I’m the son of rage and love.

I’m the son of rage and love.

Teraha screening s vínem a mňamkama byl nejlepší odměna za vyplňování daňového přiznání u kterého jsem zestárla o pět let. (A které bych nikdy nezvládla bez třech telefonátů s H. <3)

Dneska mě fakt pobavilo při opravování úkolů: When visitors arrive to the theatre they leave their cloaks in the cloakroom.

Studentce jsem napsala: předpokládáme, že všichni návštěvníci nenosí plášť…

Děkovačku na konce představení jedna slečna přeložila jako thanksgiving.

Druhý týden v březnu mi napsali z vošky, že skoro od nikoho nedostali potvrzení zápočtů ze zimního semestru, ale vůbec si o to nikdy neřekli. Thanks for letting me know, pane řediteli. Cpu to teda do práce na pondělí a přijímám školní chaos.

Od rána opravuju a posílám úkoly, učím a dělám nějaké další dodělávky do práce. Mám dneska ale fucking-watch-me-jak-v-tomhle-mayhemu-napíšu-diplomku náladu.

Po Simple plan dneska poslouchám on repeat Jesus of suburbia a My chemical romance a lituju všecky děcka, které nevyrůstaly na téhle hudbě.

Na můj email s potvrzením zápočtů mi pan ředitel poslal zprávu, která končí: odesláno z iphonu. The full circle of my teacher experience.

Moje jediná starost dneska je nějaká paní, co bydlí nad náma, která si celý den nahlas a falešně zpívá Lady Gaga. Nemůžu jí to ale mít vlastně za zlé, když si celý den jedu Green day, řvu I’m the son of rage and love a nejvíc se s tím identifikuju.

K obědu jsem upekla brokolici a mrkev s masovýma kuličkama a k tomu udělala něco na způsob coleslawu s červeným zelím. Na deset minut mám pocit, že mám život pod kontrolou. 

Paní S. mezi řečí: Naši rodiče se maximálně báli, že přijdeme v jiném stavu, což jsme většinou přišly…

Po cestě domů si pouštím demon chefa, co nám posílá M. and I’m scared for life and slightly amused.

Po tom co jsme říkali rostlinám, zvířátům a dalším entitám our children, si teď říkáme my child navzájem podle toho kdo je zrovna child a kdo higher being. M. tomu říká situační hierarchie. Nově je teď taky role mámy v naší skupince dynamická. 

I'm useless I'm in a bag

je teď můj jam při psaní diplomky. Čekám na feedback od vedoucí a mám ten starý znamý feeling of impending doom.

Máme u bytovky hřiště and I swear to god že ty děcka vřískají jako pterodaktylové.

A group of butterflies is called a kaleidoscope, a swarm or a flutter.

Věta do korpusu:

Líbí se mi jak říká, že tam přišel duch svatý jako by to pro něho bylo úterý.

Stádium psaní diplomky: dívám se na rentgeny různých živých a neživých věcí.

Že Tojotomi fucking Hidejoši byl peasant je informace, která by se mi fakt hodila před pěti lety. Možná jsem ji dokonce věděla, who knows.

Bouřlivé pondělní ráno na bažině. Rozebíráme novou knižní šifru a taky původ dalmatínů a proč se často objevují v souvislosti s hasiči. Dostávám bídu za líný spelling Márqueze a málem i za to, že jsem ještě donedávna nevěděla, kde je Dalmácie. 

Excuse you ale když cizinci mají to nádherné odhodlaní mluvit česky it is the cutest shit.

Cbd makes my heart calm.

Knižní šifra zase na Bažině způsobila heated debate kvůli Call me by your name. Mám pocit, že musím obhajovat Armieho a randění se sedmnáctiletýma lidma. Why is this my job. 

Slunce svítí, vystoupila jsem o zastávku dřív, abych se mohla aspoň trochu projít. Mám spravený zub a po dvou měsících můžu kousat na pravé straně. Po cestě domů od zubaře si čtu dramata na bažině to spice it up. What a life v lockdownu.

Ve čtvrtek mám konečně pocit, že pohoda. Otvírám víno a jdu načíst ještě aspoň něco na zítřejší literaturu. L. se u toho dívá na mistroství světa v atletice. Chybí mi asi čtvrt strany a budu mít půl diplomky. Hrozně se těším na tu pomyslnou čáru, že už bude přibývat druhá půlka. 

L. mezitím nadšeně komentuje atletiku a ptá se jaké postavy atletů se mi líbí. Life is fine. 

V: Miluju, jak tady řešíme tvoji kariéru komika a na názvu jsi bez řeči přijala moje existential dread vlákno. 

“To feel anything deranges you.

To be seen feeling anything strips you naked.”

Naše goth učitelka říká: Please don’t curse me I’m already cursed. 

Protože máme Literaturu pro děti a mládež s ní, máme v četbě Dahlovy Revolting rhymes, gory převyprávění klasických pohádek od Angely Carter, Coralinu a Alenku. 

Sny, které se mi zdají v největší vyčerpanosti v týdnu kdy nemám čas na spánek: 

Samoumývací křeslo, bála jsem se, že voda zateče do elektřiny 

V bytě s tím křeslem se schyluje k nějaké hrozné apokalypse. Myslím že jsme něco provedly a běží na nás stromy z lesa. Máme s L největší paniku, srdce mi buší ale mám podivný pocit známosti, takže je to o něco lepší protože je to zlo které už znaš. Snažíme se dostat pryč ale ukázalo se že stromy zabily jenom toho posla, co je taky strom. Chtěl nás varovat.

Posléze stromy tančí s mrtvolama jiných stromů. Jsou to napůl uschle stromy ale taky trochu kostlivci. Zabíjejí je při tom tanci.

M: So you’re pining for this random lady in suits, ale Ryany nerozeznáte.

Holky se mnou koukají na Cestu, kterou máme místo četby, jako emotional support. Nevím, jak bych to sama zvládla, když to bylo náročné i jako sdílené trauma. 

L: "Ty nejsi ani holka ani kluk, ty jsi šašek." Přijímám to jako svůj nový gender.

M: Aragorn má taky vždycky oříškovou tyčinku for when we are stranded. 

V: To zní jako že ji má pro nás and that makes me wery content. 

S L na nás leze nějaká nemoc (ať už je to koronavirus nebo ne) a M. mi na uzdravení posílá příval agresivních srdcí. 

M. se teď v Portugalsku stará fuckboyům o vlasy a provozuje ilegální kadeřnictví. okay.

My meds make me sick. Four days of poison in my body to go. V. se raduje, že budu mít v těle zase prostor na jiné jedy (víno), protože má poťouchlou náladu.

Who needs face, bones are fine to je M.

The cycle repeats until all of me perishes jsem já.