and at the same time I keep teaching English.
Brněnské setkání s E. po roce a půl v kavárně se svítícími stromy nad silnicí. Můžeme už všechna brněnská setkání dělat jenom tam?
Oslavujeme Borůvčino ukončené zkouškové domácím suši a Arrivelem.
E. z Čoko mi něčím hrozně připomíná Mem. Možná proto je mi tak blízká.
Miluju klidné zimní období v Čoko. Ráno všechno nachystám a potom jsem tam aspoň půl hodinu úplně sama. Snídám s knížkou a celá čokoládovna patří jenom mně.
Dojímám rozkošnou německou stařenku svým nicht zu danken, které neumím napsat ani pořádně vyslovit.
Jedna paní ze skupinky, co jsem teď dvakrát suplovala mě má asi ráda. Na odchodu, když jsem říkala, že už příště budou mít svoji lektorku říkala: "Ale klidně můžete přijít i vy!" A ve dveřích se ještě otočila: "A přijďte se na nás někdy podívat."
Říkám studentům, že jsou stateční bojovníci, když se snaží číst text, i když neznají většinu slovíček.
Na しお už nerozlišujeme, jestli jsou historky dobré nebo špatné, ale sdílíme všechno, co spolu sdílet chceme. Širu tomu říká Kouzlo soli.
Všichni víme, že jedinečnost vzniká neopakovatelností. A přesto všichni chceme víc.
V jazykovce mají vystavené pohlednice z postcrossingu. Znovu jsem se po čase přihlásila a poslala jednu do Německa a jednu do Ruska.
Žádné komentáře:
Okomentovat