Zobrazují se příspěvky se štítkemSummer camp. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemSummer camp. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 31. srpna 2020

Summer camp 2020 2/2

Hráli jsme modifikaci schovky. Když už jsme asi deset minut hráli úplně jinou hru, z křoví se vynořilo dítě (H), které se nepovedlo nikomu najít, se svým typickým výrazem v obličeji. Dostal spoustu bodů za nejlepšího hide-and-seek playera. (Am. říká hide-and-go-seek, což můj mozek nedokázal přijmout). Hráli jsme asi tři různé verze, nikdo nevěděl jaké jsou přesně pravidla a co se děje, ale děcka vypadaly, že je to baví.

Am: It will be caucus race whole week. Chaos and no rules.


Ar.: T. wanted the meeting at ten.

Am.: No, ten is the curfew.


Am: I'm making sure my caterpillar calculations are correct. 


Am: This is how it goes. The day you steal bread, you get one for free.


Ar: It looks like 7 year old's drawing

V: I can't say no.


Taky jsme měli dva kluky s očníma linkama a jednoho kluka v šatech na svačině.


Připíjíme si: We survived two days.

Am: Only two, man.


Stojíme s Amandou na parkoviště s točeným pivem v ruce a máme nejhezčí bonding time zatímco děcka hrajou potmě hry. ❤️ About her childhood and teenagehood in the US / nechápu, že jsme tady skončily spolu.

Potom ještě pokračujeme na balkóně a probíráme všechno přes trauma z dětství, úzkosti a drogy pod hvezdným nebem a dávno po večerce dopíjíme pivo.


The donut incident, po kterém jsme přejmenovali jednu vedoucí z druhého tábora na Dragon Lady.


Po koupání v horské řece už pro mě není žádné vodní tělo (body of water) příliš studené a tak rovnou skáču do bazénu, do kterého některé děcka nestrčí ani nohu. Pak ještě dvakrát bonding time s Am. u bazénu (jak jinak než s kartami a pivem). 


V: Are you okay?

Am: No I'm not okay I want to murder a child.


Am: Don't panic, but a moth just came in. (Amanda si pamatovala moji fóbii z loňska a vždycky mě upozorňovala, když se někde objevily můry. Poslední den musela jednu zavraždit, abychom ještě mohly na chodbě hrát karty a hlídat, aby děcka nelezly do pokojů, kde neměly co dělat.


Kuba přišel na párty a začal na děcka házet bonbony. K: Who wants candy?!

Am: It's Friday, bitch. (pronesla Am. polohlasem u stolu, kde jsme hrály karty.)


Když děcka tančí macarenu, Am. úpí: “I can’t do this anymore, Verča.”


Ar: If you want to be in the dark we'll need a table. Ar. měla nějakým způsobem poslední den ještě spoustu energie, takže jsme zůstaly všechny tři vzhůru, hrály karty a probíraly život, zatímco děcka vedle měly párty potmě. 


Am: No tvaroh today, but a pile of fish. Ar. nepozře buchtičky s krémem, ale na snídani si dá párek a rybičku.


V autě domů domů si pročítám vzkazy od dětí a málem brečím dojetím. Vzkazy se mi letos psaly mnohem líp, protože jsem spoustu dětí znala z loňska. Hodně starších dětí bylo naměkko, protože to byl jejich poslední tábor a s Ar. jsme měly co dělat, abychom se taky nerozbrečely. 


Poslední táborový den po týdnu stráveném s 60 dětma. / Spousta vyčerpání, zábavičky a dalších intenzívních emocí / Chaos a absurdity / Pivo a karty potmě / Přes všechny těžkosti jsem ráda za tuhle zkušenost a vděčná všem, kteří se na ní podíleli / 💕🤹🍺#summercamp #myfavouriteteachers

pátek 28. srpna 2020

Summer camp 2020 1/2

Celý tábor je ta vůbec nejtěžší věc, kterou jsem kdy dělala working with English. Přísahám, že by pro mě bylo snažší přednášet na nějaké konferenci. 

Loni jsem kvůli přijímačkám na jeden půl den odjela a vyhla se tak hiku. Je opravdu diametrální rozdíl, být tam uvězněná celý týden. Asi dvakrát jsem měla brutální krizi, hlavně když venku lilo a my byli s dětma zavření celý den na hotelu. Chtěla jsem prostě jenom odejít a neohlížet se zpátky. 


