Čirý tekutý štěstí / nádherná krása / moje srdce / when the beating of your heart echoes the melody of her amazing voice / ✨ ✨✨
Minutky s V. v nádražové pekárně. Výměna knížky za občanku, tričko, kartáček, pastu a rovnátka.
Milá paní vrátná, která formálně ubytovává sestru u nějakého cizího kluka. Pak u LMek na koleji. Od poslední návštěvy jim ‚doma‘ přibyl kávovar, tak kafe a víno a vyměňování nejdůležitějších novinek.
U vlaku jsem náhodičkou potkala K, se kterým jsem byla v létě na rodinných prázdninách v Brně.
Pak trošku bloudíme Prahou a hledáme Roxy.
V řadě před klubem jsme snědly mačča sušenky, které poslala 天使.
Myslela jsem, že Lucerna Music Bar je výborný klub, dokud jsem nezažila, jaké je to v Roxy. Příjemné prostředí, světýlka, dobrý zvuk. Netrvá půl dne dostat se dovnitř a ven.
Na koleji u LMek jsem měla druhé kafe a první víno. Další jsme si daly na místě se sestrou za pětačtyřicet korun do plastového kelímku.
Jakmile se klub naplnil, teplota stoupla asi tak o deset stupňů. Navíc jsem upíjela vína a krev se mi vařila nadšením. Musela jsem si rozepnout knoflíky u košile, která už je tak vyrobená z ničeho. Při prvních tónech předkapely už jsem si jela tanečky v horkém, zpoceném limbu a bylo mi nejkrásněji na světě.
Dávaly jsme se sestrou trochu neoprávněně bídu Lenny, protože jsme se už nemohly dočkat LP. A fotily jsme si děsivé fotky z publika.
Pořád jsme nemohly uvěřit, že se to opravu děje, a pak prostě přišla na pódium. Maličká Američanka v hnědém tričku s portrétem svojí přítelkyně, kožené bundě a kalhotách, které jí padaly. Pořád se usmívala. Někdy taky jen na půl úst, jak to mám nejradši.
Basák měl námořnické tričko.
V momentě, kdy začala hrát na harmoniku nebo hvízdla, lidi řvali a tleskali jak pominutí. Nikdy jsem nezažila takové výbuchy emocí jako reakci na hvízdnutí.
Byla nejvíc rozkošná, šlo poznat, že musí být nejmilejší člověk. Říkala, ať se tolik nemačkáme, protože vepředu jsou small people. Pak něco o svých vlasech. I woke up like this a další vtípečky. Po několikátém I love you, se snažila říct Miluji tě, ale moc to nefungovalo. Povedlo se jí ale říct česky děkuji.
Taky nám říkala: „You look great, it’s dark but you look good,“ a že to můžeme použít jako pick up line.
Chtěla jsem napsat, co pro mě bylo vrcholem koncertu, ale pak se mi začaly vybavovat další skvělé momenty, takže to vlastně byla sinusoida krásy, která občas vystřelila do závratných výšin štěstí.
Nadpozemská krása byly Levitator, Tokyo sunrise a Into the wild během přídavku. No witness zase největší párty.
Křičela jsem a zpívala, dokud jsem neztratila hlas, a pak jsem řvala ochraptěle.
Vyčerpané jsme si se sestrou na koleji vlezly do jedné postele jako kdysi, když mně bylo šest a jí čtyři.
pátek 31. března 2017
pondělí 27. března 2017
Chtěly jsme
jít v Hradišti na kešku, kávičku a mňamku. Protože byla ale hrozná zima a měly jsme hlad, skončily jsme na pizze a pivě. #us
V pátek po práci ještě honem uklízím, převlíkám se a vyrážím vyzvednout Mem na zastávce. Sdělujeme si nejdůležitější novinky a čekáme na Borůvku.
