pátek 29. dubna 2022

“I can hardly go as I go.”

Na den učitelů mají v krajské knihovně registraci zdarma a mně měla zrovna v dubnu propadnout. Made my day. 

Mám jednoho studenta, prváka, který už asi dvakrát zmínil, že byl šikanovaný na střední, protože byl tlustý, tak potom začal hodně cvičit a teď je úplně ripped a miluju vidět, jak teď normálně zapadá do toho kolektivu a nebojí se něco říkat na hodině a tak, kitten, I would die for him.

Přišla jsem v době konzultaček opravovat testy, ale místo toho jsme se s M. hodinu bavili o nástrahách adulthoodu pro naši generaci. Svatba, bydlení, děti. Adulthood fun. Bonding time.

Na hodině business English měli studenti role play meeting, na kterém vybírali, kdo bude hrát dalšího Jamese Bonda. Jeden student označil jednoho z herců za daddy material. And I was like ‘sweet baby jesus’ in my head a musela jsem vysvětlit, že se říká spíš husband material a daddy je zase úplně něco jiného (trying hard not to blush). A on, že mysle sugar daddy a já jesus, let’s move on.

Středa je zas smrtizna. My body giving up on me again. Je to můj nejdelší den 8:00-19:00. Nějak mě už celý týden trápí štítná žláza, mám opuchlý krk a ten den se celou dobu cítím, jako by na mě něco lezlo. Mám pocit, že nepřejdu z fakulty na fakultu, v menze si dávám jenom chlebíček, který do sebe stejně soukám, abych snědla aspoň něco. Při čekání na večerní kurz už fakt krizička, zimnice a nehorázné bolesti kostí. Píšu L, jestli by mě nevyzvedla autem, ale nejde to, tak se plazím domů a pak rovnou lezu do vany na upálení démonů. Pak hořím při čtení witchra, i když teploměr říká, že nemám horečku. Budím se tím, že jsem se málem zadusila, beru si paralen a pak už spím jak dead man. Na druhý den je všecko pryč a cítím se úplně normálně. I don’t understand science.

Poslední skupinka na FT a polovina opravených midterm testů. Doplnila jsem jim i slovíčka na Memrise. Když jsem to naposledy kontrolovala, bylo tam jenom pár lidí, tak jsem si myslela, že je to nezajímá. Potom za mnou ale sama přišla studentka, kdy že to doplním. <3

Z midterm testů: 

What does it mean to ‘raise money’?

If you want to get money for someone, or for a good thing, you ask other people if they are able to give some money for a good thing e.g. for someone who is ill or for lonely animals or kids without parents.

Lonely animals broke my heart.

Ze schůzky ohledně výuky češtiny pro Ukrajince jsem byla po první celoústavní poradě plné chaosu celý den nervozní. Nakonec to bylo ale v pohodě. Máme jasné materiály. Taky jako jediná (ještě s paní ředitelkou, se kterou si budem nejspíš kurz půlit) umím azbuku a trochu rusky. Taky už jsem češtinu pro cizince zkoušela učit, i když na vlastní pěst bez metodiky a asi to ve výsledku byla dost hrůza. Pozitivní ale je, že to teď pro mě možná není tolik děsivé jako pro ostatní.

Jsem taky ráda, že si po tom chaosu na poradě nepřipadám tak úplně jako potato, před paní ředitelkou, na které závisí moje pozice na cjv a taky moje odměny. 

Je mi jasné, že to bude neskutečný univerzitní chaos, nejenom protože univerzita, ale taky proto, že se to všecko chystá narychlo na koleně. Jsem na to zvědavá, bude to šílenství a svým způsobem se i trochu těším.

Paní B. nám na schůzce kladla na srdce, ať se hlavně vyvarujem slov ‘táta’ a ‘bratr’. It broke my heart in half.

Do toho mi dneska psala na pracovní email náhodná zlínská jazykovka, jestli pro ně nechci učit a jedna bývalá studentka, jestli nezvažuju učit mimo uni, že by měla zájem.

