Pondělí: Všichni mi říkají, že se nemusím trápit věcma, které mě fakt docela trápí.
Povídám: Tak to mě teda trošku trápí, teď nevím, co s tím udělám.
A N., která to slyšela na chodbě se mi nejvíc vysmála: To mě trošku trápí, haha.
Rady do života z masterchefa, které musíme používat IRL:
“Moc se s tím sereš, bratře.”
“Festival zbytečných pohybů” L dodává: “a zamrdaného času.” Taky trochu jako naše cesta ke stavebnímu povolení.
I am in a much better place now. Yesterday was horrible, spiralling thoughts a koncentrovaný stres.
Bez mrknutí oka a bez pohnutí jediného prstu jsem koukala jak mě minul deadline. Opravdu jsem neměla čas dělat práci navíc, kterou navíc nemáme zaplacenou, a ještě k tomu s takhle kraťoučkým deadlinem.
Jak mě všechno tento týden sere, tak mě u psaní emailů taky rozčílilo, že musíme v oslovování rozlišovat Mrs. a Ms. podle toho, jestli je ženská vdaná. Beztak jen proto, aby chlapi věděli, who is available on the market. A chlap je vždycky Mr. no matter what. Taky jsem sakra old enough to be “paní.” Já jsem “paní” učitelka, for fuck’s sake.
Můj životní balanc je dát si odpoledne home-made tiramisu (ale co naděláš, když je v Lídlu italský týden, žejo) a pak jít večer běhat. Good day for running, 4K and my body is a perfect machine.
Z nějakého důvodu se Zac Efron stal hlavním tématem hodiny. Začalo to tím, že týpeček, co je gayest gay kid položil otázku: Would you rather date Zac Efron or Michael B. Jordan. A pak se k němu znovu vrátil, když jsme měli téma childhood heroes.
Ptala jsem se, jestli viděli Zaca Efrona jako Teda Bundyho a pak jsem jim řekla: I prefer him as a serial killer. Takhle mluvím se studenty.
Když jsem jim dala na výběr jakékoliv topic, které budeme mít příště, vybrali si sleep a conspiracy theories. What even is my job.
Jsem zas plně závislá na witchrovi a hraju i mezi hodinama. Musím Krev a Víno brzo dohrát, abych mohla začít zase normálně fungovat jako člověk.
Jak se mi teď prolíná Witcher s Gilmorkama, vidím na Geraltovi a Lukovi hodně podobností. Jsou ten grumpy one which secretely cares a Marigold a Lorelai jsou the sunshine one se psí povahou.
Konečně jsem si zašla za malířem, jak mě Šíří od začátku urgovala a musím říct, že výsledek stál za to.
Moje PMS je something else this time, nejdřív brečím u písničky Michala Horáka Plány jdou a potom mě rozbrečelo, že některé hvězdy jsou stovky light years daleko od nás. Jsem nějaký fucking toddler nebo co.
L. máma nás pozvala na svatomartinskou kachnu. Padly dvě lahve mladého vína a pak nás L. máma ještě přemluvila na rozlučkového panáka a moje sny potom byly fakt something else.
Můj dnešní sen: Kůň dýchá na zemi s fakt šíleným výrazem v očích, vypadá jako animovaný, a Š. povídá: Jo, on dýchá díru do pekla.
Š. knew. Š. odborník na pekelné koně.
Když jsme se vraceli z té sváteční večeře, vyskočily na mě svatební fotky známé z gymplu a bezcenzury povídám: “Já chci svatbu.” A L. máma se radovala a přítel L. mámy povídá, že přijde, jestli bude bečka. L. hned nabízí bráchovi, jestli by jí nešel za svědka, z čehož je hrozně překvapený. A tak si tady žijem.
Žádné komentáře:
Okomentovat