“If you have a deep scar,

that is a door, if you have an old, old story, that is a door. If you love the sky and the water so much you almost cannot bear it, that is a door. If you yearn for a deeper life, a full life, a sane life, that is a door.”

Clarissa Pinkola Estés, Women Who Run With the Wolves

__

Byla jsem se nechat přeočkovat, jak my téměř třicátníci musíme.

Zjistila jsem, jaký má význam písnička She’ll becoming round the mountain and I did not see that coming. Tančí na ni Daniel Radcliffe v Miracle Workers v roli reverenda v salónu na nějakém halucinogenním nápoji, I guess? Performance, za kterou by si zasloužil Oscara. Myslím, že tenhle žánr absurdní komedie, bylo jeho true calling. V MW je výborný, proper clown, někdy si fakt říkám, že jdou za všechny hrany a taky jak sakra všichni ti herci svolili k tomu, co se tam děje. V té stejné sérii, kde tancuje, se taky snaží svést jednoho týpečka převlečený za harémovou tanečnici, v řetězech a pomazaný olejem. U něho bych taky nečekala, že bude mít tolik svalů. Stejně jako jsem byla překvapená s Jaskierem, ale jak teď hodně poslouchám The Amazing Devil a mám ty jejích albové fotky in my face all the time, říkala jsem si Who was I kidding.

Měli nám dneska dovézt dlažbu a obklady do technické místnosti, ale prodejna ráno začala hořet. Is this a curse? Aspoň se teda ale u nás malovalo a bagrovala zahrada na hotovo. Nemůžeš mít všechno, že jo.

K. se dneska vrací zpátky do Česka a už se moc těším, až se v sobotu všichni uvidíme, dáme si skleničku a budeme tancovat někde uprostřed Beskyd. <3 

Hodně si teď křičím v sobě: “Well, you gotta do something!” od té doby, co jsem tu písničku objevila v playlistu od K.

Dneska taky vyšly nové kozy, se kterýma hrozně souzním:

Well, you may forget the whys and wheres

Of an old tattoo on your forearm there

But usually you recall the day you got one

And usually it fades in the sun

I really do feel hopeful today. Tři hodiny s A. were better than that first therapy session. <3 We both feel hopeful ohledně nadcházejícího podzimu a semestru, I think. Even though she’s been through the unimaginable. </3

Ráno jsem měla hodně pocit, že je nějak vychýlená rovnováha ve vesmíru, když nám Š. psala novinky z práce - ságu o Jardech.

Já: Na Netflixu je reality show Sirény, ve které soupeři Korejky v týmech hasičky, policistky, kaskadérky, atletky, osobní strážkyně, vojačky a je to hrozně výborné. Teď tam soupeří ve štípání dřeva and I could watch this for hours.

Š: Sounds very gay to me. 

V: Oj, už si svlékají trička na to sekání, it got even gayer. A různě se snaží ukrást si vlajky na základnách jako na táboře někdy v noci nad ránem a při tom tam vykopávají dveře a rozbíjejí okna a šplhají na střechy a tak, I'm not gonna lie, I'm half hard.

Ok, teď rozdělaly oheň a snaží si to navzájem uhasit a musí ty proudy zastavit vlastním tělem, tahle epizoda got super gay.

__

“Let everything happen to you: beauty & terror.

Just keep going. No feeling is final.” Rilke

Výborná absurdní scénka. Š. (L. máma) rozsypala krabici mandarinek máčených v čokoládě, které má M. na vyhození z čokoládovny. L. k tomu hraje na klavír rock-'n'-roll, který má v hlavě, jak říká. M.a já se tomu jenom hrozně smějem.

Já: Tak já se objednám na to tetování

L: Aha, takže takhle budeš řešit problémy

Já: Mohly bych brát drogy

L: To je pravda.

