Chybí mi Láska.

Podruhé jdu běhat s naším psem. Tentokrát se mi už povedlo přimět ho, aby se spíš on přizpůsobil mému tempu a ne já jeho. Tři čtvrtě cesty dokonce běží poslušně u mojí nohy. Vzdala jsem se pití na úkor vodítka.

Umělecky krásné synchronizované plavání Španělek. Při finále mě mrazí.

In breaking news, the sky. The earth. Life. Zase se cítím vyděšená a zároveň v bezpečí, jsem na světě sama jen s uklidňujícím, hebkým, hlubokým Cecilovým hlasem.
Silence is golden. Words are vibrations. Thoughts are magic.

Prvně zkouším vařit dýňovou polívku. Krájím dýni a poslouchám u toho wtnv.

Chtěla bych jenom vařit dýňové polívky a nemyslet na budoucnost.

To, že dělám nějaká rozhodnutí, ještě neznamená, že jsou správná.

"The best kind of humans are the ones who stay."

Scénáře, které si vymýšlíme v hlavě, nikdy nevyjdou tak, jak si je představujeme.

Ať už se rozhodnu pro jakoukoliv možnost, vždycky bude někdo nešťastný. A já nevím, jak to udělat tak, abych to nebyla já.

Kdybych udělala to, co opravdu chci, bylo by to zakuklení do dečky. Na týden.