Poslední měsíc byl intenzivní. Spousta věcí z něj tady chybí. Některé nosím jenom v sobě a pár z nich už je někde v napůl ztracených vzpomínkách.
Moje básničky už jsou vystavené v místní kavárně a čekají, až budou svázány do almanachu na konci června.
Píšu první oficiální překlad a hned je to dopis Zlínského primátora.
Piluju Going to Gorgia na ukulele.
Sestra se v Anglii učí od dětí náhodná slovíčka a dívá se s nimi na My little pony.
Po čtyřech měsících snahy jsme konečně vyhráli v Trivii. Téma bylo ‘murrica kvůli 4th of July, takže jsem spoustu odpovědí vytěžila z Hamiltona.
Sestava byla já, L, A, M, tall M and J. from Australia. Potom jsme ještě zůstali na další drinky s A. (the American host), E. (her German boyfriend) a týpkem z Egypta, který moc nemluvil.
S E. jsme probírali děsivé německé pohádky. Jednu, ve které nakonec všichni umřeli, mi celou četl z telefonu. Pak jsme všichni dohromady plánovali, co budeme zpívat na karaoke night.
E. už od pohledu vypadá jako hrozně bezprostřední člověk – casual clothes, na hlavě beanie, rozcuchané vlasy a rozježené vousy. Vyprávěl, že na Novém Zélandu jsou z nějakého důvodu všechny karaoke bary zároveň gay bary, takže tam často zpíval Sweet transvestite z Rocky horror picture show. <3
M. obvyklá zábava je ruinování mých nejoblíbenějších věcí. Zatím mi pokazil Grease, Friends a Alfa.
Naše další klasické téma je what fucked us up as children. Všem jsem teda vysvětlila o čem jsou Karafiátovi broučci. A to jsem si v tu chvíli ani nevzpomněla na Nekonečný příběh.
Nakonec jsme zůstali až do půlnoci. Skončilo to teprve potom, co jsme slíbili, že půjdeme domů, když nám L. zahraje Bad touch od The bloodhound gang. Připadala jsem si zvláštně, když jsem stoupala po schodech v letních šatech s obří krabicí amerických cornflaků pod paží.
Žádné komentáře:
Okomentovat