V: „To jsou všechno takové plány do budoucna.“
M: „Ale tvoje současnost vypadá taky dobře.“
Nakonec jsme se rozhodly, že půjdeme na skleničku do Loftu, kde jsme úplnou náhodou narazily na slečnu, se kterou se M. měla sejít až zítřejší den ráno. J. s A. jsou správným způsobem šílené. Popíjíme víno a pivo a je nám moc příjemně, i když jsme s B. po celém dni v práci a ve škole unavené.
M. pět let studovala chemii a teď se zabývá filozofií. J. po dvou letech na medicíně přešla na němčinu. B. taky vypráví svoji studijní historii. Manželka J. šéfa je Japonka. A. je z Čeladné, kde jsem se narodila. Absurdity.
S Mem je všechno nejpřirozenější, i když jsme se viděly jen dvakrát, protože vzájemně známe svoje duše.
M. si napoprvé nezvládla odnést z automatu oba lístky, které si koupila a na druhý pokus pokazila automat.
Potom se v našem malinkém bytečku M. hnedka přátelí s kocourem. Když jsme jí později nachystali matračku a dečky na spaní, Siri si tam okamžitě lehl a zůstal spát s M. celou noc.
S B. unavené a ovíněné zkoušíme péct novou brokolicovou mňamku a já se cítím nejvíc doma.
Na druhý den dead tired na poradu z jazykovky. Krásná slunečná sobota. Sedím u okna a slunce se mi opírá do zad.
Dávám si druhou ranní kávu, která akorát zintenzivňuje bolest hlavy.
O polední pauze jíme pizzu a pouštíme si italské písničky.
Seznamuju se s dalšími lektory. Někteří si mě už pamatují a říkají mi Veru.
Když se bavíme o metafoře zdolávání cizího jazyka jako šplhání na Everest, P. se ke mně naklání a ptá se, jestli s ní nechci do Nepálu.
Cítím, že mi mezi nimi začíná být příjemně. Možná budoucí rodinka.
Kromě pizzy plno dalších mňamek: skvělé slané, zeleninové muffiny a chalva.
Potom ještě s B. a M. na lov kešek po Zlíně. Procházky a zábavička.
V neděli dead dead tired do práce. Teprve tam jsem si nakonec paradoxně trochu odpočinula.
Přes celý víkend si z únavy pletu jména a názvy věcí. Říkám třeba plátěný sýr a podobně.
Už dva dny jsem měla po večerech hroznou žízeň a připadala jsem si, že potřebuju zalít jako kytka. B. mi udělala výbornou okurkovou limonádu s citrónem a ledem ze zbytku okurky, kterou u nás nechala Mem.
V pátek po práci ještě honem uklízím, převlíkám se a vyrážím vyzvednout Mem na zastávce. Sdělujeme si nejdůležitější novinky a čekáme na Borůvku.
V: „To jsou všechno takové plány do budoucna.“
M: „Ale tvoje současnost vypadá taky dobře.“
Nakonec jsme se rozhodly, že půjdeme na skleničku do Loftu, kde jsme úplnou náhodou narazily na slečnu, se kterou se M. měla sejít až zítřejší den ráno. J. s A. jsou správným způsobem šílené. Popíjíme víno a pivo a je nám moc příjemně, i když jsme s B. po celém dni v práci a ve škole unavené.
M. pět let studovala chemii a teď se zabývá filozofií. J. po dvou letech na medicíně přešla na němčinu. B. taky vypráví svoji studijní historii. Manželka J. šéfa je Japonka. A. je z Čeladné, kde jsem se narodila. Absurdity.
S Mem je všechno nejpřirozenější, i když jsme se viděly jen dvakrát, protože vzájemně známe svoje duše.
M. si napoprvé nezvládla odnést z automatu oba lístky, které si koupila a na druhý pokus pokazila automat.
Potom se v našem malinkém bytečku M. hnedka přátelí s kocourem. Když jsme jí později nachystali matračku a dečky na spaní, Siri si tam okamžitě lehl a zůstal spát s M. celou noc.
S B. unavené a ovíněné zkoušíme péct novou brokolicovou mňamku a já se cítím nejvíc doma.
