“It's not paradise, but it is, in the end, yours, which is such a relief.”

S Lu. si malujem náš perfect life, který je vzdálený jen kousíček anebo se taky nemusí nikdy stát.

Už jsme v novém bytě skoro půl roku. Často si pro sebe říkám: “I know that it is a temporary home, but it is a good one.” Poslední dobou přemýšlím nad tím, že bych tady dokázala žít i dlouhodobě. V bytě máme prostor a jsme v klidné čtvrti se spoustou zeleně a velkých stromů, které na jaře krásně rozkvetly. Tři minuty od bytu máme zastávku, ze které je to deset minut do centra, a u ní restauračka s venkovním posezením, kde si můžeš přes týden zajít na oběd a přes léto navečer cestou z práce na malé pivo. O pár kroků dál je ještě jedna restaurace, kde pro změnu zase prodávají stáčené víno, prosecco a aperol. Hned vedle je příjemné koupaliště s plaveckým bazéném a pár skluzavkama, které je přes týden v létě skoro prázdné, takže jsem tam začala chodit plavat namísto městských lázní. Do malého i velkého obchodu taky dojdem pěšky a na vlakovou zastávku je to taky kousek, kdybychom chtěly vyrazit na výlety. 

Protože mám pořád spoustu volna a musím se naučít víc odpočívat, vzala jsem sama sebe na koupaliště. Vyrazila jsem hned ráno, abych měla celý bazén jenom pro sebe a mohla si konečně poprvé tohle léto zaplavat. Slunění a čtení na lehátku at its finest. Jestli nějaká vůně nejvíc vystihuje léto, je to opalovací krém. 

Když jsem uschnula, přehodila jsem si jenom přes plavky šaty a ještě s mokrými vlasy se stavila cestou domů na oběd s malým pivem, což jsou nejhezčí radosti všedního dne.

Olo - reunion s Š. po roce a s T. po dvou letech - letňák a femi slam.

Letňák je jedno z mých nejoblíbenějších míst, když chceš zažít letní pohodu. Nejdřív pivko pod stromama a když se setmí tak pod světýlkama. 

V prostoru letního kina jsem byla poprvé. Krásný výhled na to jak zapadá slunce za hradby a nepohodlné plastové sedačky, ze kterých za chvilku začne bolet zadek, což k takovým venkovním akcím patří I guess. I když mi celou dobu v hlavě zní “Když se ohlídnu, vidím Olomouc” z nějakého starého bilboardu, na který jsme měli kdysi výhled z Ostravské - což je furt pravda - Olomouc už není doma. Je mi ale pořád milé a blízké být mezi studenty a učiteli z Upolu - tak jako to bylo právě na Femislamu. Malinko se dosypala ta díra po nedostatku kultury za poslední rok.

Když L. nese basu piv do našeho uklizeného bytu, protože nám má přijet návštěva, povídám jí na schodech, že si přece jenom nežijeme tak špatně.

Mlýn a svatba M.

Nikdy předtím jsme se v téhle sestavě nepotkali, ale já jsem věděla, že to bude krásně fungovat, protože jsou to všecko hrozně super lidi. Název a partneři <3

My favourite parts from mlýn: 

Večer lezem do bazénu a čekáme s pivkem v ruce až dorazí ostatní.

Deskovky do noci - I am drinking too much and too fast a neznám míru. Pak se mi to nevyplatí, když se snažím probudit P. a dávám jí bídu, že den předtím byla na párty, když si to měla šetřit pro nás. P. nakonec ve dvě ráno jezdila po společenské místnosti na kole a panákovala ve tři ráno, když já jsem byla už dávno v postěli. (Nakonec na cizích kolech jezdili všichni naši lidé, of course.)

Well, poučila jsem se, už nesmím zakazovat lidem, aby šli spát.

Panáky v bazénu, hraní s míčkem tak, aby nespadl do náhonu a vír.

Slightly v náladě po panácích Jacka na vycházce na vyhlídku. Having the time of my life in the forest a na maličkém trůnu.

Písničky z mládí od puberty až do doby, kdy nám byly tak dva a během toho grill session.

Poslední bazén a pseudo volejbal ke kterému nám holky umíchaly rumkolu. P. nám dělá rozhodčího a dídžeje a popíji pivo u hřiště. Smažák s hranolkama a tatarkou za odměnu.

Vlastně tak trochu road trip vibes nejdřív s Kupci a pak s Lesbama.

-

Všecko je hrozně nereálné od cesty vlakem přes přípravy na bytě a první půlku se svědkem hned ve dveřích, po vítání s M. mámou a seznamování se s P’s rodinou.

Musím říct, že jsem si po dlouhé době dala záležet s čančáním a koupila si nové šaty s matching lakem na nehty which never happens. 

Je fakt šílené vedro, ale stejně si dáváme pivo a jednohubky, protože jsme na svatbě.

