Day 3 - Exploring the south of Crete / roadtrip s náhodnými sousedy 🏖
Vyrážíme na jih ostrova. První zastávka Matala beach (or Μάταλα) - kolem které v 60. letech žili v jeskyních hippíci (?). Prý o nich v některých písničkách zpívá i Joni Mitchell.
From mythology: "When Zeus seduced the princess Europa in the form of a white bull, he crossed the sea and brought her to the beach of Matala. There he changed into an eagle and flew her to Gortys where he had sex with her." OK.
Po cestě bavíme Z. a D. - L. klasicky jako řidič a já jako navigátor.
Projíždíme nekonečné plantáže olivovníků, které se hýbou jako tekuté stříbro, když do nich zafouká vítr.
Šplháme do hor našim maličkým, slabým Chevroletem a máme z toho legraci.
Přijíždíme k pláží a lezem do skal po šipkách -> Red beach. D. a Z. to chtějí jít prozkoumat, ale my míříme na jistotu k pláži Matala. Nakonec si to taky rozmysleli a nejspíš udělali dobře, protože jsme později vygooglili, že by je ještě čekala dvacetiminutová cesta ve skalách a taky překvápko, že Red beach je pro nudisty.
Studené ale nádherně průzračné moře bez lidí. I am alive. This is my natural habitat.
Toulky v barevných uličkách a svoboda.
Přesouváme se dál po jižním pobřeží. Míjíme další olivovníky a v horách nám mávají náhodní staříci. Chaos řecké dopravy.
Stavujeme se v lékárně, protože mému levému oku se zjevně moc nelíbí, když se do něj dostane kozí mlíko obsažené v opalovacím krému. Pálí to, řeže, tečou mi slzy a nemůžu koukat na svět.
Lékárnice moc nemluví anglicky. Volá někomu, kdo to zvládá lépe a já mu popisuju svoje symptomy.
Znovu přejíždíme hory ve vnitrozemí a přijíždíme na pláž, na které je dohromady asi tak osm lidí.
Nějaký děda se snaží lovit ryby tak, že nahodí celý jeden plátek toustového chleba. OK.
Konečně zabírají kapky, tak se můžu zase dívat na svět opuchlýma očima.
U oběda nám z nějakého důvodu číšník říká ceny v librách.
Pak zase do vln a ležet na horkém černém drobném kamení, dokud nemáš pocit, že je z tebe pečinka.
Unavení z moře, slané vody, slunce a větru se vydáváme na cestu domů.
The more, the merrier a cesta rychle utíká. Sprcha působí jako rituální očista.
Po večeři ještě na skok do hlavního města - Herakliónu.
Nebyl čas vymýšlet plán, takže stavíme na náhodné ulici a já všechny vedu do přístavu, prohlídnout si obří lodě.
Potkáváme nasvícenou pevnost na moři a po žlutých šipkách míříme do centra.
V budově, která vypadá jako radnice se mezi sloupy fotí novomanželé a za nima nějací týpci tancujou breakdance. (Is this one event?)
Na hlavním náměstí (I guess) je hlava na hlavě a probíhá tam zřejmě nějaký politický proslov se spoustou konfet a živou hudbou. Z. a D. se z toho cítí nepříjemně, tak se pomalu sunem zpátky a míjíme skupinky policistů. Z posledních sil cupitáme v sandálkách a žabkách k autu.
Pak na hotelu pijem, svěřujem si důvěrnosti a nakonec hrajem opilý kulečník. Učíme D a Z, jak funguje happy hour a oni se s námi dělí o tea tree oil proti komárům.
Day 4 - Trip to Kourna Lake & Beaches close to Rethimnon ☀️
Roadtrip s nohama na palubce.
Kourna Lake je zklamání se spoustou lidí a vodě plné řas a křoví, které možná vypadá z dálky poeticky, ale na koupání to není. Pozdravily jsme aspoň řecké kachny, pak to ale hnedka otáčíme a míříme na první pláž bez lidí, která je jenom o pár metrů dál.
Obědváme výborné plážové jídlo od podivného pana majitele. Servíruje tzatziki s opékaným chlebem, souvlaki a hranolky. Vím, že ten popis zdaleka nevystihuje dokonalost té chuti. Pan majitel vždycky přišel k našemu stolu, dlouze se zahleděl do moře a potom skládal na stůl věci, které představoval naopak. Položil třeba chleba a řekl: "Tady jsou tzatziki". Nikam nespěchal jako pravý Řek, ale za to věnoval péči přípravě každého jídla.
Cestou zpátky po severním pobřeží jsme se stavili v Rethimnonu, který nám byl doporučený jako jedno z nejhezčích měst na Krétě. Nevím, jestli jsme si jenom vybrali fakt špatné místo, každopádně tam, kde jsme zastavili to vypadalo jako v (opuštěném?) squatu - posprejované napůl sesypané zdi, vymlácená okna a terásky s hamakami (this is correct by the way). Přeci jenom jsme to riskly a prošly squatem k pláži, která byla ošklivá a špinavá.
Pokračovaly jsme teda směrem k hotelu a zahlédly maličkou ceduli -> to the beach, která vedla sešupem dolů. Byla jsem si jistá, že pokud tam sjedem, už se odtamtud nikdy nedostanem, protože to Chevrolet zpátky nevyjede.
Ukázalo se, že pod mostem je jedna z nejkrásnějších plážích, jaké jsem na Krétě viděla. Obrovské vlny, oblázková pláž a loďka přeměněná v bar.
I'm so dead in the evening that I skip drinking with D. & Z. and have an early night.
Opilý kulečník. To je šťouch na štouch. :)
OdpovědětVymazat