Na druhý den dead tired na poradu z jazykovky. Krásná slunečná sobota. Sedím u okna a slunce se mi opírá do zad.
Dávám si druhou ranní kávu, která akorát zintenzivňuje bolest hlavy.
O polední pauze jíme pizzu a pouštíme si italské písničky.
Seznamuju se s dalšími lektory. Někteří si mě už pamatují a říkají mi Veru.
Když se bavíme o metafoře zdolávání cizího jazyka jako šplhání na Everest, P. se ke mně naklání a ptá se, jestli s ní nechci do Nepálu.
Cítím, že mi mezi nimi začíná být příjemně. Možná budoucí rodinka.
Kromě pizzy plno dalších mňamek: skvělé slané, zeleninové muffiny a chalva.
Potom ještě s B. a M. na lov kešek po Zlíně. Procházky a zábavička.
V neděli dead dead tired do práce. Teprve tam jsem si nakonec paradoxně trochu odpočinula.
Přes celý víkend si z únavy pletu jména a názvy věcí. Říkám třeba plátěný sýr a podobně.
Už dva dny jsem měla po večerech hroznou žízeň a připadala jsem si, že potřebuju zalít jako kytka. B. mi udělala výbornou okurkovou limonádu s citrónem a ledem ze zbytku okurky, kterou u nás nechala Mem.
čtvrtek 23. března 2017
Po práci
jsme ve třech vypily flašku vodky ředěnou džusem.
Vyrážíme do Fénixu umřít na koncertě a na druhý den ráno se znovu zrodit z popela.
Asi u čtvrté písničky mě docela začíná bavit Prago, slízám z balkónku a jdu i s M. na tanečky do davu.
Potom čekáme na Hentaie s B., která mi nepřestává nosit další drinky.
Ráďa jde na pódium shodou okolností kolem nás. Má velké medově žluté brýle, dává B. pusu a boří mi hlavu do trička s logem kapely. Pak začíná šílenství.
B. téměř ve třiceti objevuje pogo. Nejdřív si myslela, že lidi jsou šílení jen kvůli Hentaiům.
Zvedá mě několikrát nad hlavu, dokud mě někdo neunese a nepošle nad dav. Tak si pluju.
Tančíme, co nám síly stačí. Kolem je docela zakouřeno, takže za chvilku nemůžu skoro popadnout dech. Po HC jsme úplně zničené a běžíme na poslední autobus domů. Na druhý den je mi to trochu líto, protože během Cocottů bylo skákání do davu z balkónku a plutí nad hlavami všech v nafukovacím člunu.
Následující den je válecí. Vstáváme v jedenáct a dáváme si šlechtickou snídani. Potom jdeme na procházku kolem řeky nakrmit kachny cukrovím, které zbylo ještě od Vánoc. Probíráme, koho pozveme na svatbu. Ve vzduchu je jaro a láska. Protijdoucí pán na nás kouká, jak si vykračujem, smějeme se a držíme se za ruce a prohazuje: „To je pěkné“ a směje se očima.
Doma si objednáváme pizzu a koukáme v posteli na Me before you. Večer čajíčkujem a začínáme se dívat na This is us - seriál, který je čirá krása.
Ráno jsem si do kávy místo cukru nasypala sůl a jen co jsem si sedla do autobusu a vyjela na hodinu, přišla mi sms, že dvě studentky nedorazí, tím pádem se to nejspíš celé zruší. Říkala jsem si, že když už jsem na cestě, tak se domluvím se zbylým pánem, jestli chce mít samostatnou hodinu nebo si to všichni někdy příště nahradíme. Spíš jsem počítala s tím, že se nic dít nebude. Nakonec z toho byla asi nejlepší individuální hodina, jakou jsem doposud zažila. Pán přinesl film review, které bylo zadané za domácí úkol. Vyprávěl o filmu Pouť, která je o poutnické cestě do Santiaga. Potom se dostal i k tomu, že měli v rodině nějaké problémy a slíbili si, že pokud všechno dobře dopadne, udělají si tam výlet. A před dvěma roky cestu do Santiaga skutečně podnikli. Chvíle, kdy miluji svoji práci.
