čtvrtek 15. října 2020

“I must organize my existence.”

 Na vošce jsou za katedrou dvě obrovské okna až ke stropu. Jedna holka se tak nakláněla jakoby chtěla vidět něco venku za oknem za mnou. Úplně jsem si říkala sweet baby jesus, kdo creepily stojí přímo za mnou a dívá se skrz okno do třídy. Tak jsem jim rovnou pověděla i o tom, jak jsem teď šílená kvůli true crime podcastu. Studentka honem vysvětlovala, že se jen chtěla podívat, jak je venku hezky.Když se pak bavili o hobbies, dvě holky začaly popisovat jeden netflixový true crime document, takže jsme pak měli bonding time skrz crimi.

Věty do korpusu: 

H: I used to live with a guy whose first language is Welsh, which is white rare these days.

S: Was he an elf?

Miluju naši domácí pohodu. Čtvrtek po práci, já i L. máme zítra volno, posloucháme pod dekou tru crime podcasty, popíjíme burčák a zobeme sýr a hrozny.

Dnešní skóre: 7km, pár nalezených hříbků a dvě nenalezené kešky / 🍄🌳🏞 K. dneska poprvé lezla na opravdové skály a my dvě taky dneska pěkně vysoko na Čertův kámen. Prohledaly jsme všechny prohlubně, ale keška nikde. Našly jsme krásné smrkové hříbky, pár klouzků a babek. Čistila jsem kapesním nožíkem, který jsem dostala od táty k narozkám. Nejvíc tátovský dárek. I když podle M. je 27 pozdě na getting into knives.

Není v lese úplně nejlíp na světě? A když ne, tak kde? 

Mám na Češích hrozně ráda, jak vždycky, když to jde, utíkají do přírody na výšlap, na kolo nebo na vodu. U toho nasbírat hříbky do čehokoliv, co je zrovna po ruce. Při nejhorším aspoň strčit pár do kapes. Pak se stavit někde na pivo a pohoda. Nebo jen tak táborák, posedět u ohně, opéct si buřt. 

Tohle je pro mě češství. Jsem tu ráda doma.

Rewatching interstellar. “Do not go gentle into that good night” je taky supr death quote. Naposledy jsme na tom byli s bytečkem v Metropolu. I remember us (all?) holding hands and crying in the cinema. Them feelings. Is this the best film ever made? Na tenhle film se můžeš podívat jen jednou za deset let, protože ho musíš vždycky trošku zapomenout a potom si tu tří hodinovou emotional ride užít zase od začátku.

Věty do korpusu:

V: Look at this picture až tě bude zase bolek mozek.

M: His name is Bolek Mozek. He is the king of streets.

Když už jsem v neděli odpoledne myslela, že mám všechno nachystané, napsala mi bývalá studentka, která si teď v dospělosti dodělává maturitu, že u nich zrušili ruštinu a musí proto maturovat z angličtiny. Za rok musíme její A1 vytáhnout na B1. Mám už teď celkový mód “sure, bring it on” na všecko.

Na vošce další chaos. Vždycky když si myslím, že už tomu jakžtakž rozumím, vynoří se další noví studenti a někteří z minulého týdne zase chybí. 

Dneska nám zpřístupnili předměty ze zimáku na moodlu, tak vidím, jaké kvantum věcí nás čeká. :) 

This is fine. 

Online hodina nefunguje, i když používáme platformu, se kterou jsem nikdy neměla problémy. Co se dá dělat. Hned potom mi studentka ruší další hodinu, protože čeká na výsledky covid testů. 

Jsem v pitu jako včera M. tak si pouštím BTS Tiny Desk Concert, aby mě dostali ven. Docela to funguje. <3

Žádné komentáře:

Okomentovat