s V, D a M. Všechny odjíždí na příští školní rok do zahraničí. D Tokio, V Hirošima a M Riga. Za čtyři měsíce už nebudou v Olo a za půl roku už nebudou v čr. To bude počátek konce mého Olomouckého světa. Až se vrátí, všichni už nejspíš budeme úplně jinde, i když prostorově blíž.
Dead tired po pracovním týdnu. Hned po příjezdu dostávám od D. vodu s minerály a můžu si dát šlovíčka, zatímco jdou holky pro mňamky a víno. Tohle už nikde jinde na návštěvě nedostanu.
Líbí se mi, že nám D. rozděluje hrnečky podle toho, jak se k nám hodí. Tentokrát to zvládáme bez šíleností, které se děly minule. V. měla po posledním promítání dva a půl týdne v noze střep. Přišla na to až diabetoložka.
Ráno vstávám před osmou potichoučku, abych nikoho nevzbudila.
Odvážím si dárečky, které jsem dostala od D: korejskou pastu a sypáníčko a jako největší absurditu šlehač, který dřív dostala od Japonky, která se stěhovala zpátky do Japonska. Budu ho D. hlídat, dokud se sama nevrátí z Japonska. Je to putovní šlehač.
Střípky: Běhám nad lázeňskou kolonádou jako blázen.
Zase v Dílně na divadle. „Chodím po Zlíně, voním po víně.“ Dílna je tady zatím moje nejoblíbenější místo. Docela safe place. Nebo se tam aspoň cítím útulně a domácky. Vtípečky, hudbička a bláznivý malíř.
Je to šlehač na matchu?
OdpovědětVymazatNe :D Obyčejný šlehač na cokoliv.
VymazatSo sad. :D
Vymazat