“People say “phase” like impermanence means insignificance.

Show me a permanent state of the self.”

Zhruba říjnové zápisky:

Dělali jsme se zdravoťákama nějaké doplňování vět na časy a pak jsem chtěla, ať mi řeknou tu nejzajímavější věc, co se dozvěděli, a týpeček roztomile povídá o holce, že ráda čte books s tématikou LB or BL - boy love, miluju. Tak jsem se jí ptala, jestli myslí mangu a ona, že jo. / Once again, něco, co bych nikdy nepřiznala na hodině angličtiny.

“Viděla jsem hodně nových žabích designů, ale nemůžu se dostat k pletení.”

P. jako terapeutický pes musí vydržet, že D. skončily pohovory a S. začnou.

Dneska máme na Názvu velice dobrý range.

Chybějící zápisky z Noci Vědců: S dream týmem jsme se cinkly proseccem, které jsme nenápadně pily z hnědých kelímků na kávu. (H: To tady budete celé odpoledne na suchu?) V. nezklamala a chtěla jet až posledním busem, takže jsme zašly na kebab a pak do hospody u nádraží na nedobré víno, kde jsme ke zmatení všech hrály 'Nevím, dál' a špatně vysvětlovaly, co je to hřídel a podobně.

Dopoledne na střelnici do Olomouce. Je docela zima, ale na sluníčku se zas hned pečeš. Na hlavu ochranné sluchátka a brýle, v krvi vyplavený adrenalin. Se začátečnickým štěstím se hned hezky trefuju z revolveru, a protože jsem weak sauce, nezvládnu znova nabít a musí to za mě udělat instruktor. Myslím, že je to ale hlavně tím, že nevím, jak na to. Z glocka se mi střílí nejlíp a toho i sama přebíjím. K dlouhým zbraním strašně nevím, jak si správně stoupnout, dostat pažbu k ramenu a oko zase dostatečně blízko, abych mohla zamířit. Se zaměřovačem je to až směšně snadné, trefí se každý. 

Pak rozklepaná a rozehřátá jedu na dětskou oslavu do Znojma. S L. neteří absolvujeme ještě dinosaury a pouť, místa kterým se absolutně vyhýbám, protože mi nedělá dobře sensory overload - hlasitá hudba, blikající světla, intenzivní vůně stánkových jídel a křičící děti. Kupodivu ale hlava drží a úzkosti nepřichází. Když odjel zbytek L. rodiny, máme povídací pohodu s M, V a M. Nakonec ještě v noci nekonečně řídím do Zlína. 

Teď mě hrozně baví, když se mě studenti ptají na víkend a pak jsou překvapení když jim vyprávím o střelnici. Taky mě někteří studenti mají za studentku a říkají ahoj, můžu si přisednout? a ty máš super sluchátka, odkud jsou?

Chtěla bych dovolenou, ale takovou tu jak by někdo převzal kontrolu nad mým tělem nebo by mě dal do terárka pod lampičku, dával mi vodičku a jídelko a nechal mě vyhřívat like lizards do.
“Seňora dneska obtěžuje jídlo a že musí kontrolovat svoje tělo.”

Včera studentka chtěla říct, že její máma je veterinář a řekla: My mom is wet. Večer v 6 hodin mě to pobavilo až příliš.

Chybějící zápisek nejspíš o tom, jak máme s L. společnou crush na G., která s náma chodí na kvízy. Je strašně chytrá, k smrti vtipná a savage.

Posledně s náma byl na kvízu týpeček (tak 45?) a když byla otázka na mistrovství světa ve fotbale a všechny jsme se na něho otočily a on nevěděl, tak říkal že cítil že selhal jako muž. 

I have to tell you, moji studenti zdravoťáci jsou tak pure a roztomilí I want to cradle them in my arms. Taky s nima nemám žádný filtr a řekla jsem jim, že slovo saliva makes me feel uncomfortable.

Týpeček, co prezentoval o Japonsku - když jsem se ho ptala co má rád na japonské kultuře tak řekl: I don't know, Asian people. 🙂 Neměla jsem sílu tuto debatu rozvést.

Miluju, když kluci nosí růžové košile.

Dneska student prezentoval o VOS appce, mental health awareness a prevenci 💖

Ráno zase požáry, které jsem si částečně způsobila sama. Dala jsem prát prádlo, umyla nádobí a napadlo mě, že bych mohla chlapům upéct buchtu, když už pojedu na stavbu. Tak jsem ještě běžela pro mlíko a vanilkové pudinky. Pak mi samozřejmě volal dopravce, že přijede na takový čas, na jaký mi tam zrovna nejede vlak ani autobus, tak musím vyjet dřív. Zrovna dopralo prádlo, pudink na plotně, já v pyžamu. Little fires everywhere a já uprostřed toho všeho jako ten pes.