Slepice, která vždycky nějak tajemně utekla z výběhu a objevila se u našich v pergole, vyseděla kuřátka. Když utekla, často tam takhle trávili spolu čas - rodiče, pesečci, kocour a ta jedna slepice. Když začala kvočet, máma sehnala vajíčka od sousedů, co mají kohouta. Já, dítě z vesnice, jsem si myslela, že kuřátka se rodí jenom na jaře. Slepice je snad konečně spokojená a už nebude nikam utíkat. Máma říkala něco ve smyslu, že to bude dobrá ‘mama,’ protože si vždycky jen na chvíli odskočila a běžela zpátky sedět na vejcích. 

M. konečně (po dvou a půl letech!) čte motherfucking masterpiece Challenger deep, tak jsem jí mohla říct, že  jsou klíční kosti moje oblíbené kosti v lidském těle. From all the places on human body we have bones sticking out, this is my favourite place.

Včera jsem L. vzala na Barbie, aby měla kompletní zážitek, protože Oppenheimera jsme už viděly. Potom jsme se přesunuly ještě na zámek na divadelní letňák Jedlíci čokolády z Dramoxu. Kdysi jsem to viděla v Trámtárii v Olomouci a tentokrát to byla inscenace z Klicperova divadla v Hradci Králové. Zase jsem se moc smál a taky mi bylo dost ouzko. Herci hráli hlavně taky pro ostatní herce a byli výborně šílení. Dvouapůlmetrový faun na konci was the creepiest shit I have ever seen. 

Dneska jsme s L. jely na skútru obhlídnout dveře. Intenzivně cítím, že jsou to poslední letní dny, které ještě stojí za to si užít.

__

Deníkové reflexe - prosinec

Pořád dokola se snažím naučit být trpělivější a pořád mi to moc nejde. Nekonečně přesvědčuju hlavu, že ještě kousek, že už to snad těch pár měsíců vydržíme než se přestěhujeme a snažím se dívat na čas z větší perspektivy, ale je to nekonečný boj. Často si připomínám: The time will pass anyway. A to je největší pravda. Taky často myslím na ty dva vlky from the Cherokee legend a na to, že musíme krmit toho správného.

Self-awarness moudra - někdy je potřeba dát si polívku a otevřít víno. 

Stavebně dokončujeme střechu a svátečně máme největší pohodu jen tak doma ve dvou, a tak si mysím, že by to mělo být.

Koukám, že bez ohledu na to, co na stavbě dokončíme, euforie, která po tom přijde je vždycky jenom chvilková a potom hlavu okamžitě zavalí nové strachy spojené s další fází stavby. Není konec dokud není konec. Od začátku stavby se to fakt vlastně snažím jenom nějak přežít - ponořit se do práce, utopit se v knížkách, vypsat se v deníku a v příbězích, vyběhat to a protáhnout se při józe, aby se uvolnilo napětí nahromaděné v těle. 

People need people, reconnecting období. 

Chybím si v době, kdy bylo největší dobrodružství přespávat na cizích bytech a v cizích postelích. Teď spím nejradši doma ve vlastní posteli a opravdu jsem každý den vděčná, že můžu usínat vedle L. a každý večer jí to před spaním i říkám. Opravdu nechápu, že máme tohle štěstí a tuhle lásku, která jenom roste po letech.

__

Neil Gaiman říká,

že když se chceš naučit dobře psát rozhovory, musíš poslouchat, jak se spolu lidi doopravdy baví.

Holky za mnou v kině na Barbie:

Víš, co je dobrá gay storka?

To..Call me by your name.

Já vím tam hraje Timothee.

Já jsem to zjistila až teď, že tam hraje. 

Jak jako zjistila až teď?

On je mega krásný, kámo.

Já vím, kámo.

__

Jí je 25 ta je mega stará.

Kámo, až mi bude 25 budu lítat kolem světa a vůbec nebudu myslet na děti.

Ty jsi mega v obraze, kámo.

__

To je mega Alfons Mucha vibe.

__

A moje postřehy z víkendu:

Není nic něžnějšího než když tatínci utahujou svým dcerám culíky. 

Otakárek Fenyklový je nejhezčí motýlí jméno.

__