pátek 5. října 2018

Chorvatsko ~

Protože povídání o Japonsku nejspíš už nikdy nedokončím, sdílím aspoň to, co už jsem napsala dřív o dvou týdnech svobody u moře. Stejně tak nikdy nedopíšu všechno o životě na Bytě. 27 short chapters and counting. Need to finish it though. The final closure. When I proofread it recently, I quite liked it to be honest. I hate it only when I think about it.

Na poněkolikáté skládáme člun a potom ho vezeme s P. do přístavu a máme pseudoromantiku na moři při západu Slunce. Mluvím opatrně, abych něco nerozbila. Zkouším pár slov o svojí největší lásce a připadá mi, že zním jako idiot. Mám letní šaty, a tak P. vtipkuje o tom, že mě přiveze na břeh jako princeznu a teprve potom přiváže člun k bójce.

P: „Ta kotva nás neudrží, musíme to uvázat na bójku a ke břehu.“
V: „Tak na co je nám ta kotva?“
P: „Na hovno.“

Častokrát se vracíme po celém dni zmožení mořskou solí a sluncem, hudba v autě na plné pecky, žijeme. A ty ach ty západy Slunce.

Opíjíme se kvalitním rumem a po všech možných hrách po půlnoci dostáváme skvělý nápad, že by nebylo špatné jít se koupat. Ještě v přístavu kloužu na mokrých kamenech a pak krvácím z lokte a z kotníku, což ale vůbec nemírní moji rozjařenost. Svlíkáme se do naha, skáčeme do moře a plaveme ke člunu.

„Kde máme rum?“
„Teď pro něj plavu, asi?“

Startujeme bez klíče a vyplouváme. Ztrácíme přístav a pak ho asi hodinu hledáme. Pořád nazí, naše oblečení na nás čeká v přístavu.

S vypětím všech sil šplháme po skalnatých cestičkách do hor v národním parku. Několikrát se vzájemně ztrácíme a zase se nacházíme v typické horské chatce. P. dostává turka v hrnečku s mumínkama.

Celodenní výlet na člunu na ostrov, kde bydlí jen ovečky. Parkujeme mezi ježky a dofoukáváme. P. se snaží krmit ovce sušenkama, ale ty se staví do obranné pozice. Pak pivo a dobble, všichni s mírným úpalem, si myslím.

V: „Tak co teď, jaké jsou vaše priority?“
*všichni krčí rameny*
V: „Jaké jsou tvoje priority, P?“
P: „Pivo.“

Při never have I ever jsem opila tak akorát sebe.

„Tys kouřila i v tom základním táboře v Nepálu?“
P: „Já jsem kouřila po cestě.“

M. bude za rok v Californii, tak jsme se domluvili, že se příště sejdeme na dovolené v Americe a mysleli jsme to jako vtip jen napůl.

2 komentáře:

  1. To je šílenství. Kde se vyskytuješ? Přijedu za tebou! Kouření v základním táboře... :D

    OdpovědětVymazat