Za kulturou na Cimrmany od ochotníků.

Mám homesick po našem kulturáku.
Moje možná nejoblíbenější chvilka z chození do divadla je probírání dojmů z prvního dějství nad vínem a chlebíčkem.

Druhý kulturní pátek / prvně na vernisáži ve Zlíně. Večeře ze Srí Lanky a naše nejdražší víno v životě.

Třetí kulturní pátek / Mucha v Míru, ve kterém to vypadá trochu jako v Andyho továrně. Modročervené neony a postříbřený strop.
Naučily jsme A. říkat „píča,“ a potom jsme to všechny skandovaly společně s Muchou. I’m not even sorry.
Tanečky a frisco. Užívám si svoje zase krátké vlasy a pohazuju hlavou jako šílenec.

Poslední dobou mám nejpodivnější sny.
Dostala jsem za odevzdanou diplomku, která vypadala jako ohmataný, tlustý paperback jen třicet bodů ze sta. Potom jsme to s mojí vedoucí rozebíraly v kabinetu, který vypadal jako ložnice mého pradědy – masivní dřevěná postel, tlumené světlo z kulaté lampy – trochu mi to připomínalo i prostředí zmijozelských kobek. Celé okno bylo lemované obřím krakenem, který na něm byl napůl položený a napůl jej celé objímal chapadly.

Jindy se mi zase zdálo, že jsme s H. používali dýni místo míče a hráli na poušti volejbal.

Ve škole jsou všichni nemocní, takže přibývá počet hodin na suplování. V pondělí jsem měla jeden blok od dvou do půl osmé večer (s tím, že jsem samozřejmě měla ještě tři hodiny ráno), pouze s dvěma pauzami po patnácti minutách. Během tohohle šíleného maratonu se mě jedna paní z nové skupinky zeptala, jestli jsem z Česka. Nový milník: Being mistaken for a native speaker.

A další achievement: přes valentine's day puns jsem skoro všem svým skupinkám představila koncept hoho vtípků v angličtině.

Věty do korpusu šílenství:
Morphology teacher: Am I seeing storks?
Brit.lit. teacher: Yes, maybe it was for his son, who died at the age of 11...hahaha...I shouldn't laugh...
A nakonec démoni v podobě The chimney sweeper od Blakea ztvárněného pomocí postaviček z lega.

Hrozně jsem ocenila, že když jsem řekla mámě, že se o tom nechci bavit, tak okamžitě změnila téma.