Text začíná a končí prací.
Vyrážíme do Fénixu umřít na koncertě a na druhý den ráno se znovu zrodit z popela.
Asi u čtvrté písničky mě docela začíná bavit Prago, slízám z balkónku a jdu i s M. na tanečky do davu.
Potom čekáme na Hentaie s B., která mi nepřestává nosit další drinky.
Ráďa jde na pódium shodou okolností kolem nás. Má velké medově žluté brýle, dává B. pusu a boří mi hlavu do trička s logem kapely. Pak začíná šílenství.
B. téměř ve třiceti objevuje pogo. Nejdřív si myslela, že lidi jsou šílení jen kvůli Hentaiům.
Zvedá mě několikrát nad hlavu, dokud mě někdo neunese a nepošle nad dav. Tak si pluju.
Tančíme, co nám síly stačí. Kolem je docela zakouřeno, takže za chvilku nemůžu skoro popadnout dech. Po HC jsme úplně zničené a běžíme na poslední autobus domů. Na druhý den je mi to trochu líto, protože během Cocottů bylo skákání do davu z balkónku a plutí nad hlavami všech v nafukovacím člunu.
Následující den je válecí. Vstáváme v jedenáct a dáváme si šlechtickou snídani. Potom jdeme na procházku kolem řeky nakrmit kachny cukrovím, které zbylo ještě od Vánoc. Probíráme, koho pozveme na svatbu. Ve vzduchu je jaro a láska. Protijdoucí pán na nás kouká, jak si vykračujem, smějeme se a držíme se za ruce a prohazuje: „To je pěkné“ a směje se očima.
Doma si objednáváme pizzu a koukáme v posteli na Me before you. Večer čajíčkujem a začínáme se dívat na This is us - seriál, který je čirá krása.
Ráno jsem si do kávy místo cukru nasypala sůl a jen co jsem si sedla do autobusu a vyjela na hodinu, přišla mi sms, že dvě studentky nedorazí, tím pádem se to nejspíš celé zruší. Říkala jsem si, že když už jsem na cestě, tak se domluvím se zbylým pánem, jestli chce mít samostatnou hodinu nebo si to všichni někdy příště nahradíme. Spíš jsem počítala s tím, že se nic dít nebude. Nakonec z toho byla asi nejlepší individuální hodina, jakou jsem doposud zažila. Pán přinesl film review, které bylo zadané za domácí úkol. Vyprávěl o filmu Pouť, která je o poutnické cestě do Santiaga. Potom se dostal i k tomu, že měli v rodině nějaké problémy a slíbili si, že pokud všechno dobře dopadne, udělají si tam výlet. A před dvěma roky cestu do Santiaga skutečně podnikli. Chvíle, kdy miluji svoji práci.
Text začíná a končí prací.
úterý 21. března 2017
Pokaždé,
když chci přijít s nějakým absurdním faktem, tak to Š. dokáže přebít.
B. říká, že už by beze mě nemohla být.
Večer s partou leseb, vínem a deskovkama. MDŽ at its finest. Možná je to dokonce poprvé, co se opravdu těším. Narychlo peču kokosové řezy a poslouchám u toho Hentaie.
Začínáme u DiXitu a potom se přesouváme ke Krycím jménům. Měníme týmy a je to zábavička. Po vínu přichází fancy rumy a pomerančový aperol. J. zkouší nějakou očistnou olejovou kůru, tak na všechno víno a rum dostávám ještě lžičku lněného oleje.
J. zmiňuje, že jí přijdou vtipné věci, co říkám, kterým se třeba ostatní nezasmějou. B. žárlí. Já se směju. Taky proto, že B. trvalo dlouho, než si k J. dokázala najít cestu, a mně to zabralo jen chvilku.
Dostáváme lžičky, aby se nám líp jedly semínka.
