“People say “phase” like impermanence means insignificance.

Show me a permanent state of the self.”

Zhruba říjnové zápisky:

Dělali jsme se zdravoťákama nějaké doplňování vět na časy a pak jsem chtěla, ať mi řeknou tu nejzajímavější věc, co se dozvěděli, a týpeček roztomile povídá o holce, že ráda čte books s tématikou LB or BL - boy love, miluju. Tak jsem se jí ptala, jestli myslí mangu a ona, že jo. / Once again, něco, co bych nikdy nepřiznala na hodině angličtiny.

“Viděla jsem hodně nových žabích designů, ale nemůžu se dostat k pletení.”

P. jako terapeutický pes musí vydržet, že D. skončily pohovory a S. začnou.

Dneska máme na Názvu velice dobrý range.

Chybějící zápisky z Noci Vědců: S dream týmem jsme se cinkly proseccem, které jsme nenápadně pily z hnědých kelímků na kávu. (H: To tady budete celé odpoledne na suchu?) V. nezklamala a chtěla jet až posledním busem, takže jsme zašly na kebab a pak do hospody u nádraží na nedobré víno, kde jsme ke zmatení všech hrály 'Nevím, dál' a špatně vysvětlovaly, co je to hřídel a podobně.

Dopoledne na střelnici do Olomouce. Je docela zima, ale na sluníčku se zas hned pečeš. Na hlavu ochranné sluchátka a brýle, v krvi vyplavený adrenalin. Se začátečnickým štěstím se hned hezky trefuju z revolveru, a protože jsem weak sauce, nezvládnu znova nabít a musí to za mě udělat instruktor. Myslím, že je to ale hlavně tím, že nevím, jak na to. Z glocka se mi střílí nejlíp a toho i sama přebíjím. K dlouhým zbraním strašně nevím, jak si správně stoupnout, dostat pažbu k ramenu a oko zase dostatečně blízko, abych mohla zamířit. Se zaměřovačem je to až směšně snadné, trefí se každý. 

Pak rozklepaná a rozehřátá jedu na dětskou oslavu do Znojma. S L. neteří absolvujeme ještě dinosaury a pouť, místa kterým se absolutně vyhýbám, protože mi nedělá dobře sensory overload - hlasitá hudba, blikající světla, intenzivní vůně stánkových jídel a křičící děti. Kupodivu ale hlava drží a úzkosti nepřichází. Když odjel zbytek L. rodiny, máme povídací pohodu s M, V a M. Nakonec ještě v noci nekonečně řídím do Zlína. 

Teď mě hrozně baví, když se mě studenti ptají na víkend a pak jsou překvapení když jim vyprávím o střelnici. Taky mě někteří studenti mají za studentku a říkají ahoj, můžu si přisednout? a ty máš super sluchátka, odkud jsou?

Chtěla bych dovolenou, ale takovou tu jak by někdo převzal kontrolu nad mým tělem nebo by mě dal do terárka pod lampičku, dával mi vodičku a jídelko a nechal mě vyhřívat like lizards do.
“Seňora dneska obtěžuje jídlo a že musí kontrolovat svoje tělo.”

Včera studentka chtěla říct, že její máma je veterinář a řekla: My mom is wet. Večer v 6 hodin mě to pobavilo až příliš.

Chybějící zápisek nejspíš o tom, jak máme s L. společnou crush na G., která s náma chodí na kvízy. Je strašně chytrá, k smrti vtipná a savage.

Posledně s náma byl na kvízu týpeček (tak 45?) a když byla otázka na mistrovství světa ve fotbale a všechny jsme se na něho otočily a on nevěděl, tak říkal že cítil že selhal jako muž. 

I have to tell you, moji studenti zdravoťáci jsou tak pure a roztomilí I want to cradle them in my arms. Taky s nima nemám žádný filtr a řekla jsem jim, že slovo saliva makes me feel uncomfortable.

Týpeček, co prezentoval o Japonsku - když jsem se ho ptala co má rád na japonské kultuře tak řekl: I don't know, Asian people. 🙂 Neměla jsem sílu tuto debatu rozvést.

Miluju, když kluci nosí růžové košile.

Dneska student prezentoval o VOS appce, mental health awareness a prevenci 💖

Ráno zase požáry, které jsem si částečně způsobila sama. Dala jsem prát prádlo, umyla nádobí a napadlo mě, že bych mohla chlapům upéct buchtu, když už pojedu na stavbu. Tak jsem ještě běžela pro mlíko a vanilkové pudinky. Pak mi samozřejmě volal dopravce, že přijede na takový čas, na jaký mi tam zrovna nejede vlak ani autobus, tak musím vyjet dřív. Zrovna dopralo prádlo, pudink na plotně, já v pyžamu. Little fires everywhere a já uprostřed toho všeho jako ten pes.

S P. jsem dořešila dozdívku koupelny ze dvou stran vany, jak přijdou obklady, jak a kam vychází nika, jak položit dlažbu na záchodě a jakou dát spáru. S D. zase podsypání trubek k retenčce a obložení komína čedičovou vatou před foukanou izolací. Pan klempíř říkal, že je polívkový a buchtový a že mu moc chutná. <3 Byl k smrti roztomilý a přišel si ještě několikrát. V tomhle chaosu zrovna hrálo Welcome to the jungle - proper madness. Potom přivezli spotřebiče a navozili je dovnitř jako kdyby nic nevážily. Předala jsem 19K v keši a odešla s otevřenou zakyskou a skořicovým cukrem (protože jsem tu buchtu nakonec musela dodělat na stavbě) na vlak. Na zastávce si konečně sednout, protože na stavbě není kam - na stole je řezačka obkladaček a na židli buchta. Teprve pak mi došlo, že jsem od rána nic nejedla. Do obýváku jsem jim dotáhla basu piv a višňovku, aby i klempíři věděli, že si můžou vzít. Už jsem dvakrát vyděsila toho obkladače, když jsem se zjevila na stavbě. Já prostě nevím, jak to udělat aby se nevyděsil.
🤹

Můj mozek: ahoj mami, za 10 cm budu ve Zlíně 🙂 namísto minut. 

Název: 
Š: Señor má dneska manickou fázi
K: totálně

Já: Your zub felt seen and appreciated.
M: Našli jsme kinder surprise skrytý kanalek só hopefully that was what was doing all the bordel. Jo jako, taková ta tlustá těžká kazajka na rentgen je dost prijeknaweifhted blanket 😃
Já: Chápu ale je tam hodně písmenek teda.
__