It is washed with the most violent waves of emotion. ~ Virginia Woolf
I think I’m getting better at this work-life balance thing. -> I wrote this like a month / maybe two months ago and I can’t believe that I was so crazy and naive to do it.
Následují ancient zápisky někdy ze září:
První hodina kurzu mých důchodců. Jedna paní zkoušela poprvé paragliding, další lezla na čtyřtisícové vulkány na Kamčatce a jeden pán s manželkou byli ve Slovinských horách koukat na skalničky pod Triglavem. #retirementgoals
Ne: International community meeting
Po: Přednáška Pěšky přes Kurdistán
Út: Autorské čtení Roberta Fulghuma, Trivia s novým kamarádem Lotyšem
St: Ostrava, jdu se podívat na hodinu stepu, kam začly sestry chodit, pak na stěnu do noci a zpátky na byt na kole
Čt: Škola od osmi do šesti večer v Opavě
Pá: Večeře s M., který odlítá do Peru
So: Ráno sobotní pracovní setkání a po něm do Olo za V.
Ne: Na oběd s L. v Olo a pak večer ve Zlíně do kina na Jokera s Whatever, objímáme se u autobusu, protože M. v úterý odlítá do Limy
Tři čtvrtě na osm večer: (teprve jsem přišla z práce a fakt jsem se chtěla učit, ale místo toho už pět minut koukám na 35 unexpected ways to cook eggs)
V: M. mě nutí mluvit polsky
M: V. luští polštinu
Me: Miluju, že se V. snaží číst polsky zatímco mluvíte anglicky a pak M. najednou napíše: “hai”
Pak vymýšlíme, v jakých jazycích umíme říct: Jsem sýr. (Conclusion: norsky, italsky, japonsky, gaelsky, rusky, španělsky, německy)
Dneska mi jeden student řekl: “When you speak English, you’re like a teacher, but when you speak Czech your voice is softer and you’re like my friend.” I’ve felt weird ever since.
I felt distracted at the end of the day. I couldn’t focus, then lost it completely, started speaking about Disney movies and somehow connected it with the topic - personality traits. There was a new student observing if he wants to join us. I told him that I felt weird and it was probably not a very good lesson and added that I couldn’t promise that it will be better next time. The other students, who know me, just laughed and the new one said, that he would come next time.
Největší zábavička poslední doby je koukat na rozhovory s Ezrou Furmanem a sledovat reakce moderátorů, když začne vyprávět nějaké šílenosti. Většinou jsou hrozně 困る, ale snaží se předstírat, že je všechno v pořádku.
Měla jsem kamaráda, o kterém jsem věděla, že je to Peter Pan. Teprve nedávno jsem se dozvěděla, že je spíš víla Zvonilka.
Díky jedné staré fotce to teď poprvé probíráme a vyříkáváme si spoustu věcí, které byly léta nevyřčené.
Povídám: děsí mě, že říkáš TEĎ když mám emoce, co to proboha bylo předtím.
A další tuna věcí, které se těžko říkají nahlas a zahrnujou moře slz. Je ale fajn, že se zatím nikdo v tom moři neutopil.
Do toho píšu novinový článek do Přehledu anglické gramatiky a brečím si do klávesnice.
Žádné komentáře:
Okomentovat