Nějaké problematické děti asi budou vždycky, navíc jsme měli jedno s fyzickým omezením, pro které, jak se ukázalo, nebyl tábor vůbec uzpůsobený. Ještě větší problém ale bylo jeho chování. 


Jeden z vedoucích byl skvělý přínos do týmu, myslím, že taky díky němu letos všechny děti zvládly dokončit stezku odvahy. Naše hlavní vedoucí T. byla letos taky skvělá, až jsem se na konci málem rozbrečela, že je to její poslední camp.


Důležitý poznatek do budoucna: Jestli pojedeme zase za rok, musíme to udělat tak, abysme se mohli vykoupat v bazénu než přijedou děcka.


Někdy uprostřed tábora jsem si říkala, že už do toho rozhodně nikdy nejdu. O týden později už zvažujeme, že bysme jely, abychom viděly děcka zase o rok starší.


Ar: Did you hear the thunder?

Am: I just thought it's the kids.


Aretha nesnáší buchtičky s krémem tak tady každou chvilku slyším buchtyčky s americkým přízvukem, protože Amanda umí docela dobře česky a tohle je the main issue of the whole summer camp so far.


Když Am. poprvé viděla, že skupinka Caterpillars jako svoje týmové logo (kartu formátu A3) nakreslila nahou Alenku v kalhotkách, která si zakrývá prsa housenkou: It is a choice. Přemýšlíme, jestli je ještě pořád v pohodě nechat malé táborníky hlasovat o svůj nejoblíbenější plakát.


Rozhovor s O., který se vrátil z třítýdenního pobytu v UK, o Hufflepuffu a Ravenclaw. Nejvíc milé a rozumné děcko.


Amanda drží nastavenou ruku a čeká, až jí Aretha podá klíček od pokoje. Namísto toho Ar. z tašky vyloví pivo a dá jí ho do ruky. Am. povídá: This is beer. I wanted the key, but thank you. It is appreciated.


Drinking coffee and judging children coming from the morning warm up exercise. Všecky zdravíme jménem, abychom si je zapamatovaly. Letos jsme byly připravené a přivezly si varnou konvici, kafe a dokonce vlastní hrnečky.


Náhodné dítě: Is there a system?

Am: Man, we just stuck shit to the wall.


Where is the fucking flamingo? No one knows.

pondělí 2. září 2019

Summer camp 2019 - 4/4

#day7
Co nejvíc zkrátit a zjednodušit poslední výukové bloky. Během dopoledne panikaříme, protože je poslední den a my nemáme žádné pivo. Chci se vydat na výpravu do sámošky, ale cestu blokuje fire truck, protože celý systém potrubí je ucpaný.
Připravujem ceny a vysvětlujem Ar., že teenageři by fakt nebyli nadšení, kdyby jako dárek dostali špunty do uší. Děláme z toho výzvu, jestli do konce tábora najde aspoň 10 teenagerů, kteří by z nich měli radost.

Me: “What would make you happy as a teenager?”
Am: “Probably cigarettes, that shit is expensive, and art supplies.”

Po obědě děcka staví lodičky na boat relay. My s holkama hrajem už tradičně žolíka. Trochu otáčíme pravidla a sobecky jim na dodělání dáváme tolik času, abychom stihly dohrát hru.
It’s Friday, which means points for everyone.
Fire truck konečně odjíždí, tak s holkama výskáme a nadšeně na sebe mrkáme.
Po svačině se mi konečně daří se na chvilku vypařit a dojet pro pivo a skittles.
It’s boiling hot, skáču do studeného bazénu, což byl nejpříjemnější zážitek and one of the highlights of the whole summer camp.
Potom pivo u bazénu a karty s děckama a Am.
Večer US prezentation & M’s skautský pobyt ve Státech. Pouštíme reklamy na tábor, na kterých děti pracovaly celý týden.
Jsem tak mimo, že zapomínám, že jedna z prezentací je v češtině a ptám se Ar. co si o tom myslí, i když nic nerozumí.
Pak karty, pivo, šílenství a děcka mají párty.
Později se přesouvají do Red room a my za nima vedle do Lounge, aby mohli tancovat potmě. Ok
Jeden z vedoucí malých dětí dovolil jedné holčičce zůstat po večerce, aby si mohla zatancovat s jedním klukem. Fair enough.
Am’s definition of teenagehood: “You’re not old enough to drink, so you do weird shit like slow dancing in the dark.”
Šílenství graduje.
Děcka nám nechaly svítit doslova jednu žárovku, abysme mohly hrát karty zatímco oni mají temnotu.
Zůstávám s Am. i po tom, co to Ar. vzdává a jde spát. They didn’t try to smuggle in alcohol, they were all dancing together in a circle, stayed hydrated, went to bed when it became too late and boring. Perfect teenagers.
Kolem půl jedné to prostě zabalili, že už jdou spát, protože je pozdě. Všichni se poobjímali, protože se nejspíš uvidí zase až za rok.

