Vyrážím z Yokogawa station sama za V. na univerzitu. Mám pocit, že musím během té patnáctiminutové chůze umřít na Slunce.
U řeky ječí cikády.
Na zastávce se vyhýbám obří vose, ale snažím se před Japonci dělat jako že nic a nepanikařit.
Chvilku bloudím a pak mě zachraňuje J先生. Když vysvětluju, že hledám kamarádku, ale nestanovily jsme si meeting point, rovnou se ptá, jestli moje kamarádka je V. Posílá mě do icafe, kde potkávám další lidi. Nakonec jsem svojí špatnou japonštinou požádala H., jestli by za mě nenapsala V. Díky autocorrectu jsem jí nakonec poslala tuto zašifrovanou zprávu:
„Najdi mě v i čase. V.“
S J先生 si pak ještě chvíli povídáme o učení cizích jazyků a o životě.
Každý náhodný Japonec, který přijde do kavárny a identifikuje mě jako Češku a kamarádku V. na mě nadšeně volá: „tučňák,“ protože právě tohle slovo se V. z nějakého důvodu rozhodla všechny naučit.
Učím se čínská slovíčka a největší zábavička nad rámenem z menzy se Z. z Nového Zélandu.
Warmness is leaking inside. 死ぬほど暑い。
Na Novém Zélandu jsou všichni zrzci a nemají duši.
Z. umí říct česky „ovečka“ a bude tak říkat svojí budoucí přítelkyni.
Všichni jsou nadšení z toho, že se s V. jmenujeme stejně.
Věty do korpusu:
Do you have the cabbage?
Male whales are bulls.
Pak si V. balí svůj rok života z koleje, pijeme u toho japonské pivo a posloucháme Fixu jako by to byla nejpřirozenější věc na světě.
Zmrzlé mlíko je největší mňaminka.
Na udon kolem 平和公園 a purikura v děsivém domě zábavy. Čekáme, až si jedna cizinka sundá všechny flower crowns, abychom mohly taky nějakou použít. It’s supposed to make you look pretty, but instead it makes you look like monsters.
Nakonec salty lichi alkohol u řeky s výhledem na 原爆ドーム. Čiré štěstí, na které budeme vzpomínat, až nám bude padesát. Vstřebáváme absurdity.
Pozdě v noci zpátky na pokoj. Jedné ze spolubydlících se tak moc líbí, že umím něco říct japonsky, že mi přísahá, že se kvůli mně naučí anglicky. Dává mi náušnice, které koupila v Hirošimě, aby podpořila oblast zničenou povodněmi a klade mi na srdce, abych na ni nezapomněla.
Žádné komentáře:
Okomentovat