S P. jsem dořešila dozdívku koupelny ze dvou stran vany, jak přijdou obklady, jak a kam vychází nika, jak položit dlažbu na záchodě a jakou dát spáru. S D. zase podsypání trubek k retenčce a obložení komína čedičovou vatou před foukanou izolací. Pan klempíř říkal, že je polívkový a buchtový a že mu moc chutná. <3 Byl k smrti roztomilý a přišel si ještě několikrát. V tomhle chaosu zrovna hrálo Welcome to the jungle - proper madness. Potom přivezli spotřebiče a navozili je dovnitř jako kdyby nic nevážily. Předala jsem 19K v keši a odešla s otevřenou zakyskou a skořicovým cukrem (protože jsem tu buchtu nakonec musela dodělat na stavbě) na vlak. Na zastávce si konečně sednout, protože na stavbě není kam - na stole je řezačka obkladaček a na židli buchta. Teprve pak mi došlo, že jsem od rána nic nejedla. Do obýváku jsem jim dotáhla basu piv a višňovku, aby i klempíři věděli, že si můžou vzít. Už jsem dvakrát vyděsila toho obkladače, když jsem se zjevila na stavbě. Já prostě nevím, jak to udělat aby se nevyděsil.
🤹

Můj mozek: ahoj mami, za 10 cm budu ve Zlíně 🙂 namísto minut. 

Název: 
Š: Señor má dneska manickou fázi
K: totálně

Já: Your zub felt seen and appreciated.
M: Našli jsme kinder surprise skrytý kanalek só hopefully that was what was doing all the bordel. Jo jako, taková ta tlustá těžká kazajka na rentgen je dost prijeknaweifhted blanket 😃
Já: Chápu ale je tam hodně písmenek teda.
__

“unfortunately my circus and unfortunately my monkeys”

Stále zářijové zápisky ~

Adulthood je: mít hroznou radost, když si konečně koupíš kartáč a vyčistíš všechny láhve na vodu.

Teď přijdou some horrors:

Obdivuju R., který vyrůstal v šílenství bez otce a pomalu taky bez matky, nejvíc u babičky a u různých příbuzných. Teď ale rozbil předávání generačního traumatu, protože je skvělý táta, který se věnuje svému synovi, stará se, přebaluje, krmí a uspává bez toho, aby mu to musel někdo připomínat.

M., co mně a sestrám říkal ‘píďalky’ když jsme byly děti, povídá o tom, jak je unavený z deseti let na vozíku, z nikdy nekončících bolestí a nevyspání a jak by se už nejradši ‘odjebal,’ což u nás znamená jediné. Ale prý je na to taky moc velký srab a nemohl by to udělat H.

V pondělí jsem měla první doučko s dvěma holkama (14 let). Byly hrozně roztomilé, když se mi snažily vysvětlit, co je to Reddit, co je to Breaking Bad a co je to Animal Crossing. No dobře, u toho posledního neznám úplně detaily, ale stejně, girl, kolik si myslíš, že mi je?

"Už jsem ready do důchodu, a to mám za sebou 1,5 dne semestru."

Dneska jsem byla asi hodinu na stavbě a z toho jsem asi patnáctkrát slyšela nadávat dlaždiče as it was foretold in an ancient prophecy.

Díváme se na Zeleného rytíře, tak zkouším L. z Artušových legend:

Já: Čarodějka?

Lenka: Nevím

Já: Z lolka?

L: Zlonka?!!

(V lolku je postava jménem Morgana.)

Další příhoda všedního dne. L. spala u tety, a tak jsem si zamkla a nechala klíče v zámku...Ráno mě budí nějaké rány...tak si říkám...že někdo snad hází něco do okna. Vstala jsem a vykoukla ze závěsů. Stála tam L. a házela kamínky do okna a zoufale volala: V!, protože už asi půlhodiny zvonila, ale já jsem to prostě úplně prospala…

Mám za sebou dlouhý blok s dálkařema po celém týdnu, tak už jsem očividně zase braindead nebo furt ještě? To už bude asi konstantní semestrový stav.

Kolegyně se ptá, co říkají postavy na videu, protože si myslí, že umím japonsky, i když jsem ji vyváděla z 'rozumu.' Takhle to píšu Názvu a následně se snažíme to spolu rozluštit.

Nejdřív jsem si právě myslela že uchikata je nějaký ten jeho styl, ale podle jisho je to od tohodle mlátiveho uchi.

Miluju, že to teda buď znamená I like your style, nebo There is a flaw in your style, děkuji, japonštino, dva opačné významy.

“Ohno, pondělizno a emoce, the worst combination.”

Student píše: I don’t feel like cooking today. Shall we get a toast?

Tak chci psát, že mě to pobavilo, ale píšu špatně: Dneska nevěřím, na to si připijem!

A D. se mi směje: Miluju, důvod ke každodenní sebeodměnění alkoholem za ateismus. Věřící budou mít posmrtný život, nevěřící každodenní důvod k přípitku. What’s more.

Something that gets me every time je celý ten příběh syna Kenzabura Óeho a to, že se jmenuje Hikari. Taky bych pojmenovala syna Hikari, kdyby mi to všichni dovolili.

Dneska jsem chtěla mluvit o lidském popelu, ale omylem jsem řekla dust místo ashes. 🙂 Taky jsem studentům řekla, že používám🤰jako 'eat the rich,' protože student říkal, že: Paní ze studijního nám psala, že je těhotná and she used the emoji. A já na to: the pregnant one? A už to bylo. Výuka hodně bez filtru a cenzury.

