Westworld

psychoticky nádherný opening. / Dolores je krásná jako panenka. / and also WHAT THE FUCK / Anthony Hopkins!!! / Nádherné scény / Nolan / Kdybych byla ve Westworld, jako první bych si oblíkla kovbojské šaty a šla do salónu na chlast a děvky. / Voda tak čistá, že smyje tvoje hříchy. / Ve třetím díle už mi začíná trochu hrabat z opakujících se vět a hrajou mi v hlavě jako pasáže z Hamiltona. / Stay put Dolores / Mám ráda slovo stash / Scéna mezi Hectorem a Maeve, jak jí líbá na krku a zároveň vytahuje z břicha kulku - nejvíc intense. / Ne, vážně, jsou Logan a Hector jeden člověk? Proč jsou si tak podobní? / Dolores je Lucy z Across the universe! / Zápletka trochu Stepfordské paničky a trochu Frankensein. /

HP a prokleté dítě:
Nevím, jestli stárne JKR nebo já.
Chování původních postav buď vůbec neodpovídá jejich osobnostem, nebo se prostě rovnou všichni chovají jako idioti.
Nové postavy pro změnu nemají osobnosti vůbec žádné.
Zápletka nudná, dialogy plytké.
Harry vyčítá Brumbálovi, že mu byl špatným otcem?!
Jediné plus za dečku, protože dečky jsou láska, domov a bezpečí.

Nevím, co si myslet o všech těch návratech klasických sérií. Sedmý díl SW byl sice vykrádačka starých dílů, ale nádherná a dojemná, na rozdíl od Dítěte.
Nemyslím si, že by se mi to nelíbilo jen kvůli tomu, že je to napsané jako divadelní scénář. Četla jsem divadelní hry, které mě zasáhly, donutily k slzám a dokázala jsem je prožít jenom z papíru.
U Dítěte jsem snad nepocítila jedinou emoci, když nepočítám nádech co-bude-dál před začátkem druhé části. Po otočení stránky zase plytko.
Asi budu předstírat, že se tohle pokračování nikdy nestalo.
Jedna hvězdička z nostalgie.