Conclusion dnešního dne je vrátit se na duolingo a začít se učit ukrajinštinu.

Věta do korpusu:

Proboha, říkala jsem si jaká čelist dopiče, má zase seňor nějaké Jiříkovo vidění

středa 27. dubna 2022

Reflexe 8-12

Absolutoria na vošce.

Porto <3 Rodinná dovolená s V&D a M. a L. hrozně super ale taky hrozně náročné zážitky. 

Mlýn s Názvem a Partnery. <3

S L. jsme si malovaly náš perfect life, který už měl být úplně za rohem a teď skoro o rok později je tak totálně všecko jinak.

Půl roku v novém bytě. Užívám si život na Bartošce. This decision was the right one.

Chodím sama na celý den na koupaliště, kde plavu, opaluju se a čtu si, když jsou studenti na dovolených a my nemáme hodiny. (can’t wait I hope there will be days like this again this summer)

Olo reunion a Femislam. 

Šílené sny, tohle nikdy neskončí, komplikované dramatické příběhy, po kterých se probouzím vyčerpaná, jako bych za noc stihla prožít několik životů.

Svatba M. a možná s tím související návaly návratě z gymplu. Po dlouhé době volnější léto a čtečí a bingovací maratón. Hodně lgbtq yal (gay wizards a red white & royal blue, co mě držely nad propastí). Hodně běhání a jógy. Těším se a doufám, že se do toho zase dostanu, až skončí semestr. 

Self-destructive thinking about motherhood all the time. 

Anticlimactic vyzvedávání diplomu v Opavě a pak si nejvíc pamatuju absolventské fotky se sestrama u Trojhalí <3 To už byla pure joy. Slavení mých narozek s rodinou, které bylo obyčejně perfektní. Home-made Harry Potter cake od sestry a suši od mámy. Taky seznámení se sestřiným novým přítelem.

Svatba L. Who would’ve thought back then at their perfect perfect wedding. And that’s why you need perspective and looking at things from hindsight. Celá tahle událost způsobila, že teď vidím celé to svatební šílenství jako naprostý pretentious bullshit, ale veřím, že se to zas trošku vybalancuje. Přece jenom nás v červenci čeká svatba L. mámy.

Stojím si zatím, že klíčové je dát si na svatbě hned po příchodu panáka slivovice s někým ze svatebčanů. Obě jsme s L. měly nadprůměrně společenskou náladu a bylo to boží. Bylo moc fajn cítit se tam v pohodě i jako jediný gay pár. L. mi nedávno řekla, že slyšela od svojí babičky (asi hardcore křesťanky), že nám to spolu moc sluší. Nejhezčí bonding time s M&P, opravdu se s nimi musíme někdy potkat, až se naše životy trochu uklidní. (V létě?)

Moc miluju, když si kamarádi sednou s partnery kamarádů a partneři spolu. <3

Spolupráce s J. <3 na uni, nejvíc organizovaný člověk na celé univerzitě.

Online hodiny s některými mými nejmilejšími firemními studenty.

Začátek prvního semestru na uni. Moje první dvě FT skupinky. <3 Downtown Abby a přebíhání mezi školama. Moji senioři <3 Šílené maratony přípravky na FCE (taky příprava na PET, maturitu a TOEFL). Šílené celodenní podnělky. Loučení s T. <3 

Víkend v Pardubicích s Názvem <3

Můj večerní kurz, který se nakonec rozjel, protože studentky přišly prosit do školy a krásný pocit učitelského zadostiučinení <3

Yuzu Beer párty do rána with strangers. <3

Běhánizno (musím zase začít, nejpozdějš o zkouškovém)

AJŠ teachers’ conference (jsem čím dál radši, že jsem educator a čím dál víc morfuju do svojí final teacher form) po províněné noci s V. a čtyř hodinách spánku. Výsledky voleb a Národní divadlo.

Vím, že jsem vyrostla jako učitel, protože supl v DSku na pohodičku. 

