International community meeting & Berlin trip

Cítím, že se blíží další bod zlomu. Napsala jsem dřív a teď už je to na spadnutí.

Mám hroznou chuť psát shrnutí za nějaké delší období a vyčistit si hlavu. Zároveň se ale pořád něco děje, takže nejsem schopná se k tomu dostat.

Přemýšlela jsem, jestli jsme pořád ještě částí mezinárodní komunity, když s námi nebude A. Nakonec ale mohla, takže jsem si nepřipadala nepatřičně.

Naše klasická trivia partička na nově otevřené letní terase. I když to byl meeting, stejně jsme se převážně bavili jenom spolu. Téma bylo pohádky a seriály z dětství. Všichni jsou starší než já, takže jsem věděla, že když se nechytám, je to něco z osmdesátek.
Všichni ale známe Duck tales, Pokémony a ten creepy seriál o dinosaurech. A. nám zpívala portugalsky opening ze Scooby Doo.
Od melodií z animáků jsme se dostali k tomu, že navrhneme, aby na tom stejném místě uspořádali karaoke a rovnou jsme začli plánovat, které písničky musíme natrénovat. (Grease a songy z disneyovek jsou nezbytnost.)
Xena byla nejspíš moje první dětská crush, i když jsem to v té době ještě nevěděla. Zároveň ale taky Sindibád, so there goes my sexuality.
Chvilku jsme si povídali i s ostatními. A. (the trivia nights host) je z Denveru a začala cestovat kvůli On the road (!!!).

I missed pub crawl with M. because I wasn’t in the social mood back then. Podle všeho to byla ale super zábavička, na konci se octli na nějaké náhodné house party a nikdo nevěděl jak.

Taky chystáme, že nám A. namíchá nějaké brazilské drinky a budeme mít movie night/karaoke practise.

Berlin
V Berlíně jsme spaly u nejmilejší litevské dvojice umělců. Náhodné přespávání u cizinců mám nacvičené z couchsurfingu, jinak bych se kolem toho cítila asi mnohem divněji.
Předem se ptali, jestli nejsme alergické na psy, takže jsem věděla, že se s tím budu muset nějak srovnat. Nečekala jsem ale, že se na mě hned při příchodu vrhne boxer a opře se mi packama o hrudník. Chtěl si hrát, což rozumově chápu, ale vnitřně panikařím.
Taky nás hned na začátku upozornili, že nevěděli, jestli chceme spát dohromady nebo zvlášť. „Are you like a couple?“ „Yes actually we are a couple.“ To bylo krásné.
Prostorný umělecký byt pod střechou. Měli tam vystavených pár svých projektů. Místo televize promítačka, takže na zdi většinou běžely litevské zprávy.
Líbilo se mi, že neměli perfektně uklizeno a omlouvali se, že to není moc cosy, ale ať se cítíme jako doma. Pro mě to bylo super cosy a domácké právě kvůli tomu.
Mindogas postavil mezi trámy útulné místečko s matrací pro hosty, aby měli nějaký prostor s trochou soukromí. Lezly jsme tam po obyčejném železném žebříku.
V pátek nás V. vzal na klasické sights, protože sestra chtěla vidět alespoň něco, než odletí do Anglie.
Byli jsme v části, kde byla Zeď umělecky ztvárněná železnými tyčemi, kterými šlo procházet.
Break down all the walls or turn them into art there is no other option.
Hned vedle byl dřevěný kostel, pro jehož popis nemám slova a žitné pole, vysazené v centru města jako work of art. Take a field of rye, put it in the middle of the city and turn it into art / Turn everything into art / I've always wanted to be the catcher in the rye and nothing else.
K Jewish memorial a Braniborské bráně, která tentokrát nebyla moc fotogenická, protože u ní stálo obří plátno, kde se promítal World cup.
Naopak jsem ale měla víc času prohlédnout si budovu parlamentu. Kdybyste plánovali podívat se do té prosklené kopule na střeše, musí se to zarezervovat několik dní dopředu, což jsem nevěděla.
Mighty nové železniční nádraží a část Berlína, která vypadá jako Kodaň.
Byteček trošku v creepy čtvrti ve stejném baráku jako psychiatrická ordinace.
Ráno vyrazit na Alexanderplatz, který mi už nepřipadá jako nejškaredší náměstí na světě. Klasicky objevujem medvědy. -> Mighty kašna, rathaus, museum island a east side gallery, kde přibyla spousta nových maleb.
Ukázalo se, že když nechodíš všude pěšky, ale koupíš si za 7 éček celodenní lístek na městskou, stihneš toho pohodlněji mnohem víc. Ha-ha
Abych taky viděla něco nového, jely jsme se podívat na Olympijský stadion na druhou stranu města. Of course it was mighty, everything is mighty in Berlin.
Cestou k vybombardovanému Karl‘s kirche jsme zahlédly šipku k akváriu. Vždycky jsem do nějakého chtěla, tak jsme to šly očíhnout.
Venku stejně začalo pršet, tak jsme si říkaly, že to prubnem, i když vstup byl za 15 euro.
U paní v okýnku jsme se ale dozvěděly, že asi za padesát minut zavírají. Nahlas jsme přemýšlely, jestli to za to stojí. Když jsme řekly, že už zítra odjíždíme a jindy to nestihneme zeptala se:
“Aren’t you students?”
L: “Actually I am a student.”
“Maybe you’re a damaged student? And you’re the assistant?”
V: “Maybe we are…”
“So just remember that I’m great, here’s your tickets and go.”
Nakonec tedy L. jako damaged student platila 10 E a já jako asistent nic. Medúzky a obří rybizny. V části s hmyzem jsme hledaly, jaké nechutnosti žijou v Japonsku.
Potom už na umělecký byt, chvilku povídání, sprcha a spát. Téma bylo Litva, Lotyšsko, cestování, jazyky (jak jinak), umělecký život a život.

Chvilku trvalo, než přišel cestovatelský mír, kdy jsi najednou daleko od všech starostí a nic tě netrápí, ale nakonec se dostavil. Na tohle se hrozně těším do Japonska, zatím nejdál od skutečného světa do mimorealitní bubliny.