#day7
Co nejvíc zkrátit a zjednodušit poslední výukové bloky. Během dopoledne panikaříme, protože je poslední den a my nemáme žádné pivo. Chci se vydat na výpravu do sámošky, ale cestu blokuje fire truck, protože celý systém potrubí je ucpaný.
Připravujem ceny a vysvětlujem Ar., že teenageři by fakt nebyli nadšení, kdyby jako dárek dostali špunty do uší. Děláme z toho výzvu, jestli do konce tábora najde aspoň 10 teenagerů, kteří by z nich měli radost.
Me: “What would make you happy as a teenager?”
Am: “Probably cigarettes, that shit is expensive, and art supplies.”
Po obědě děcka staví lodičky na boat relay. My s holkama hrajem už tradičně žolíka. Trochu otáčíme pravidla a sobecky jim na dodělání dáváme tolik času, abychom stihly dohrát hru.
It’s Friday, which means points for everyone.
Fire truck konečně odjíždí, tak s holkama výskáme a nadšeně na sebe mrkáme.
Po svačině se mi konečně daří se na chvilku vypařit a dojet pro pivo a skittles.
It’s boiling hot, skáču do studeného bazénu, což byl nejpříjemnější zážitek and one of the highlights of the whole summer camp.
Potom pivo u bazénu a karty s děckama a Am.
Večer US prezentation & M’s skautský pobyt ve Státech. Pouštíme reklamy na tábor, na kterých děti pracovaly celý týden.
Jsem tak mimo, že zapomínám, že jedna z prezentací je v češtině a ptám se Ar. co si o tom myslí, i když nic nerozumí.
Pak karty, pivo, šílenství a děcka mají párty.
Později se přesouvají do Red room a my za nima vedle do Lounge, aby mohli tancovat potmě. Ok
Jeden z vedoucí malých dětí dovolil jedné holčičce zůstat po večerce, aby si mohla zatancovat s jedním klukem. Fair enough.
Am’s definition of teenagehood: “You’re not old enough to drink, so you do weird shit like slow dancing in the dark.”
Šílenství graduje.
Děcka nám nechaly svítit doslova jednu žárovku, abysme mohly hrát karty zatímco oni mají temnotu.
Zůstávám s Am. i po tom, co to Ar. vzdává a jde spát. They didn’t try to smuggle in alcohol, they were all dancing together in a circle, stayed hydrated, went to bed when it became too late and boring. Perfect teenagers.
Kolem půl jedné to prostě zabalili, že už jdou spát, protože je pozdě. Všichni se poobjímali, protože se nejspíš uvidí zase až za rok.
#day8
Poslední den je nejnáročnější, nikdo už nemá žádnou energii. Plánujeme, že příště musíme děcka unavit dřív, nebo říct rodičům, aby je unavili předem.
U snídaně i u oběda je podezřelé ticho.
Rozdáváme ceny, children are unimpressed a mnohem víc je zajímá psaní vzkazů, které si vzájemně dávají do obálek.
V mojí obálce mi přistálo překvapivě moc miloučkých vzkazů, which made me feel sad that it’s over.
Life saving coffee machine coffee.
Jdem se ještě rozloučit k autobusu, děcka nás postupně objímají a lezou dovnitř. Nakonec si dáváme grouphug i s ostatními vedoucími a všichni jsou rozněžnění. Sedají na nás vosy, tak vtipkujem, jaká by to byla ironie, kdyby nás bodly v den odjezdu.
Hotel už je zamčený, takže nemůžu dovnitř pro zbytek svojí kávy. Zoufale buším na dveře a pak to vzdávám a prostě jedem.
Pouštíme si na cestu freedom song a chicken on the raft.
Z táborového pekla rovnou k Lenčiné rodině přivítat sestřenku z Ameriky. Feeling brain dead and disgusting. Jazykový babylon nekončí, překládám pro všechny.
Žádné komentáře:
Okomentovat