Když hraju s P. máme týmy rozdělené na lingvisty a matematiky a dáváme si vzájemně bídu.
Cestou domů jsem přemluvila B., aby šla se mnou na houpačku a o chvilku později potkáváme M. na koloběžce.
Pracovní pohovor v další jazykovce, který jsem si hrozně užila. Hned na začátku slečna předesílá, že japonština je skvělá a že se ji snaží učit, protože zanedlouho jede do Japonska. Tak spolu chvilku probíráme japonštinu, dávám jí rady, vysvětluju, jak funguje. Teprve potom se přesouváme k otázkám týkajícím se práce. Říká, že jí přijdu jako správný nadšenec pro jazyky. Zmiňuje, že by se chtěla naučit gaelštinu, protože kdysi slyšela gaelskou ukolébavku a hrozně se jí líbila. Tak prohodím, že mně se moc líbí velština. Když odcházím mám pocit jako bych si s někým povídala nad kávičkou o tom, co nás v životě nejvíc baví, a vůbec ne jako by právě proběhl nějaký formální pohovor.
B. říká, že už by beze mě nemohla být.
Večer s partou leseb, vínem a deskovkama. MDŽ at its finest. Možná je to dokonce poprvé, co se opravdu těším. Narychlo peču kokosové řezy a poslouchám u toho Hentaie.
Začínáme u DiXitu a potom se přesouváme ke Krycím jménům. Měníme týmy a je to zábavička. Po vínu přichází fancy rumy a pomerančový aperol. J. zkouší nějakou očistnou olejovou kůru, tak na všechno víno a rum dostávám ještě lžičku lněného oleje.
J. zmiňuje, že jí přijdou vtipné věci, co říkám, kterým se třeba ostatní nezasmějou. B. žárlí. Já se směju. Taky proto, že B. trvalo dlouho, než si k J. dokázala najít cestu, a mně to zabralo jen chvilku.
Dostáváme lžičky, aby se nám líp jedly semínka.
Když hraju s P. máme týmy rozdělené na lingvisty a matematiky a dáváme si vzájemně bídu.
Cestou domů jsem přemluvila B., aby šla se mnou na houpačku a o chvilku později potkáváme M. na koloběžce.
Pracovní pohovor v další jazykovce, který jsem si hrozně užila. Hned na začátku slečna předesílá, že japonština je skvělá a že se ji snaží učit, protože zanedlouho jede do Japonska. Tak spolu chvilku probíráme japonštinu, dávám jí rady, vysvětluju, jak funguje. Teprve potom se přesouváme k otázkám týkajícím se práce. Říká, že jí přijdu jako správný nadšenec pro jazyky. Zmiňuje, že by se chtěla naučit gaelštinu, protože kdysi slyšela gaelskou ukolébavku a hrozně se jí líbila. Tak prohodím, že mně se moc líbí velština. Když odcházím mám pocit jako bych si s někým povídala nad kávičkou o tom, co nás v životě nejvíc baví, a vůbec ne jako by právě proběhl nějaký formální pohovor.
úterý 14. března 2017
Mr. Robot
krásní, neotřelí, zajímaví herci / démoni / klinická deprese a sociální fobie / záchvaty hysterického pláče / morfium / Darlene a Angelina spolu chodí na balet? / Fight clubovou zápletku s Mr. Robotem jsem čula už od začátku, ale Darlene byla překvapení. / Where is my mind bylo vlastně další odkaz na Fight Club. / Takže dánština a švédština! / Don’t try to sweet talk me, mother fucker.
Got: Hostina pro vrány
Co sakra ten prolog?!
Dvě slova: knižní věž
Čtec je hrozně super přezdívka. Převzala bych ji, kdybych jich neměla už milion. Akorát by to bylo příliš podobné jako Kupec.
Valyrie je země zamořená démony.
Bronn pojmenoval svého syna Tyrion ke vzteku všech. You go boy.
Provoněnou tmou nést svoji železnou lucernu.
Přízračný vlk velký jako hory.