#day8
Poslední den je nejnáročnější, nikdo už nemá žádnou energii. Plánujeme, že příště musíme děcka unavit dřív, nebo říct rodičům, aby je unavili předem.
U snídaně i u oběda je podezřelé ticho.
Rozdáváme ceny, children are unimpressed a mnohem víc je zajímá psaní vzkazů, které si vzájemně dávají do obálek.
V mojí obálce mi přistálo překvapivě moc miloučkých vzkazů, which made me feel sad that it’s over.
Life saving coffee machine coffee.
Jdem se ještě rozloučit k autobusu, děcka nás postupně objímají a lezou dovnitř. Nakonec si dáváme grouphug i s ostatními vedoucími a všichni jsou rozněžnění. Sedají na nás vosy, tak vtipkujem, jaká by to byla ironie, kdyby nás bodly v den odjezdu.
Hotel už je zamčený, takže nemůžu dovnitř pro zbytek svojí kávy. Zoufale buším na dveře a pak to vzdávám a prostě jedem.
Pouštíme si na cestu freedom song a chicken on the raft.
Z táborového pekla rovnou k Lenčiné rodině přivítat sestřenku z Ameriky. Feeling brain dead and disgusting. Jazykový babylon nekončí, překládám pro všechny.

neděle 1. září 2019

Summer camp 2019 - 3/4

#day6
Snažíme se co nejvíc osekat ranní hodiny, aby to děcka bavilo a všichni včetně nás jsme to ve zdraví přežili.
Dopoledne mám na starost jen dvě posádky z šesti - Pink pearl & Dark shells.
Odpoledne treasure hunt, všichni lítají jak zplašení, což je dobře, protože je to aspoň trošku unaví.
V druhém bloku hrajeme Městečko Palermo, ze kterého jsou děcka překvapivě hrozně nadšené. Před večeří zůstáváme s malým J., který říká, že we should have a chat. Absolutně nezvládám jeho absurdní projev o magic the gathering, které nikdy nehrál, ale zná všechny pravidla a tlumeně se chechtám zpoza křesla. Ar. i Am. naprosto s klidem přijímají všechny šílenosti, které říká.
Orkové jsou jako Otesánci, kteří požírají všechno živé na zemi a jsou vlastně nejnebezpečnější věc ve Vesmíru. J. je ale porazil, takže už se nemusí ničeho bát.
Neumí anglicky vyslovit “know,” ale se slovy jako “gigantic hydra” nemá žádný problém. Na chvíli se ztratil v herní terminologii a když potom mluvil o lidech, pořád používal slovo “human” which was extremely funny.
Večer se psychicky připravujem na path of courage. Am. vůbec nezná celý koncept stezky odvahy a nepřipadá jí vůbec děsivé jít jako dítě samotná doprostřed temného lesa, protože vyrůstala v Coloradu s medvědy a mountain lions. Dostávám od pana domácího pivo do tupláku, které neuzvednu jednou rukou. Přijímám to a dělám jakoby nic, když se mě děcka chodí ptát na debilní dotazy a vidí přede mnou na stole to obří pivo.
Jsem lehce cinklá ze spousty piva, které jsem musela vypít za krátký čas, což si myslím, že je ideální stav na to, když vedete 60+ vystrašených děcek do lesa.
Přišly jsme na to, že všechno v Am’s životě vedlo přesně k tomuhle momentu.
Starší děti vymyslely celý příběh o děsivém cirkuse příšer, který utekl do lesa a teď tam straší. Převlíkly se za klauny a další postavičky a přidaly creepy cirkusovou hudbu.
Potmě čekáme, až to vypukne, malé děti jsou měkké a postupně se jich asi 10 hroutí na kraji cesty a prosí, aby nikam nemusely.
Am. se obětovává a vrací se do hotelu pro další piva. Odchází do temnoty za zvuku dětského řevu a pláče.
Jdu na řadu a běžím do tmy. Brodím se blátem a hledám glowsticky, které vedou až nahoru na mýtinku.
Nahoře nádherné nebe plné hvězd. Nejradši bych si sedla do trávy a dopila pivo, za chvilku už ale zase lezem dolů, protože bude večerka.
Kluci ukradli panu domácímu nějaké plechy a vymýšlejí jak je půjdou uklidit zítra místo snídaně, kdyby náhodou ráno šel na houby a zjistil, že mu chybí. Snažím se vysvětlit Am. koncept našich vět do korpusu.
Na pokoji ještě zůstáváme vzhůru, dopíjíme pivo a vstřebáváme dojmy. Do postele po půlnoci, vyčerpanost level bambilion.

