and seasonal fruits and recreating comfort foods you ate as a child and learning how to love and crying because you have no choice but to live the life before you and finding god on the bus back from the grocery store”
I’m in my late 20s, but this still hits hard and makes me cry.
Přes víkend jsem dohazovač, sehnala jsem N. dceři v Olo pokoj přes B. a postel přes M. a taky jsem udala dva lístky sestře na swing akci v Praze.
Po úterní dopolední výuce mě v kabinetu čeká čokoláda k svátku od M. <3 Is this the kabinet life?
P. se za mnou zastavila v kabinetu a omlouvala se, jestli to nevyznělo nezdvořile, když říkala, že ji studium japonštiny neláká a potom začala jmenovat všechny věci, které mají v jejím životě spojitost s Japonskem. Miloučké, že o tom tak přemýšlela. P. je jediná kolegyně, se kterou cíleně občas zajdeme na oběd.
Tím, jak jsou na utb převážně ty technické obory, tak mi pořád chodí pozvánky na workshopy programování a přednášky o tom, jak chutná hmyz a o bakteriálních plastech, ok.
All my male students at the FT seems to be gay, for some reason.
Jeden týpeček se mě ptá, jestli je na Duolingu i japonština <3 Je to takový hrozný fuckboy už od pohledu, který mi důležitě přeje už mezi dveřma k mdž a pak se ještě chlubí spolužákovi, že to psal i holkám do skupiny. Jako je to milé samozřejmě, ale musím se tomu taky trochu smát pod vousy tím jak je to frajírek, baby prvák.
S M. v kabinetu probíráme válečné taktiky a co víme o válkách obecně a co dělat v případu jaderného výbuchu a o studentech a o sbírkách a o všech absurditách všedního dne.
Když odchází na výuku, loučíme se: “tak snad se ještě uvidíme.” :)
Jeden student na FaMe nosí k jakémukoliv outfitu kolem krku perly nebo nějaké jiné korálky. Bondli jsme přes Bo Burnhamův Inside. <3 Se studentkama zase přes Zendayu, Toma Hardyho a Venoma a Witchra.
Včera večer jsme si po nakumulovaných trápeních náhodně otevřely sekt, který se nám válel doma, abysme to všecko přebily bublinkama. (V: Ten sekt krásně voní. L: Ty jsi krásně voňavý sekt.)
Odpoledne zvládám už jenom číst Ziburu, což je ultimátní rozptýlení a navození dobré nálady a léčba absurditama. Když mám víc brain power, tak píšu witcher stories, což je taky můj oblíbený mentální útěk.
Monday to Wednesday jsou totální šílenství, ale mám pocit, že už to zvládám líp, studenty si vychovávám, atmosféra na hodinách je čím dál lepší, můžeme se bavit víc i o off-topic věcech a hlavně se už konečně usazujou skupiny.
Me: How are you doing?
A: Trying not to go crazy.
Me: So the same as everyone.
Žádné komentáře:
Okomentovat