vždy poslu K., protože je jediný skutečný kritik poezie.
Budu tě čekat v minulém čase
je chtěla jsem, abys přišla,
víš Hrabě.
Čekala jsem v tramvaji,
až se ti přestanou třást ruce.
Čekala jsem u nás doma,
až nikam nebudeš muset.
Čekala jsem na lavičce v parku,
až přestaneš vonět po tabáku
a mezitím jsem natrhala
celou náruč vlčích máků.
Čekala jsem na námětí u fontány
na punch line,
protože všechno mezi námi je vtip
legrační jen pro někoho.
Čekala jsem v tvoji posteli
dokud nepřišlo ráno.
Žádné komentáře:
Okomentovat