Ráno zapomínám na čas a pak ze spodního prádla vmžiku do šatů se zipem na zádech a sprint v balerínkách na autobus. Vyzvednout Š. s K, zavést je na snídani a dát jim rychlovýklad o Zlíně.
Přejet na osmdesátiny do Dobrého Hnízda (:)), spousta L’s příbuzenstva, jídla a alkoholu. Bonding time a hostina.
Pak s L. jejíma bráchama a přítelkyní toho staršího vyzvedáváme Kupce a přesouváme se do Chelsea na Hoeagaarden. Nakonec pěšky do Bloku 12, kde už hraje Hello Marcel písničku “Proč nejíš ten bůček” tak s K. trsáme pod fialovými světly a větrákem, který mírně rozhání klubové dusno. Necháváme si namíchat další drinky.
Těsně před začátkem Berta se tlačíme kousek před pódiem v neskutečném vedru (já pořád v šatech z oslavy a botách s tenoučkou podrážkou) kousek od hromádky zmkolých bot, které si tam někdo odložil. Jsem přesvědčená, že za chvilku odjedu domů spát, protože jsem mrtvola po dlouhatánském dni. Když ale Bert nastupuje na pódium ve svém růžovém sametovém oblečku a obřím klobouku okamžitě mi dobíjí baterky návalem pozitivní energie. Všichni tancujem na hudbu z budoucnosti.
Ráno L. už nemůže dospat, běží koupit vajíčka a mlíko a dělá nám královskou snídani.
Když se dáme dokupy jdem se projít kolem řeky s kachnama pro auto a vyrážíme na výlet do Kroměříže. Couráme po květných zahradách, trošku se pečeme na slunci, pozorujeme koi a žáby na leknínech v kašně a stavujeme se pozdravit M. v jeho nové čokoládovně.
Nakonec do centra na fancy oběd. Já se obětuju jako řidič, aby si holky mohly dát pivo. Odevzdáváme Kupce rodičům, kteří jsou shodou okolností v Kroměříži na dovolené, a jedeme domů už jenom odpočívat.
Věta do korpusu: “Musím to rychle vyfotit, než se tam začne perlit krev.”
Žádné komentáře:
Okomentovat