Nymeria!
Harper Lee: Go set a watchman
“I want to be like Dr. Schweitzer and play until I’m thirty.”
“We grew up in each other’s pockets.”
“Remember this also: it’s always easy to look back and see what we were yesterday, ten years ago. It is hard to see what we are. If you can master that trick, you’ll get along.”
Got: Hostina pro vrány
Co sakra ten prolog?!
Dvě slova: knižní věž
Čtec je hrozně super přezdívka. Převzala bych ji, kdybych jich neměla už milion. Akorát by to bylo příliš podobné jako Kupec.
Valyrie je země zamořená démony.
Bronn pojmenoval svého syna Tyrion ke vzteku všech. You go boy.
Provoněnou tmou nést svoji železnou lucernu.
Přízračný vlk velký jako hory.
Nymeria!
Harper Lee: Go set a watchman
“I want to be like Dr. Schweitzer and play until I’m thirty.”
“We grew up in each other’s pockets.”
“Remember this also: it’s always easy to look back and see what we were yesterday, ten years ago. It is hard to see what we are. If you can master that trick, you’ll get along.”
pondělí 13. března 2017
Cestou domů
přemýšlím při řízení nad tím, jaké by to bylo, kdyby mi na svatbě hrála Let them talk.
Doma s mámou a sestrou prohlížíme rodinné zásnubní a snubní prstýnky a naše první náušničky. Potom máma čistí všechno ušpiněné zlato.
Já: Tak co je nového? Sestra: Neptej se tak, nech konverzaci plout.
Necháváme konverzaci plout a jíme popkorn.
Klasická rodinná hra: poznáváme na fotkách z dětství, která sestra je která.
Cpu se domácím jídlem a navrch s mámou pečeme moji oblíbenou peřinkovou buchtu s jahodovým pudinkem a zakysanou smetanou.
Pak máma navrhuje otevřít červené víno a podívat se na Doctora Strange.
Dospělost je uvědomit si, že nic nefunguje tak, jak by mělo.
V pátek ráno nejvíc regenerační spánek. Nebudí mě kocour ani B. ani nevstávám do práce.
Potom věším na prvním jarním sluníčku venku prádlo a nechávám po zahradě běhat psy. Uklízím v altánku a stírám ze stolu a laviček blátivé otisky kočičích tlapek.
Za chvilku už přijíždí L. s malou Miou, která byla ještě před chvilkou štěňátko. Nesu ven kafe a buchtu na tácku. Mia běhá po zahradě a přenáší klacky a květináče.
S L. úplně o všem, jako vždycky, friendship forever a láska navždycky. Doma, bezpečí, teplo od sluníčka, naše zahrada. #happy times
Máma mi s sebou na cestu do Zlína vaří další hrnec svojí nejlepší uzené polívky, které jsem den předem snědla asi litr.
Navečer do Zlína. E. slaví narozeniny. Děláme ze sebe s B. krásky. Nezapadám, protože nemám košili jako ostatní holky, a navíc sukni jako nikdo. Nejspíš fancy rum na přípitek jsem vypila celý jenom proto, že jsem si myslela, že bude vypadat hloupě, když to neudělám. Zůstala jsem sama s prázdnou skleničkou.
Jediný, kdo mě doopravdy viděl byla J. Dělala vtípečky, abych se jim smála. Až večer pokročil, dramaticky si svlíkla košili, aby nám ukázala, že pod ním má kočičí tričko. Bylo to k popukání.
Hrály jsme lístečkovanou a pouštěly si gramofonové desky.
Ráno ještě s kocovinou čoko s Magdou - o porodech telat páčidlem a plemenných hřebcích.
Doma s mámou a sestrou prohlížíme rodinné zásnubní a snubní prstýnky a naše první náušničky. Potom máma čistí všechno ušpiněné zlato.
Já: Tak co je nového? Sestra: Neptej se tak, nech konverzaci plout.
Necháváme konverzaci plout a jíme popkorn.