Od té doby, co učím na FT, hrozně často chodím do knihovny dragging hromádky knih in and out, protože ty budovy jsou vedle sebe.

Neúspěšné pokusy o záchranu Trivia nights. 

Anthropocene Reviewed <3 Gilmorky s Vlkem <3 Sobota s Whatever <3 Catch-up s M <3 

Víkend v podzimním Maďarsku <3

Svatomartinská kachna s L rodinou <3 

Posvícení s V & M <3

Duna <3 (filmová i knižní obsese) 

Listopadové pity for whatever reason. Slam v Rybízáku. <3 Kolektivní vyrábění adventních věnců <3 6 years and counting <3 Unbelievable stavební povolení po 2,5 letech psychoteroru. Wellnessko ve Zlíně (it’s time to do that again soon). Výběrko na uni (ze slovního spojení ‘výběrové řízení’ už mi bude asi navždycky špatně, je to totiž balík nejistot) a potom rozdávání výpovědí. Těžké věci, které je ale potřeba udělat.

Potřebuju reflexe, aby mi připomněly, že život je fakt hrozně fajn.

neděle 24. dubna 2022

Reflexe 1-6

Počátky witcher obsese. Nečekaně rodinná pohoda mezi svátky a ještě víc nečekaně milé setkání s L&H. Rodinný Silvestr s K&R. Jak moc jiné teďka všechno je. 

Předposlední zkouškové v kombinaci s prací a stěhováním do většího bytu. Celý Název konečně šťastně zadaný. Magicy nostalgie. M. v Portu a videokóly s pagan crew. Apparently učení na Americkou literaturu prokládanou witcher fanfikcema. Moje jediná výhoda je objem textu, který dokážu přečíst. Zpětně taky koukám, že to nekončící šílenství v mojem životě vždycky bylo.

Toothache hell a v rámci toho ústní zkouška z literatury. Tehdy jsem si myslela, že po tomhle už musím zvládnout v životě jakoukoliv bolest. Videokóly s duchy. Antibiotika, po kterých moje tělo už nikdy nefungovalo jako dřív. CBD a rušení hodin. Drhnutí nového bytu. Psaní diplomky. Absurdní úkoly do pragmatiky. Moje šílené sny už nikoho nepřekvapujou. Konečně si zase můžu dávat horké vany na spálení démonů. Učení na vošce. Domácí jóga a před sebou poslední semestr. 

Psaní diplomky bylo vlastně docela fajn, kdybych na to měla víc času a nemusela do toho řešit milion dalších věcí. Schizofrenie a Challenger Deep. <3

Večerní filmové screeningy na dálku s pagan crew.

Na Bažině řešíme knižní šifru. Milé tradice. Legendární Call me by your name diskurz.

Polovina diplomky. Daňové přiznání a teraha screeningy. Furt ještě lockdown I guess.

Zápočty děckám na vošce. Hudební teenage návrať. Milé screeningy s Názvem a partnery.

Online výuka. D. šílenství v divadle.

Učení na státnice. Anthropocene reviewed. <3

Poslední hodina s G. na které rozebíráme písňové texty Leonarda Cohen. We had no idea back then. No idea about the tragedies that are yet to come.

Online hospitace. Nejlepší rozšíření Witchra - Heart of stone, my beloved.

Evergiven? v Suezu. Desáté království <3 Wolf <3

Dopsaná diplomka. JD je můj duchovní vůdce. Kupec se ptá, co se hřeje.

Poslední academic essay. Děcka z vošky <3 Poslední online hodiny na vš a bonding s našimi profesory.

Konečně kola na pučení ve Zlíně. Výlet na Lesní hřbitov na prvního máje. Při učení na státnice šílím z Elliota. Veškerá prezenční výuka se vrací v týdnu, kdy mám státnice. Why is life like that. Teen wolf jako můj coping mechanism.

Přátelství s T., které mě dostalo skrz celé navazující studium. Hotové státnice, unbelievable.

