Po roce zase Vídeň

Objednáváme lístky do kina / Arrival v Metropolu / lingvistické sci-fi / protože nemůžu žít bez へんな a lingvistiky. Ať už budu dělat cokoliv, vždycky budu duší lingvista.

S V. plánujeme, jak posbíráme lidi a nacvičíme Hamiltona. I s tanečky. Chci být týpek, co agresivně rapuje v battle of Yorktown a Hamiltonova děvka. Meet mě inside. Call mě sob one moře tine.

Občas V. nadhodím náhodnou část z Hamitona a ona pokračuje následujícím veršem.

Na webu visí další moje články. Píšu o kočičích žebříčcích, dýňových svíčkách, co voní po skořicích a povzbuzuju lidi, aby se učili cizí jazyky, protože tím rozvíjejí svůj mozek. Seňor bojuje v první linii.

S Lenkama je všude mile a teplo (hoho-hohoho).

Ráno nejsilnější káva. Kofeinový a cukerný rauš, ze kterého mě pak nejspíš půldne bolí hlava.

Z Vídně si vezeme dečky, trička a rukavičky. Pak ještě na skok na trh k rathausu. Mighty rathaus, vánoční Vídeň, jsem průvodce. Punč s ovocem v hrnečku jako největší mňaminka. Ještě sladké jabko a jahodový pendrek a už mizíme, než nás chytne déšť. V autě všichni utahaní jak koťata.

Na chvilku jsem usnula v autě a zdálo se mi o krokodýlech na silnici.

V Brně na nejvíc prasáckou večeři / křidýlka, hranolky, kukuřice a k tomu pivo. Kdybychom byli ve Fantazii, všichni se proměníme ve vepře.

Dospělost je nejspíš mít černou kabelku a jíst olivy.

Nejmilejší a nejkratší setkání s M. Bydlí v krásné ulici kousek od centra. M. unavená a rozcuchaná z nedospánků. Chrlíme nad kávou novinky. Zahřálo mě, když jsem viděla, že má v pokoji naše společné fotky. Myslela jsem, že už na nás úplně zapomněla a ona si nás zatím tak hýčká.