středa 5. října 2016

Mezidobí

S Májou a K. nejpřirozenější rozhovory v práci, i když jde hodně poznat, že jsou mladší.
K. se učí na písemku z renezance. Mám pocit, že se gympl stal před sto lety.

Nic se neděje tak rychle, jak bych chtěla, ale aspoň je vše v pohybu.

Začala jsem závidět maminkám s kočárky a těm, co staví. Moc se těším na budování domova.

V čokoládovně dobrá káva a ještě lepší čokoládové bonbóny. To je taky druh štěstí.

Cestou do práce jsme s M. potkali veverku, která běžela s oříškem v pacičkách. M. z toho byl nekonečně nadšený.

Snídáme lívance s javorovým sirupem a následně umíráme na otravu cukrem. Máme prostor jenom pro sebe. Naše neděle. <3

Má oblíbená herečka bude hrát mou oblíbenou postavu. Emma jako Bella bude ztělesněním všeho krásného.

Hledání práce ani bydlení se nesmí a nedá uspěchat.

Jeden z nejhorších pocitů na světě je mít večer děsnou chuť na víno a nemít na něho. Kdybych studovala v Olo, utratila bych za něj svoje poslední peníze a bylo by mi to jedno. Chybí mi náš byt, kde vždycky byly nějaké zásoby alkoholu, i kdyby jen hnusná brusinková vodka, o které nikdo neví, jak se dostala do spíže.

Sestra má teď Hudební proud v rádiu. Hned od prváku v Up air. Propojenosti.
K. mi hraje Pixies. Moji démoni.

Bazalku mi chtěla sníst housenka.

Nejpříjemnější výběrové řízení vůbec, i když se odehrává ve fancy salónku fancy hotelu a trvá dvě hodiny. Práce, která by byla too good to be true.

Žádné komentáře:

Okomentovat