V poslední epizodě Doktora, je Jodie extrémně roztomilá a navíc tam jsou něžné momenty s Yaz. Hrozně se mě to dotýká. Připomnělo mi to, jak moc je M. jako doktor, jak je rozlítaná, ucestovaná to see everything there is to see, ale nemůže se nikde zastavit a usadit, v chování a vyjadřování je jako dítě, ale emotionaly unavailable. You don’t understand, I know, but it is intense.
Odsuplovat Ukrajinky <3, běžet na nádraží v neskutečném vedru, stavit se do alberta a do vinárny a pak už nekonečně objímat M. Our flag means death po druhé, gay pirates s Taikou a Rhysem po druhé na obřím studentském bytě <3 Víno a panáky a v mlze domů vlakem s výlukou.
Ráno mi na můj hangover brain volala O., která mi dohodila kurzy češtiny pro Ukrajince přes léto. To vše při deštivé cestě na schůzku s H. ohledně shrnutí starého školního roku a představ ohledně toho následujícího. Kupa plánů na léto i na podzim. Těším se na nové výzvy a nové studenty.
Ráno si prohlížím knižní časopis z Luxoru, který mi odněkud přinesla L <3, i když můj hangover brain to ještě moc nezvládá. Taky jsem včera opilá ve vlaku listovala rwarb, co měla M. půjčené a luštila její podtržítka (já vím, že to není správné slovo, ale chci ho takhle použít) a poznámky.
Říkám si, že události posledních dní jsou zase jenom následek přetížení systému a i když mi přišlo jak všecko dobře zvládám, stejně to jednou bouchne, když už je toho moc. Tak se fakt snažím odpočívat tělo, dávám si horkou vanu a koukám na filmy v posteli. Potřebovala jsem něco příjemného, tak jsem začla u Emmy a potom jsem pokračovala přes The Dutchess k Marii-Antoinettě. U toho luštím křížovky. Pořádně se začíst mi teď nějak nejde. Skvělé je, že aspoň L. se teď cízí fyzicky i psychicky dobře, tak jsme se aspoň hezky vystřídaly a vždycky je někdo, kdo může hlídat, aby oheň nevyhasl and hold the fort.
V noci nemůžu spát, poslouchám déšť a přemýšlím nad tím, jak mohl padat na naši vylitou desku, ale nenaděláš nic. Decisions, decisions a intrusive thoughts.
Na češtině jsem se dneska musela dívat do příručky, co to je marmeláda, džem a exkurze a připadala jsem si u toho jak blázen.Taky mě za boha nenapadal příklad, co může v češtině “puknout.” Nakonec jsem skončila jen u ‘puklého srdce’ a nebo ‘puknout vzteky.’
Also мармелад je zdá se nějaký želé bonbon a duha je веселка.
Věta do korpusu: Marmeládový ukrajinský diskurz, piatoček prostě.
Od dubna se táhnoucí health issues. Nakonec se ukázalo, že je to opravdu subakutní thyroida, kterou jsem si prapůvodně diagnostikovala správně. Mezitím ale několik návštěv endokrinoložky, obvoďáka, telefonování do všech ordinací orl ve Zlíně a krušná cesta na orl do Kroměříže s bambilionem výluk a nepříjemnosti, na které chci zapomenout. Tenhle stres v kombinaci se stavbou odpálil anxieties through the roof. Jsem ráda, že na ten kritický víkend přijela ségra a pomohla mi jezdit zalívat desku, dělat obyčejné chores doma, na které bych jinak neměla sílu, uklidňovala moje výbuchy šílenství a koukala se mnou na asijské reality show na rozptýlení. Máma nám poslala koprovku, vajíčka, bezový sirup a sáček krowek. <3
Výhoda je, že v nemocniční cukrárně mají hrozně dobré zákusky, takže ‘bolestné’ je vždycky zajištěné. To, že jsem měla asi měsíční detox bez alkoholu did wonders to my skin.
Teď už jsem ale fully medicated na kortikoidech, prášcích, které ochrání žaludek proti kortikoidům a taky kompenzační vitamíny. Zase jsem začala běhat, můžu polykat a dýchat a normálně žít and I finally feel like a person again.
Žádné komentáře:
Okomentovat