čtvrtek 29. srpna 2019

Summer camp 2019 - 2/4

#day3
Ráno učíme s Am., všechno jde až podezřele hladce. Celý 90 minutový blok na téma jobs on a pirate ship. Děcka vysvětlujou, jak jsou jejich dream joby - to become a unicorn or pokemon trainer.
Ar. tvrdí, že spolkla motýla.
Při výrobě vlajky jedna skupinka na svoji přidala logo pirátské strany.
Vždycky když děcka vyvedou nějakou píčovinu, tak se předem nikdo na nic neptá, ale když jdou na záchod nebo si potřebujou pro něco odběhnout, tak se jdou zeptat málem se smrtelným strachem.
Točené pivo v jídelně + domácí slivovice od pana majitele na účet podniku. Am. a Ar. vysvětlujou jak funguje hospodská kultura v Česku. Čekáme, až děckám začne večerka a Am. nám vypráví drogové příhody z rodného Denveru.
Tři nejstarší kluci jdou rovnou po večeři běhat - osmi kilometrové kolečko, aby nevypadli ze cviku jako professional athletes. Pak dělají bordel do půlnoci, ráno vstanou dřív než ostatní, jdou všecky děcka vzbudit a dělají jim rozcvičku a pořád mají strašně moc energie. Rozhodně víc než učitelé.

#day4
Tématem ranního bloku jsou pirate shanties. Děcka skládají hymny svojí posádky, podřezávání krků a rum included in all the lyrics.
Odpoledne scavenger hunt.
Jedna slečna špatně pochopila “sth hollow,” myslela, že je to “hallow” jako v Harry Potterovi a prostě přijala, že má jít hledat bezovou hůlku nebo neviditelný plášť.
Zuřivé boje o mrtvé brouky.
Mnohem víc chápu, jak se cítí středoškolští učitelé. Připadá mi, že jsme tady už měsíc.
Věta do korpusu:
Am: My name is just bunch of As.
Večer Pirate Trivia night. Úplně jsem zapomněla, že jsme na táboře s “trivia Am.,” protože konečně nejsme cizinci a působí jako úplně jiný člověk.
Dřív jsem holkám vysvětlovala svoji paniku z můr. Když se po večerce vracíme zpátky do pokoje, Am. nejistě vysvětluje: “It’s a moth...but it’s teeny tiny.” a pak ho opatrně odnáší na balkón.

#day5
“Odskakuju” si 100 km daleko na přijímačky na Mgr., pročítám si státnicové otázky, ze kterých se má podle instrukcí ze studijního skládat zkouška a chci utéct, protože moje tři týdenní příprava v žádném případě nemůže stačit.
S bušícím srdcem do dveří, sedám před nejmilejší komisi. Probíráme japonštinu a život, the Beat generation a Ginsbergovo putování po Japonsku, moje cesty po Británii, bakalářku a potenciální diplomku. Za chvilku mě volají zpátky, že prý by mě chtěli a doufají, že si to do září nerozmyslím.
S lehkým srdcem jedu zpátky, stavuju se na benzínce na párek v rohlíku na snídani i oběd a kupuju po dvou pivech pro každého. Am. kozla a Ar. radegast, protože taková jsou pravidla.
Zpátky do pekla mezi teenagery. Na chvilku jsem byla na návštěvě v realitě a je těžké vrátit se zpátky do toho absurdního, vyčerpaného šílenství.
Při pirate dinner mají všichni být v kostýmech. Am. nosí docela silné brýle a aby si usnadnila výrobu pásky na oko, zakryla si jedno ze sklíček. Bohužel si ale přikryla to oko, kterým vidí líp, takže pak půl večera nic neviděla. Druhé sklíčko má zase zapatlané superglue.
Máme něco jako cat walk / walk the plank parade a soutěž o nejlepší kostým. Hraje písnička z pirátského playlistu: Chicken on the run.

Me: “What does it even mean chicken on the run?”
Am: “It’s a metaphor for life.”