Očkování. Radost z toho, že si můžu v knihovně půjčovat, co chci, která mimochodem trvá dodnes. 

Bo Burnham - Inside <3

Krásné postátnicové období, kdy si užívám každou chvilku a vymýšlím, co bude dál.

Dvouhodinové pikniky venku se studentkama z Docházkového kurzu.

Počátky učení na uni.

úterý 12. dubna 2022

“Something holy inside you wants to get out but you can’t let it”

Líbí se mi, jak se uni zaměstnanci dělí do kategorií human people a psychopats nic mezitím.

První schůzka redakční rady univerzitního časopisu, na kterou přišly jenom dvě paní, které se starají o propagaci FHS, jedna kolegyně z jiného ústavu a já. Mám z toho dobrý pocit, že to bylo produktivní, máme plán jak dál a nepřipadala jsem si tam úplně zbytečně. Mám radost, že mě paní ředitelka takhle dobře odhadla hned v den nástupu a vybrala mi právě tohle jako extra univerzitní aktivitu.

Další chaosky na celoústavní poradě. Jsem udolaná chaosem a bojuju o svoji roli v časopisu, kterou mi chce paní ředitelka vzít. Nakonec si to dělíme s P. a k tomu se navíc přidávám jako dobrovolník k výuce češtiny pro Ukrajince. 

Už se ale aspoň trochu posouvám ve work-life balance a při zadávání časových možností si nechávám svůj čtvrtek s paní S. a jógou.

I’m telling you, jóga a na ní řízená meditace a mentální útěky k witchrovi můžou za to, že jsem se ještě dočista nezbláznila.

Konečně doma se cítím k smrti vyčerpaná a mám pocit, že umřu, pokud nepůjdu okamžitě spát. Takhle teď moje tělo reaguje. Když je toho moc, hlásí: we are switching it off THIS VERY MOMENT. Stalo se to i přednedávnem, když jsme zase znova dělaly životní rozhodnutí, L. se hroutila, nasadila si zas prášky a já jsem šla prostě spát, sleeping like deadman a pak jsem se probudila a bylo to zas všechno o něco lepší. Ten spánek to otupí, ohladí and we soldier on.

Ráno jsem radila P. milá místa ve Zlíně, kde by mohl Transparent udělat v budoucnu nějaké akce, ale to mě vůbec nenapadlo, že mi bude ještě ten večer psát, že sedí s A. a dalšími lgbtq aktivisty v Gulliveru. Pivo by celkem při pátku bodlo, tak se teda zas převlíkám z pyžama a jedu.

Rychle píšu V. o tom, jak životek graduje daily. Mám pocit, že jsem čím dál silnější a líp zvládám adulthood, ale někdy mě to zas všecko míchá jako #weaksauce. 

Nejdřív náhodně o gay aktivizmu na zlínsku a pak už jen s P. a A. o náhodnostech, tajníčkách z minulosti a vzpomínkách, které vždycky jedna z nás zapomněla. Jako první věc P. vytáhla náš rozchod, který si obě pamatujem trochu jinak, a o kterém jsme se vlastně nikdy pořádně nebavily. Nevěřícně kroutíme hlavou nad tím, jak už je to všecko nekonečně dávno. S A. se bavíme jako dvě ex o P. s P. A. je hrozně miloučká. <3 

Pořád nevěřím, že tohle je můj život. Kdo je P. a co je život. Nakonec se domlouváme ještě na setkání v Praze, vlastně už za měsíc, protože to tak neskutečně letí. 

V sobotu na pozemek a pak k L. rodině s úzkostí sbalenou v břiše jako klubko hadů. I když je to absurdní, už to tak dopadlo a v šílenství všeho teď dělám na zahrádce krásné záhonky podle instrukcí La. 

Pak s L. skládáme hromadu dřeva na palety. Doma pak zas spím, protože je mi zle a nevím jak jinak se s tím vším vyrovnat. This craziness probably won’t stop soon. Vlastně mě taky opět zachraňuje Sapkowski, protože do noci dočítám Křest ohněm.