čtvrtek 7. února 2019

'I (would) throw you gently into a fire'

is my new 'I love you' from now on

Víkend plný SKAM a BTS byl přesně ten lazy me-time, který jsem potřebovala. Protože A. chytla chřipku, čímž se zhroutil náš plán podívat se na třetí sérii, až J. bude hikovat, rozhodla jsem se na ni podívat sama. Když jsem byla už skoro na konci, A. mi napsala, že už je jí líp a že bychom to mohly přesunout na neděli. Long story short – viděla jsem tu sérii za jeden víkend 2x and I have no regrets.

A. měla nejvíc pohodlné domácí oblečení a já jsem se cítila hezká a průhledná jako už dlouho ne. Tyhlety casual dýchanky ve dvou začínají být my new favourite thing.

Ještě než jsme se do toho pustily, tak byl bonding time nad kávou a rozhovory o rozbitých rodinách, ke kterým jsme se dostaly přes A‘s ubodanou kamarádku. Just South America realness. The older I get the more confused I am if people have watery eyes because they‘re about to cry or if they‘re just tired.

Everything is so calm these days. My heart is tranquil and my soul‘s at peace.

Reunion s Kupečkem po víc než půl roce ve vlaku. <3 My s V. jsme rozpustilé a K. za nás musí korigovat realitu. Moderní útulnost ve Vnitroblocku a superdrahé, ale výborné vinisko. Historky z Číny a sdílení náhodných novinek. Protože nejsme schopné se potkat v jednom městě, K. za náma přijel do Prahy z Pardubic a pak jel do Olo za Š.

Na dalším vinisku na druhém konci Prahy s V. probíráme norštinu. Po pěti sekundách s T. a M. šílenství stoupá o bambilion procent a já vím, že hrozně nejsem připravená na NV demons.

Asi bych to neměla říkat ani to tak cítit, ale z celého Night Vale představení se mi nejvíc líbil Mal Blum – the weather.
„I got dumped in a cab by a person I didn‘t know I was dating...We should stop seeing each other. We are seeing each other?...And there was just nothing left to say, so I sent an octopus emoji. People on Twitter asked me: Why the octopus emoji? I don‘t know?! Why not? I don‘t know what I‘m doing.“ Klidně bych si na to zašla jako na stand up. A mezi těmito výbornými průpovídkami depresivní hudbička, that makes you happy s lámajícím se hlasem posazeným vysoko a výborným přízvukem. They also call everybody „babe“ which is supersweet.

„...and I came out as transgender and people keep asking me – Is this gay when I date this person? I have no idea? I mean, yes, it is gay any way you slice it, there‘s nothing heterosexual about these relationships.“ And I had to stop myself from shouting: „That‘s the best way to be.“

Also Disparition is a person? Vypadá jak největší koťátko někde ze Skandinávie, kolem krku tenkou pletenou šálečku, nic neříká, jenom se culí a hraje.

Cecilovo: „You are a person!“ Important reminder, který mi pořád rezonuje v hlavě. Jeho tělo vůbec nepůsobilo skutečně. Cecil je nějaká vyšší životní forma s nadlidským talentem pro herectví.

Celkově se mi během celého představené špatně soustředilo. Vstřebávala jsem vjemy z reunionků a nějak jsem se pořádně nedokázala nadchnout. I definitely used to feel more. I don‘t know what was happening with me. Everyone was so nice, artsy, kitten-like and lgtbq-friendly and I just wasn‘t feeling it that day.

Rozhovory o tom, co to vlastně znamená: „grind the blood into the carpet“ a o přechodnících, které M. skládala do špatných básní, which is the exact reason why I love her the same as I love V. for her immature jokes.

Later at V‘s the anxiety kicked in for absolutely no reason, because it‘s the ultimate safe place with friends I know forever. I killed it a little with hot shower and with lying in an empty, dark room curled under the blanket. My body was shaking until I fell asleep.

Everything was more or less fine in the morning and after the girls left, we had a little bit of „our time“ with V.

Žádné komentáře:

Okomentovat