V průběhu týdne jsme zjistily, že je to ve skutečnosti chicken on the raft, což stále vyvolává spoustu nezodpovězených otázek.
Potom v koutku hrajeme karty v rozbitých pirátských kostýmech při slabém světle z telefonu jako praví piráti a pijeme pivo. Děcka chtějí párty v naprosté tmě a pouštějí nahlas náhodný retro playlist. Přijímáme všecky absurdity. Naučila jsem holky hrát žolíka.
Někdo se pokusil po Eltnu Johnovi pustit nějakou rychlou skladbu, ale ostatní ho rychle zastavili a nakonec hrálo Candle in the Wind.
Do téhle situace přijel nějaký rodič vrátit dítě, které si půjčil na nějakou fotbalovou věc.
Když si zmateně říkáme, jak velký průser to bude, jedna kolegyně u stolu povídá: “I think he didn’t notice.”
Ehm, which part he didn’t notice? The loud music, darkness or the beers?
Stalo se to naší strategií po zbytek tábora. Když se všechno hroutilo, říkaly jsme: I think no one noticed anything nebo Everything’s fine.
Hraje italský ploužák, my do toho zapáleně hrajeme dobble a křičíme: Flamingo! Frog! Polar bear!

středa 28. srpna 2019

Summer camp 2019 - 1/4

I’m really glad that Ar. made me go. It was important and interesting experience for me. I guess I learned how to be more relaxed in times of crisis and stay calm in the middle of chaos.
During the most chaotic times, me and Am. just smiled at each other and said that everything is fine. We were the dogs sitting in the room on fire.
I learned how teenagers work, what to expect from them and how to deal with them.
At the beginning I might have been too strict with them concerning the curfew and swearing, because I was afraid that I won’t have the necessary level of authority to tell them to stop doing some unacceptable things.
If I come back again next year my approach will be completely different from the very beginning.
Jak říká Am., nikdy nebudem schopné nikomu vysvětlit, co se na táboře dělo, tak, aby to přesně vykreslilo atmosféru a šílenství, ve kterém jsme tam žili.

#day1
Pouštím v autě pirate shanties, abychom se naladili na pirátskou vlnu.
Procházka do vesničky - největší zapadákov pod horami - kolem krav, koz a traktorů. Am. refuses to call our mountains “mountains,” because she’s from Colorado.
Radostně poskakuju, protože to tam vypadá jako u nás v hometownu. Ar. je lehce vyvedená z míry, protože nikdy neví, kdy to na mě přijde.
“Lunch” with everyone. Objednáváme piva, hranolky a párky v rohlíku. Porovnáváme nebezpečný hmyz na různých kontinentech and other cultural differences. Am. vypráví jak v dětství chytali hady na dvorku.

#day2
Ráno nás čeká nemilé zjištění, že se ke snídani nepodává káva. Nevím, jak si představujou, že se postaráme o 60+ dětí bez ranního šálku kávy.
Vyřešily jsme to koupí nechutné instantky, kterou jsme si zalívaly horkou vodou z kohoutku. Úroveň pití kávy klesla ještě níž, než byla během mých studentských let.
Slyšíme z dálky řev od autobusu, všichni kulí oči a nasazujou vyděšené obličeje. Am. a já budeme mít poprvé na starost tak velkou skupinu teenagerů a L. zase jede poprvé k menším dětem.
Am’s words of wisdom: “Dog is something between a cat and a child.”
Před obědem jsme se pustili do icebreakers, zatímco nás obtěžovaly všudypřítomné vosy. Není třeba se zbavovat vosího hnízda, které bylo nejspíš někde na střeše hotelu, když kolem pobíhá stovka dětí.
J., který má sice 14, ale vypadá na 12, perlí a oslovuje jednu dívku “female” místo jménem.
Před obědem šérujem pivo na oslavu, že jsme přežily první blok s hordou dětí.

One of the oldest boys: “How many points would I lose, if I pushed you to the swimming pool?”
Ar: “ You would lose your life.”

Na konci dne po setmění další pivo na balkóně pod hvězdami. Řešíme život, law & educational system, lgbtq rights, povinnou četbu a další rozdíly v našich zemích. Hrozně mě baví, jak Am. a Ar. vysvětlujou, jak funguje Česko.
Děcka běhají po chodbě bez trička po večerce. (Speciálně T. byl během celého tábora každou chvíli bez trička. Why.) Musím být tough teacher a poslat je spát. Poprvé na druhé straně barikády. I feel old.