Klasická rodinná hra: poznáváme na fotkách z dětství, která sestra je která.
Cpu se domácím jídlem a navrch s mámou pečeme moji oblíbenou peřinkovou buchtu s jahodovým pudinkem a zakysanou smetanou.
Pak máma navrhuje otevřít červené víno a podívat se na Doctora Strange.
Dospělost je uvědomit si, že nic nefunguje tak, jak by mělo.
V pátek ráno nejvíc regenerační spánek. Nebudí mě kocour ani B. ani nevstávám do práce.
Potom věším na prvním jarním sluníčku venku prádlo a nechávám po zahradě běhat psy. Uklízím v altánku a stírám ze stolu a laviček blátivé otisky kočičích tlapek.
Za chvilku už přijíždí L. s malou Miou, která byla ještě před chvilkou štěňátko. Nesu ven kafe a buchtu na tácku. Mia běhá po zahradě a přenáší klacky a květináče.
S L. úplně o všem, jako vždycky, friendship forever a láska navždycky. Doma, bezpečí, teplo od sluníčka, naše zahrada. #happy times
Máma mi s sebou na cestu do Zlína vaří další hrnec svojí nejlepší uzené polívky, které jsem den předem snědla asi litr.
Navečer do Zlína. E. slaví narozeniny. Děláme ze sebe s B. krásky. Nezapadám, protože nemám košili jako ostatní holky, a navíc sukni jako nikdo. Nejspíš fancy rum na přípitek jsem vypila celý jenom proto, že jsem si myslela, že bude vypadat hloupě, když to neudělám. Zůstala jsem sama s prázdnou skleničkou.
Jediný, kdo mě doopravdy viděl byla J. Dělala vtípečky, abych se jim smála. Až večer pokročil, dramaticky si svlíkla košili, aby nám ukázala, že pod ním má kočičí tričko. Bylo to k popukání.
Hrály jsme lístečkovanou a pouštěly si gramofonové desky.
Ráno ještě s kocovinou čoko s Magdou - o porodech telat páčidlem a plemenných hřebcích.
čtvrtek 9. března 2017
Páteční maraton Yuri on Ice
s V, D a M. Všechny odjíždí na příští školní rok do zahraničí. D Tokio, V Hirošima a M Riga. Za čtyři měsíce už nebudou v Olo a za půl roku už nebudou v čr. To bude počátek konce mého Olomouckého světa. Až se vrátí, všichni už nejspíš budeme úplně jinde, i když prostorově blíž.
Dead tired po pracovním týdnu. Hned po příjezdu dostávám od D. vodu s minerály a můžu si dát šlovíčka, zatímco jdou holky pro mňamky a víno. Tohle už nikde jinde na návštěvě nedostanu.
Líbí se mi, že nám D. rozděluje hrnečky podle toho, jak se k nám hodí. Tentokrát to zvládáme bez šíleností, které se děly minule. V. měla po posledním promítání dva a půl týdne v noze střep. Přišla na to až diabetoložka.
Ráno vstávám před osmou potichoučku, abych nikoho nevzbudila.
Odvážím si dárečky, které jsem dostala od D: korejskou pastu a sypáníčko a jako největší absurditu šlehač, který dřív dostala od Japonky, která se stěhovala zpátky do Japonska. Budu ho D. hlídat, dokud se sama nevrátí z Japonska. Je to putovní šlehač.
Střípky: Běhám nad lázeňskou kolonádou jako blázen.
Zase v Dílně na divadle. „Chodím po Zlíně, voním po víně.“ Dílna je tady zatím moje nejoblíbenější místo. Docela safe place. Nebo se tam aspoň cítím útulně a domácky. Vtípečky, hudbička a bláznivý malíř.
Dead tired po pracovním týdnu. Hned po příjezdu dostávám od D. vodu s minerály a můžu si dát šlovíčka, zatímco jdou holky pro mňamky a víno. Tohle už nikde jinde na návštěvě nedostanu.
