Spirits in my head and they won't go #mydemons
Nekonečný příběh po letech. Pohlcování nicotou je metafora na všechno.
Spím v naší bývalé kuchyni, aby kocour nebyl v noci sám. Zůstala tady kuchyňská linka, ale skoro celý zbytek místnosti vyplňuje rozkládací gauč. Útulnost. Kocour usíná vedle mě na svojí dečce. Jsme společníci.
Na srazu mile, ale příliš krátce.
Nejhezčí dárky od Klárky: liščí kalendář a čaj temný les.
T. je jeden z nejmilejších lidí, které znám, i když ho vlastně moc neznám.
Když byly sestry malé, M. jim vždycky říkal píďalky. Po shlédnutí domácích videí z dětství mi to připadá jako vůbec nejlepší označení.
Předvánoční pobíhání po obchodech s mámou. Feeling festive, zahlcená klidem a mírem. Doprovázím mámu „na nehty“. Prvně si nechávám lakovat nehty od někoho jiného. Snad nikdy jsem si nepřipadala tak absurdně.
Zdobíme stromeček a v televizi dávají Grinche. Naše betlémské ovečky ztrácejí nohy.
Rodinné vánoční setkání s M. Osm maličkých šťenátek a matka godzillka, přítulné kočky, kafe a výměna cukroví. Tak strašně moc rodina a domáckost.
Přes svátky koukáme se sestrami a chvilkami taky s mámou a tátou na všechny domácí videa, které máme.
Beru B. prvně s sebou na Štěpána k velké rodině. Zábavička s M., který nikdy dřív nemluvil.
Žádné komentáře:
Okomentovat