To Be Right Where I'm Supposed To Be, This Is My Life”

ancient zápisky ze začátku školních prázdnin:

L. si brala ve čtvrtek dovolenou a celý den nám na stavbu s chlapama stěhovala cihly <3. Všechno je to čím dál tím reálnější a věci, které je potřeba vyřešit, odpadávají jako balvany.

S T. jsem začla pravidelně běhat. Že jsem v roli trenérky je fakt vtipné, ale T. říká, že ji to se mnou baví. Na oplátku mi v práci pomohla s obnovením pasu a řidičáku a já ji za to přinesla vějíř, který jsem měla nepoužívaný, nerozbalený ještě z Japanu. Malé radosti.

V pátek jsem ráno četla, že v noci bombardovali Oděsu. Potom jsem měla dvě hodiny s Marinou a po ní další dvě s její dcerou Larysou, které odtamtud pocházejí. Marině cinkaly nějaké upozornění na telefonu, tak říkala, že je to kvůli tomu. Snažíla jsem se nerozbrečet a nedělat drama a jenom se zeptala, jestli je její rodina v pořádku. Všichni jsou naštěstí v bezpečí v Evropě.

Protože v Inspiraci zapomněli, že už je 1.7 a začínají příměstské tábory pro ukrajinské děti, měly jsme s M. hodinu u dětského hřiště a s L. potom v parku v centru, kde nakonec bylo mnohem příjemněji než ve třídě bez klimatizace. S M. se bavíme česko-rusky a s L. česko-anglicko-rusko-ukrajinsky. Languages, my beloved. (L. říkala, že jsem dobrý učitel češtiny, which warmed my heart after the dreaded evaluations. Taky mi chválila ruštinu, a tak jsem vysvětlovala, že jsme trénovaly s její mámou.)

Dneska mi skončil druhý intenzivní týdenní kurz v Inspiraci a zároveň po třech měsících končí i kurz češtiny na univerzitě, kde se nám povedlo probrat celé Česky v česku. Nabízím všem ale pokračující kurzy češtiny na uni i začátečnícké v Inspiraci, kde budu učit já a nějaká kolegyně T. Zároveň jim říkám o našich dvou pilotních letních kurzech angličtiny.

Dneska jsem nemohla uvěřit, že dyňa je (nejspíš) rusky žlutý meloun a dýně je u nich tykev (tykva?). Ségra říkala, že tenhle chaos melounů a dýní už dávno vzdala.

Jako vždycky největší události zůstanou nepopsané, protože they are too big to comprehend:

Svatba Š+L - únikovka Blackbeardův poklad - výšlap Visalaje-Bílý Kříž-Sulov-Smrkovina, pletenizno a new hobbies, swingový workshop se sestrama

Alespoň k tomu poslednímu: šly jsme s K. na workshop, který vedla druhá sestra a to nám přišlo náramně k smíchu. To, co jsem se naučila, jsem potom využila po zbytek večera na živou hudbou. Ségry se divily, jak mi dobře jde pochytávat nové kroky, tak jsem ráda, že nějaký taneční základ tam pořád je. Hrozně jsem si to užila, i když navečer už bylo k smrti chladno v sukni bez punčoch.

Vrchol byl, když pro mě sestry poslaly M., i přes moje protesty, který si se mnou zatančil, i když jsem ho nejdřív asi dvakrát odmítla. You don’t understand, M. je slovák kolem 40, který mi stylem připomíná Madse a navíc nosí three piece suit a chová se jako gentleman. Na leadra je potřeba se spolehnout a vycítit, co po vás chce a když je to někdo cizí, v tu chvíli začnu panikařit a dělat blbosti. 

Věta do korpusu:

V: Aha, jaké novinky se dozvídáme přes zelí.

Žádné komentáře:

Okomentovat