Lack-of-home chaos,

jak říká Amanda, to mám celý život.

I když nemám na nic čas tak poctivě posílám před deadlinem protokol, časové a tematické plány jenom proto, aby mi zpět přišla zpráva, že děkují a že jsem první, kdo to všecko poslal. Ostatní na to samozřejmě kašlou. I don’t know whether I’m conscientious or stupid.

Naše nová director of studies mi na střídačku komolila jméno (jednou ho napsala špatně, pak dobře, pak zas dvakrát špatně atd.) až jsem to nevydržela, a upozornila ji na to. Navíc do mejlů píše „byjste.“ Sweet baby jesus.

Umírám a nestíhám, takže power nap a ruším korejštinu. Informaci o nové skupině jsem dostala docela pozdě, takže moc času nebylo. Vůbec jsem nedělala úvodní hodinu, protože se jim už potřetí za tři čtvrtě roku změnil lektor. Potom jsem šikovně protáhla speakingové části, aby nám to vyšlo na celou hodinu. Jedině tak se dá nezbláznit a jakž takž všechno zvládat.

Protože teď angličtinu beru jako nutnost pro školu a práci, je pro mě korejština největší zábavička a relax. I když by bylo rozumné a časově efektivní se korejštiny zbavit, držím se jí zuby nehty a nechci se jí vzdát.

Píšu esej na úvod do literatury a poslouchám korejský pop. Když si pouštím BTS je mi zase patnáct.

Pozitiva poslední doby: Martinus zase spustil předvánoční knižní šifru.

V. po deseti sekundovém rozhovoru identifikovala můj současný stav. Psala jsem jí, že jsem se školou, prací i ostatními věcmi nutnými pro život pozadu jako nikdy. Zároveň to ale mám docela na háku. Občas se seknu a už prostě nemůžu dál pracovat, občas se hecnu a zvládnu během několika hodin šílené množství práce. Zatím mi nějakým způsobem všechno prochází a daří se mi dodržovat deadliny. Teď mám za sebou dva měsíce šílenství a počet kurzů stále roste.

Úvodní hodina s novým studentem. Shrnul svoje představení jako: „that’s me in a cube.“ I když jsem mu řekla, že v angličtině používáme „in a nutshell,“ říkal, že se mu in a cube stejně líbí víc.

Čím méně mám času, tím rychleji dokážu plánovat lekce.