Adulthood je jet do práce na 8, končit v 6, a pak doma ještě psát bance a žadonit je o prodloužení čerpání hypo. (A v obědové pauze volat do banky a ptát se co a jak. But I am getting better at this, vyřešila jsem vše po telefonu, bez zmatků a chyb.)

V sobotu jedeme s L. na střelnici, budu se učit střílet z různých zbraní. Dělám to teď už jenom hlavně v rámci přípravy na apokalypsu.

Testuju na L. křížovku, kterou jsem vyrobila na Noc vědců (mimochodem na uni se loni hodně řešilo, jaký jiný inkluzivnější název zvolit):

Jak mám vědět, jak se jmenuje ta trubička co mění tvar a barvu tvl (kaleidoskop) a jakého papoucha myslíš? (tukana)

“Loni už bylo před dvěma lety, jak ten čas letí.”

Rozhodly jsme, že V. by byla během apokalypsy voice of reason, ale taky voice of silliness.

"Všichni jste Young professionals a Š. je professional comedian."

M: Podzim ve mně opět vyvolává bytostní potřebu udělat is lotr maraton.

Me: Nejdřív jsem četla: podzim ve mně opět vyvolává bytosti and I was really scared for a second.

__

“the person reading this is going to survive the rough patch they’re going through”

Zápisky někdy ze září 23 ~

Z přípravy na medical English pro druháky dálkaře sociálně-zdravotnické pracovníky: Walking frame je chodítko pro staré lidi, ale slovník mi to překládá jako vycházkový rám, chodící rám, kráčející nebo pochozí rám.

D. se rychle posunula od tří měsíců bez práce k akci s korejským premiérem.

Vtipné je jako první věc ráno dostat narozeninové přání od rektora a děkana meilem. 

V. píše: today is the day. The threshold has come. Posílá mi jako přání tancující stařenky…dobře, dobře, I will remember this moment. Ajem officialy old soul, old bones, weak sauce. A tak mi ještě přeje: May your bones and sauce be always surrounded by love. Nechť je o tvé kosti vždy dobře postaráno. V návaznosti se ptám, jestli se mi skládají na kolagen ve formě dárku. Dále mi přejí peníze do vzdělávání od státu a všechny dlaždice do koupelny a kuchyně co jen dokážu pomazlit. <3

Univerzita mi ještě dala k narozeninám jako správné stařence první lekci zaměstnanecké jógy.

Kdyby vás zajímal můj narozeninový mental state, tak jsem se probudila s pláčem, že hrozně prší a my nezasely trávu, tak nám déšť odnese ornici. Jinak si chystám zítřejší čtyřhodinový blok pro druháky zdravoťáky kombiňáky, dělám si pořádek v Canvě a chystám prezentace a moodle pro FaMe.

Hodně jsem všechny tyhle stařenky, smutné žáby a tancující Snoop Dog, znáte mě dobře, doktoři.

Moje staroba udeřila hned vzápětí. Spletla jsem si čas a přišla na jógu o hodinu dřív. :) Ale! zase jsem tam zjistila, že máme univerzitní kendo a nábory se dělají vždycky na začátku semestru.

L. mi právě řekla: pocem, ty moje třicítko, I feel sick.

Věta do korpusu:

“Moje první máma je Bit By Bit.”

Jakoby, nestíhám věci do práce a nemám dochystáno na příští týden, ale očividně mám čas prohledávat staré playlisty na 8tracks. To je můj oblíbený nostalgička 懐かしい návrať time. Čas od času si pouštím ty zdechliny svých starých playlistů a úplně se rozplývám nad všemi těmi emocemi.

Vybíráme fantasy knížku pro 14 letou sestřenku - povídám: Tohle mi přijde takové něžné jako ona

L: pozor bude tam elfí samec

Já: kde proboha?

(Naštěstí to špatně přečetla a je to elfí vyslanec. Jak řekla V: elfislanec.)

A ještě mi ta paní v knihkupectví doporučovala něco kde je upírska lesba. Je to úplně minové pole vybrat fantasy pro mladého teenagera.

Siko předělává vzorkovnu, tak místo vybírání baterií budeme mít konečně tento týden na chvilku klid a podíváme se na Masterchefa. Naše guilty pleasure a ultimátní relax time jsou reality show na nově.

Me: Miluju tady ty tvoje náhodné znaky nad písmenama.

M: Náhodné lotyšské čárky.

Me: Sama jsi náhodná lotyšská čárka.

M: Občas jsem taky náhodná portugalská vlnkã.

Takhle spolu mluvíme.

D. vyplňuje nějaký dotazník do potenciální nové práce: P. musela zasáhnout u některých věcí jako: “Are you fascinated by fire? True or false” s velkým Vlastíku, to jim nemůžeš přiznat, že máš ráda oheň.

“Zní to jakože you need some comfort, just take it 💖”

“Ach bože, rugby je prostě closest to famfrpal we will ever get.”

I do love M. přese všechno. “Nenech si vzít radost z fotbalových copů 😂” povídá.