Velký T. mi po našem jediném čtvrtečním setkání automaticky píše španělsky, protože mě zná jako Seňora Lopéze. I když mě už stihl omylem přejmenovat na Seňora Pabla Ikebanu. Tak mu odpovídám mixem španělštiny, japonštiny, korejštiny a češtiny.
M. mi už tradičně hraje skladbičku. Tentokrát racky.
B. se zlobí stylem: Já tady chystám postel a ty nechceš nic dělat, jenom hledáš nějaké mořské králíky, Neo.
Zpracovávám rozhovor s panem docentem a poslouchám k tomu Passengera. Všem jsem řekla, že je to botanik, i když to není moc pravda. V 変な mu přezdíváme dokonce fancy botanik. Můj způsob, jak vyjádřit, že je to šéf ústavu chemie a analýzy potravin.
Po zredukování má rozhovor 9000 znaků, všechno mi přijde zajímavé, nic nechci vyhodit a musím se dostat na 6000. It hurts.
P. dělá japonský díl hudebně-kulturního bloku. Zapomínám, jak moc jsem ho spolu se svým studiem ovlivnila. Hraje písničky, které oba dobře známe. Moji oblíbenou Zubatou, Bowieho, LP, Čeko no repablik (kašlu na transkripci), one ok rock a Akuma stocking. Démonci.
Krájím dýni na polívku a koukám na sense and sensibility. Favourite me time. Rozkošný Hugh Grant sahá na ovečku, krásný Alan Rickman se svým hlubokým hlasem, Hugh Laurie jako grumpy cat a malá holka, co chce být kapitánka! Alan Rickman v nejlepších letech. Už dlouho mi tak nevynechávalo srdce údery díky chlapskému šarmu.
Titanic. Na začátku Rosina bezútěšnost. Jack je úchyl na ruce jako já. Výborná Kathy Bates.
Miluju, že jsou v angličtině lodě she.
Žádné komentáře:
Okomentovat