Jsem smetíčko ve větru a vůbec nevím, kam mě zavane. „Všichni jsme smetíčka a živůtek je větříček,“ říká Klárka a má pravdu.
V: „Pořad mám návaly, že se mi ze všeho dělá špatně. I když se ujišťuju, že to všechno nějak dopadne, moje tělo tě nechce přijímat.“ Chtěla jsem napsat „to“.
Š: „V., chtěla jsem tě nějak podpořit, zatímco jsem si to pročítala, a pak prostě napíšeš ,moje tělo tě nechce přijímat‘, zabité.“
Spoustě lidem se dějou převratné věci v životě. „Převratník raka“ říká Klárka. Je nejvtipnější.
Udělejte mi lodičku, ať můžu odplout.
P: „Máš tam brokoličku.“
V: „Jo! tu si vezmu nebo sním.“
P: „Tyyyy nežeň se s brokolicí!“
P: „V poličce je ovocný družík, tak ho pijte a tak.“
V: „Já vypiju družík.“
P: „Družík je na družení, nemůže se pít o samotě!“
V: „Haló, kde jsi?“
K: „Naproti.“
V: „Naproti čeho?“
K: „Naproti tobě.“
Žádné komentáře:
Okomentovat