pátek 30. září 2016

Barva kouzel:

Pohanská trobština připomíná japonštinu.
Krysí pošťáci, skřepaslíci, pláže nepřirozena.
Malí démonci malujou a počítají hodiny.
Mrakoplaš má tolik smůly jako 天使 v Japonsku.
Na Zeměploše taky žijí dryády.
Čarodějné knihy netěsní.
Loňské sazeničky dávají nejlepší víno.
Když padáš, tak to nebolí.

Sestře je smutno v Olo, tak jí posílám psí historky, které vím z telefonátu od mámy: Čert přinesl na ocase ze sklepa jedlovou větvičku. Samík ji pak objevil a tajně si ji přinesl na postel.
天使 jí půjčila svetřík. Slíbila mi, že na ni bude hodná a svůj slib plní. <3 Sestra říká, že 天使 je zlatíčko.

Š. s K. mi podávají podrobnou zprávu o tom, jak stavěly Kupci židli.

Když jsme se spolu dívaly na šestou epizodu, Borůvka říkala Evokům drobečkové. Nejradši má Chewieho. U sedmé epizody jí nejspíš bude moc smutno.

Přišlo mi první Psaní na nové stanoviště. Budu si dávat pozor, aby ze mě nevyprchaly třpytky! Budu! Potom bych to už ani nebyla já.

Gerardovy morning pages jsou moje nová nejoblíbenější věc vůbec.

Večer s L., E. a M. v příjemné hospůdce, která připomíná tu U Arnošta. Švec Pásovec, nejlepší pivo jaké jsem kdy pila.

M. mi v práci říká Borůvko. Zvláštní.

Děsivé sny plné čínských démonů. Chránila mě před nimi duhová aura.

Žádné komentáře:

Okomentovat