Líbí se mi, že nám D. rozděluje hrnečky podle toho, jak se k nám hodí. Tentokrát to zvládáme bez šíleností, které se děly minule. V. měla po posledním promítání dva a půl týdne v noze střep. Přišla na to až diabetoložka.
Ráno vstávám před osmou potichoučku, abych nikoho nevzbudila.
Odvážím si dárečky, které jsem dostala od D: korejskou pastu a sypáníčko a jako největší absurditu šlehač, který dřív dostala od Japonky, která se stěhovala zpátky do Japonska. Budu ho D. hlídat, dokud se sama nevrátí z Japonska. Je to putovní šlehač.
Střípky: Běhám nad lázeňskou kolonádou jako blázen.
Zase v Dílně na divadle. „Chodím po Zlíně, voním po víně.“ Dílna je tady zatím moje nejoblíbenější místo. Docela safe place. Nebo se tam aspoň cítím útulně a domácky. Vtípečky, hudbička a bláznivý malíř.
pondělí 6. března 2017
Neil Gaiman: American Gods
What do they call those things continents ride around on?
Forest fire god
Suburban sprawl je výborná složenina.
Russian sisters!
Just take the moon.
Polunochnaya políbila Shadow na víčka. Líbání na víčka je strašně nedoceňované.
You want coffee? We’re going to rob a bank.
Takže tohle dělají wreckers.
Piskies. Sprig - hřebíček bez hlavy. Ok.
Nobody’s American.
The World’s Largest Carousel and eagle-headed tigers
Taky bych nutila mluvící havrany, aby říkali Nevermore.
You’re fucked up, Mister. But you’re cool. The human condition.
He said the dead had souls, but when I asked him / How that could be - I thought the dead were souls.
We’re going to San Francisco. The flowers in your hair are optional.
Shadow suspected that anger was the engine that made Wednesday run.
‘Sometimes,’ she said to Atsula, ‘I feel that I could simply spread my arms and fall into the sky.’
Hang me, O hang me, and I’ll be dead and gone.
Příběh o taxikáři je čistá krása. Syrovost, podobnou atmosféru jsem snad ještě nikdy z ničeho necítila.
Další oblíbené pasáže: Veverka dává Shadowovi napít z žaludové skořápky. Kočka bere Shadowovi srdce. Shadow se nechal vylákat z nicoty na pivo.
The land was the church. The land was the religion. The land was older and wiser than the people who walked on it.
Avocados - squashy green guys
Stejně jako Sam taky ráda zavírám Čokoládovnu, dávám svět zpátky do pořádku.
Forest fire god
Suburban sprawl je výborná složenina.
Russian sisters!
Just take the moon.
Polunochnaya políbila Shadow na víčka. Líbání na víčka je strašně nedoceňované.
You want coffee? We’re going to rob a bank.
Takže tohle dělají wreckers.
Piskies. Sprig - hřebíček bez hlavy. Ok.
Nobody’s American.
The World’s Largest Carousel and eagle-headed tigers
Taky bych nutila mluvící havrany, aby říkali Nevermore.
You’re fucked up, Mister. But you’re cool. The human condition.
He said the dead had souls, but when I asked him / How that could be - I thought the dead were souls.
We’re going to San Francisco. The flowers in your hair are optional.
Shadow suspected that anger was the engine that made Wednesday run.
‘Sometimes,’ she said to Atsula, ‘I feel that I could simply spread my arms and fall into the sky.’
Hang me, O hang me, and I’ll be dead and gone.
Příběh o taxikáři je čistá krása. Syrovost, podobnou atmosféru jsem snad ještě nikdy z ničeho necítila.
Další oblíbené pasáže: Veverka dává Shadowovi napít z žaludové skořápky. Kočka bere Shadowovi srdce. Shadow se nechal vylákat z nicoty na pivo.
The land was the church. The land was the religion. The land was older and wiser than the people who walked on it.
Avocados - squashy green guys
Stejně jako Sam taky ráda zavírám Čokoládovnu, dávám svět zpátky do pořádku.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)