Get yourself a 森 tattoo

Konečně jsem zase v pořádku po týdnu ležení a čajíčkování prokládaném cestováním na hodiny v chumelenicích, promrzávání venku a zahřívání v dečce u topení, bolesti hlavy a svalů, ucpaného nosu a dusivého kašle.
V pátek výlet do Olo. V autobuse začínám panikařit, že se chystám něco si zvěčnit na předloktí a ani to nemám pořádně promyšlené.
Studentský byt Kal. V předsíňce hromada bot na podlaze, vítá mě celé bílé koťátko. Jmenuje se Víno. Trochu chladno, stará dvojitá bílá okna. Za okny začíná chumelit.
Přemýšlíme, jak funguje obtiskovací papír a jestli musíme kreslit zrcadlově. Sedíme naproti sobě a obě jsme nervózní. Snažím se párkrát napsat 森, ale žádná verze se mi nelíbí. Nakonec obkresluju finální podobu z telefonu. Velikost odhaduju od oka. Kam na předloktí jsme se shodly jednohlasně.
Rozhoduju se ohledně průměru jehly. Nakonec radši volím tenčí, při představě, jak moc velké díry může ta širší asi udělat.
K. se koukla na jedno video, pak udělala tetování sobě, potom mámě a třetí už bylo to moje.
Nemáme vazelínu, mazání na rty s vůní aloe vera will do.
K. přiběhla z přednášky a má na mě dvě a kousek hodiny, než poběží do kočičí kavárny, kde pracuje.
Mám tenkou košili s tříčtvrtečními rukávy. Je mi zima a musíme v tetování dělat pauzy na moje kašlání, smrkání a upíjení čaje. Z legrace, říkám K. ať začne tím vrchním stromem. Kdybych nevydržela tu bolest, zůstane mi aspoň jeden.
Obrázek obtisknutý z papíru se po prvním stromu z velké části smývá, tak ho K. průběžně dokresluje propiskou.
Miluju to. Tetování v punkových podmínkách od někoho blízkého.
Natáčím se kolem stolečku, aby se K. co nejlépe pracovalo. Ruku mám zarudlou a zapatlanou od inkoustu. Bolest je snesitelná, i když na místech, kde je kůže tenčí musím občas trochu lapat po vzduchu.
Když je hotovo opatrně oplachuju a zabaluju do potravinové fólie. Mám obrovskou radost.
Zásahy do těla. Zvláštní druh intimity, když vám někdo bodá jehlu s inkoustem pod kůži.
Prvně sdílím fotku na しお. Sklízím záchvat smíchu, když vysvětluju, že je to mimo jiné i proto, že je to jeden z prvních znaků, které jsem se naučila a navíc, jako jeden z mála dává smysl, protože znamená les a píše se jako tři stromy. Krom toho jsou lesy dětství a domov a domov lišek.
Kupec je nervózní, že to není úplně rovné. Ujišťuji ji, že je to v pořádku, protože jsem chtěla vězeňské nedokonalé tetování. Navíc znaky taky nikdo nepíše rovně.
V. se stromečky moc líbí včetně okolností vzniku. A mně dochází, že lidi se v názorech na moje tetování už navždycky budou rozdělovat na tyhle dvě skupinky.
Chlubit fotkama se budu až po zahojení a druhém obtažení. Moc se zase těším na ten proces. Jsem zvědavá, až jednou půjdu na tetování od profesionála stroječkem, jak velký rozdíl bude ve výsledku, bolesti a dalších aspektech.
Jsem spokojená. Mám pocit, že to tetování přesně na tohle místo vždycky patřilo. Že mě jenom doplnilo na místě, kterému vždycky scházelo.
Taky hodně bonding s Kal. Domlouváme se, že až přijedu obtahovat, bude to navečer, abychom pak mohly ještě někam zajít. Jsem ujištěna několika historkami, že trocha alkoholu tetování nezničí. (O čemž se sama o chvíli později ujišťuju, když si s V. dávám v Cafe plus višňové víno. Tell me how to say no to this.)
Cítím se nepříjemně, když chce po mě později L. fotku, aby ji ukázala kamarádce. Posílám, abych nedělala vlny. Ještě jsem si neuvědomila, jak moc osobní to je. A že bych vždycky chtěla svoje tetování ukazovat sama jen když budu chtít. A když už budu chtít tak spolu s vysvětlením, co pro mě znamená.
V noci se budím, jak mě ruka bolí a hned na druhý den jdu do čokoládovny. Snažím se tetování chránit, aby se mi do krve nedostala čokoláda, nebo jiná špína. Absurdity.
V souvislosti s tím, že Fixe vyšlo nové album, jsem hodně poslouchala i ta stará. Ten tvůj život je ňák málo punkovej, zpívají. Tak jsem ráda, že jsem ho zase udělala trochu punkovější.