gladly lingers in the wind or the rain,
or splashes into the cold river, or
pushes through the ice-crusted snow.
Anything that touches.”
Mary Oliver
Moc staré zápisky, nemám skoro žádné z poslední doby. Ta je utopená nejdřív v psaní diplomky a pak z učení na státnice. #oneweektogo
Volá mi zmatený pan ředitel z vošky, že zapomněli studentce, která se přihlásila až v říjnu vyřešit angličtinu a jestli bych se s ní teda nemohla domluvit na zápočtu za zimák. Teprv až někde začneš pracovat, tak pochopíš jaký chaos všude vládne.
Poslouchám první díly Anthropocene Reviewed. Brečím cestou pro víno u Halley’s Comet a mám hrozný vztek, že lidi určitě neodcení tyhle masterpiece eseje, žánr, pro který se John Green narodil a jen se k němu musel propracovat, protože ho všichni mají zaškatulkovaného jako young adult literature spisovatele.
V pátek mrtvolný stav, usínám u první hodiny i nad The Goat, or Who is Sylvia? tak že teda s L. na deset minut zavřem oči. O hodinu později se budím s hrůzou, že už před čtvrt hodinou začla další přednáška. Málem jsem prošvihla rozebírání písňového textu Leonarda Cohena. L. mi nese kafe a sušenky, které mě vrací ze záhrobí zpátky do života.
Na víkend zbyly samé nepříjemnosti: další editace diplomky, účty, odeslání nahrávky mojí hodiny k hospitaci a vypracování přehledu o příjmech a výdajích pro socku a zdravku. Vždycky když vidím formulář, tak mi prostě přestane fungovat mozek a v hlavě mi zbyde jenom void.
Fonetické značky ve státnicových otázkách se mi vytiskly jako letadýlka, zodiac signs a lebčičky. Perfection. Cryptic as they should be, jak říká M.
L. nám pořídila rozšíření Zaklínače, takže teď jako relax vykrádám hroby a tancuju opilá na svatbě.
#středa M. nám posílá tumblr post o tom, že se nějaká loď zasekla napříč v Suezském průplavu. O chvilku později nám Kupec píše, že loď, která jim veze materiál, zablokovala celý Suez. To miluju tyhle náhodičky. I cannot, what are the chances.
Trošku foukne a kapitán zaváhá a je z toho loď na souši, říká Kupec.
Sestry náhodně napsaly, že si chtějí dát po letech rewatch Desátého Království. Po třičtvrtě hodině zkoušení různých platforem se nám to povedlo. Překvapila mě na tom spousta věcí. Myslela jsem si, že mě to už jako dospělce nebude bavit, ale naopak si nepamatuju, kdy naposledy jsem měla tolik hlasitých záchvatů smíchu. Perfection vtípečky a absurditky, které teď asi ocením ještě víc. A whole another level of feelings were caused by the Wolf. Zaráží mě, jak moc mi Vlk přišel hot in a sexual way už jako dítěti a v jak velké síle se všechny tyhle pocity vrátily. Samozřejmě byly i jiné dětské crushe, ale sexuality is strong with this one.
Někdo na tumblr píše: the most interesting thing about watching The Tenth Kingdom as an adult is realizing just how much Scott Cohen as Wolf shaped my sexuality as a child / a same? Nevím, jak by mohlo být zdravé jako dítě chtít to be eaten by a wolf literally and sexually?! What have they done to us. o.O Also how is this content for children.
Žádné komentáře:
Okomentovat