Po středečním maratonu se ptám na přípravy k maturitě studentky, která se přidala do večerního kurzu v září, a povídala, že v mluvení určitě pozoruje i za ten půlrok zlepšení, i když testy zatím píše na trojky. <3 Povídá: “Mě to hrozně baví, vy mě strašně motivujete.” <3 I když na začátku roku koktala a měla problém dát dohromady větu a říkala jsem si, že bude muset máknout, aby dohnala ostatní, co už chodí dlouho. Tak si zas říkám, že to tak nějak má všecko zas nakonec smysl.
Me: What was the name of Aladdin's princess?
Student: Shakira
Me: *zoufalý smích*
Po maratonu v práci od pondělí do středy ve čtvrtek na gynekologii k nové paní doktorce. Mám PMS a po cestě brečím kvůli kocourovi, který utíká z Ukrajiny.
Jsem zavalená emocemi souvisejícími s mým tělem a paní doktorka říká “děložka,” čemu se chci hrozně smát and it feels like záchvaty smíchu vevnitř.
Protože je to přes L kamarádku, která mi ji našla, donesla jsem jim oběma thank you bonboniéru. Paní doktorka byla moc ráda a říkala, že si to dají na směně.
Potom za odměnu na jógu, kterou jsem minulý týden vynechala, kvůli šílenostem, takže jsem se těšila o to víc. Jóga je teď můj středobod celého týdne. Když nejdu, všecko mě bolí (Hey, old.) a moje mental health cítí ten strain, že musí čekat další týden.
Cestou domů a do obchodu poslouchám Studio N s Danou Drábovou a směju se a brečím, že žijem v téhle době a v tomhle světě, kdy musíme řešit a poslouchat tyhle věci o nukeárních hrozbách. Paní Drábková je stejně cool jako paní Procházková.
Ráno mě potěšil komentář u nové kapitoly mojí witcher fikce v češtině, která byla můj nejmilejší mentální útěk v rámci šílenství měnění zaměstnání. Slečna, která čeká na každou kapitolu mi píše, že má taky novou práci a děkuji mi za úniky. <3 Endless, endless love.
Dopoledne pracuju doma, čekají mě emaily, dopisování moodlu, kontrolování prezentací a příběhů, které studenti napsali a potom přípravy na pondělí. Cestou do práce se chci stavit do divadla vybrat nějaká dvě představení, protože nám zbyly lístky z předloni, které by snad měly pořád platit. Potom za paní S. po skoro dvouměsíční pauze, která mi psala, že se na mě už moc těší a nakonec poslední skupinka dálkařů od 4-7.
Všichni na bažině prokrastinujem od práce u kolektivního luštění šifry a probírání příběhů z bible.
M. změnila obrázek na pagan crew na kozu, aby se to nepletlo s bažinou. M: It's us, climbing the tricky mountains of life.
Náhodně jsem na obědě v menze potkala P. a K:
K: Takže chodíš na jógu a otevíráš červené čakry?
Me: Jo, a posílám lásku všem bytostem do celého světa, ale vůbec to nepomáhá, Putin pořád okupuje Ukrajinu.
Přijala jsem roli klauna v téhle konkrétní mini skupince.
Žádné komentáře:
Okomentovat