Jedu si do Olo pro diplom. Reunion s 変な. Když jsem byla na cestě, Š. mi poslala nálepku „Almost home“. Kupec mě přivítal おかえり. Jsem doma.
Nejdřív fancy posezení v Coffee Library a pak klasicky v Cafe+. Cestou domů do Kaštánku pro víno.
Jako bych v Olmu nebyla celou věčnost, ale taky trochu jako bych tam byla včera.
Na bytečku v noci popíjíme víno a mlsáme Tenšiiny tortilly s nejlepším humusem a nějakým slaným korejským mazáním.
Kolem desíti do Kaštánka pro další víno.
Ve dvě ráno s T. probíráme, jestli má Zootopia protimuslimský podtext. Cítím se na tomhle bytě jako doma, i když je trochu zvláštní nespat při návštěvě Olo na tom starém. Pak už spím ve všech T. i V. dečkách v bezpečí.
V. s T. teď spolu pěstujou zelí a říkají mu キャベくん. Ani mě to nepřekvapilo.
V. má překládací stáž, možná pojede do Texasu, nebo všichni do Japonska. Dějou se věci.
Ráno jedu s K. do školy, spěchám na studijní a snažím se, aby mě nespláchl déšť. Potom připravuju něco do jazykovky a za chvilku už běžím na skok za T. do knihovny, aspoň pozdravit. Povídáme si ve Zimjozelu. Přichází K., objímá mě a říká, že mě ráda vidí. Moc jí to sluší.
Za deset tři a M. pořád nikde. Běžíme do studia a cestou nás málem sráží G先輩 na kole. Chvilku nervozita, pak už si vysílání užívám. Mám nový titul poutníka. Hrajeme pro všechny blízké.
Cestou domů ještě čtu v autobuse nové články ze Zlína.
Buď se neděje nic a mě nebaví psát, nebo se děje všechno a já psát nestíhám.
Ve čtvrtek ráno prvně vysvětluju studentům novou gramatiku. Píšu ji fixem na tabuli. Kdo jsem? Pak s lektorkou G. na nejlepší bagetu pod sluncem, co chutná jak božská mana. Ne to slunce, ale ta bageta. Potom nezvykle zvu já B. na oběd. Po obědě ještě mrknout na jednu začátečnickou skupinku, pro kterou si mám na příště připravit nějaké cvičeníčko.
Žádné komentáře:
Okomentovat