V úterý konečně na Dunu. Celou dobu se mi chce hrozně brečet z toho, jak je to nádherné. Na druhý den hned běžím do knihkupectví, abych si to mohla přečíst a dozvědět se, co bude dál. Nakonec jsem ráda, že nevyšlo setkání v Olo a můžu zůstat skoro celý den v posteli. Potřebuju válecí regeneraci. Taky si užívám, že jsem dospělá a můžu si dělat co chci se svými penězi i volným časem.
V pátek jsem nezvládla jít na čtvrtletní poradu ani na třídní sraz, protože jsem byla v pitu a nechtěla jsem vůbec nikoho vidět, ani mluvit o bolavých věcech. / Zpětně mi to bylo líto, po rozhovoru s K. Mohlo to být fajn, vidět M. a popovídat si s O. o učitelských radostech a strastech. Zároveň ale vím, že to v té chvíli bylo správné rozhodnutí to protect my mental health.
Po dlouhém váhání jsme nakonec přece jenom v sobotu jely domů domů na návštěvu, které jsem se děsila a po cestě mi bylo zle. Nakonec to ale bylo překvapivě fajn. Hned na začátku jsme vetovaly témata, o kterých se nechceme bavit a fungovalo to.
Večer jsme s L. a sestrama jely do F-M na Slam. Velké překvápko byl Rybízák, nové cool chill hangout place na Frýdlantské s milou obsluhou, elektrickýma světýlkama a širokým výběrem ovocných vín.
Prvně jsem viděla Anatola v akci. Titul Mistra má velice zasloužený.
Slammer z F-M vzpomínal na svůj první slam na punkovém koncertě a připomínal všecky punkové skupiny z Frýdku a okolí. Úplně mě to mrštilo zpátky do doby, kdy mi bylo patnáct. Po dlouhé době jsem se přihlásila na bandzone a vzpomínala za poslouchání starých písniček z té doby. Narazila jsem tam i na profil kapely, kterou měli P. s mýma sestrama. Vůbec nepobírám, že se tohle stalo. Nechápu, jak funguje život. I understand nothing. Jejich zpěvačka teď dělá ve Zlíně doktorát.
V neděli jsme s mámou, sestrama, L. a psy chodily po zahradě a sbíraly větvičky na adventní věnec. Moc se těším, až budeme sázet stromy na naší zahradě. Zlaté túje jsou a must. Zasaď strom, postav dům mame vyryté v DNA a neuděláš nic. I don’t understand science.
Potom v kuchyni na stole tvoříme věnec. Pečlivě vybíráme všechny větvičky a potom lepíme ozdoby. Nidky by mě nenapadlo, že s L. budeme spolu dělat nějaký arts and crafts project, ale here we are.
Máme výročí / 6 years and counting, ale všechno kolem nás i všude ve světě je teď bolavé. / Pořád si říkám, musíme to teď nějak přežít. Aspoň jsme na to dvě. <3
Povídám L: Já spáchám trestný čin nožem.
L: Nespácháš. Já ti vezmu všechny nože.
Žádné komentáře:
Okomentovat