Je příliš horko na zdvořilostní konverzace, but we’re trying. Smažíme se na místě hostiny i v autobuse cestou na obřad a dokonce i v kostele. Asi to není relatable pocit, ale užívám si, že nejsem středem pozornosti a jsem tam skoro anonymní cizinec just me and my emotions. You know that feeling, když jdeš třeba sám do kina a užiješ si to tak jinak, protože tě nikdo nevidí, jak reaguješ a můžeš se třeba hystericky smát nebo potichu plakat? Jsi anonymní cizinec a můžeš si dělat, co chceš. In this case, můžeš se soustředit na obřad a celé si to nějak srovnat v hlavě, how insane it is, že je to M. kdo stojí v bílém před oltářem. 

Tahle tradiční/moderní svatba by pro mě byla fakt too much, 100 lidí a all eyes on me, all eyes on me, jak zpívá Bo Burnham.

Obřad jsem celý tak obrečela, že mě potom z emocí i horka rozbolela hlava. Připravovala jsem si proslov ke gratulacím, který jsem pak přes slzy stejně nezvládla celý říct. Příště si musím vzít kapesník, fakt to nebylo hezké, sobbing, ugly crying, wailing a vůbec to nešlo zastavit.

Písničky na kytaru místo varhan a M. walking down the aisle. My heart could not handle this.

Vsadím se, že kdyby tam byl trochu jiný kolektiv, trávila bych po setmění víc času ve vinici i na parketu.

LMkám už vůbec nerozumím. Třeba, když L říkala: ‘musíš být u toho, musíme je všechny vdát.’ Uvědomuje si, že M. jsme právě provdaly, L. to čeká za měsíc, já se vdávat nemůžu a oni jsou po deseti letech in some kind of gray area? I don’t know, man.

Bylo nekonečně těžké se odhodlat tam vůbec jet. A přesto jsem strašně ráda, že mě M. pozvala a že jsem toho mohla být součástí.

Skoro léto a Porto

Další chaos na vošce, jedna studentka si myslela, že zkoušení je od 10 a ne od 8, ale jede prý na skatu, tak tu do půl hodiny bude. Taky jsem se náhodně dozvěděla, že mi zapomněli říct, že mám zítra dělat přísedíci u absolutoria, což by se ke mně ani nedostalo, kdybych se nezeptala jestli ode mě ještě něco nepotřebují. Věta: “Pan ředitel vám to asi zapomněl říct” už mi docela leze na nervy. 

Jedna slečna u závěrečného zkoušení do detailů popisovala život Jima Morrisena. Cítila jsem, jak se postupně propadám do deprese a na konci mi bylo už úplně špatně. Říkám jí: this makes me feel so uncomfortable. I don’t feel so good right now. 

A pak se zeptala: Myslíte, že o tomhle můžu mluvit u absolutoria? About the drugs and stuff... I don’t take drugs.

Me: I was afraid to ask.

Ještě, že L. má dovolenou tak mi docela udržuje hladinu příčetnosti. Kolem oběda zajela pro suši from a new place a zeptala se, jestli ještě budu učit, nebo si k tomu můžeme dát gin s tonikem. <3 I love our everyday life together.

-

My favourite parts from Porto: 

Drinking heavy heavy Porto wine on the beach and then swimming in the cold cold ocean. M. playing ukulele, us singing, D. digging a hole. 

Sice není ideální počasí - bez slunce, my v mikinách, svetrech a bundách, ale víno nás hřeje, zpíváme fixu and having the time of our lives. 

Arriving to Porto, drinking milk from tiny bottles and just having breakfast in a local cafe. 

Watching Ronja in bed with M., L. and my support animal seal.

Celý Aveiro trip nejdřív vlakem, pak na lodičkách ve městě a ubrem na pláž jako proper dovolenka.

Objevení tajné pláže a běh k oceánu. Vždycky běh k oceánu. Wild wild vlny a pak chill na křesílkách s maličkým heinekem a potom caipiriňas. (I know that A. hates when I’m unable to spell it properly, but I don’t care and like it this way.)

Prostě jen být s M. na domečku talking about everyday stuff a pozorovat koťátka. 

Book club na lavičce zatímco Nikolaj kouří trávu dole v zahradě. 

Surfování, do kterého bychom se s L. nikdy normálně spolu nepustily (and M. telling me that I did better than she expected (also slightly offended) but also happy). 

M. being all cool zdravíc se s ostatními surfery loktem.

Watching Czech vs. Denmark Euro match před národním divadlem while having a beer and dinner and solving sudoku (unsuccessfully, dammit). 

Když se na domečku ráno dělá kafe v obří moka konvičce pro všechny. 

Finally reading Desáte království on the beach while the others are surfing - potom ještě pokusy o surfing fotky, zmáčet si šaty vodou from the cold cold ocean až do pasu. 

Zahrady s pávy a výhledy pro D. 

Párty ve sklepě kde zpíváme z plných plic všechno, co nás zrovna napadne (vybavuju si hlavně Bowieho a Queen) na pidi židličkách nad pizzou a pivem.

Zasloužený cider s ledem po první hodině surfování just chilling and enjoying life. 

To be slightly drunk on the beach waiting for the uber asking the driver: Hey, can you hear me?

Pastel de nata!