sobota 3. srpna 2019

Colours 2019 - day 1

I was two hours late for a meet up with people I'd tried to impress once. This is just a demonstration of how much I don't give a fuck these days.

What I did today: applied for uni (long shot), saved a bee and got inked again.

When M. was leaving for the US, I was afraid that everything will be completely different, when he comes back. After some time, I got scared that everything will be exactly the same, when he comes back. Now he's back 9 months earlier and we are somewhere in the middle.

Nejmilejší reunionky - Whatever partička u A. na balkóně. M. je zpátky z US se svým bolavým kotníkem a A. je zpátky z návštěvy Brazílie, kde byla na dva týdny asi po třech letech, protože na dýl by to s rodinou nezvládla. Říká Zlínu home sweet home <3

Pijem brazilské pivo a jíme americké mňamky.

A. is in charge of our three people group - older camper leaders and she is the best boss I've ever had. Everything is planned and organized.


CoO - day 1

Máme s J. quality sister time. L. si omylem sbalila moji vstupenku, JJ nemají doma toner do tiskárny, takže spěcháme do města. Po cestě si sdělujeme novinky z našich životů. Vůbec nekontrolujeme čas a až na místě zjišťujem, že v tiskárně zavírají za tři minuty. Tramvají na hlavák to avoid crowds a na společný oběd. Píšu na Název a začínám tušit, že najít se v areálu bude možná trochu nadlidský úkol. Potkáváme první přiopilé, festivalové shiny happy people, kteří zmateně hledají tramvajové zastávky.

Napůl jdu a napůl běžím do areálu, 'cause I can't wait to see everyone. Š. ujel autobus, protože je tak malá, že ji řidič neviděl na zastávce. Nacházím Kupečka, F. a Sp. v davu mezi zvukaři a sledujem zahajovací ceremoniál. Nezvládám zpracovávat dojmy. There were some confetti I guess. Pak hledáme ostatní, ale každá skupinka čeká u jiné břízy. I když D. psala, že čekají u jediné osamělé břízy, později jsme zjistili, že v celém areálu rostou nejspíš jenom břízy. Všude.

Šťastné reunionky. Je nemožné se efektivně přesunovat z místa na místo s opilými lesbami (jak říkají D.+Sp. Š. a Sp.) K. s F. to po chvilce vzdávají a opouštějí nás na zbytek festivalu. (Nedivím se jim.)

Letní festival, hudbička, pivo a láska.

Náhodně nás u břízy našla i M., když hledala někoho jiného, a představila nás svým kamarádům jako "lidi."

Na koncert MØ už doráží i L., která se na ni hrozně těšila. Pro mě je to stejná nuda jako před pěti lety. Tehdy jsem z koncertu odešla a vyměnila ho za spánek. D. nás našla v davu, ale naopak ztratila ostatní.

Zlínské lesby jsme objevily v Becherovka baru s nejpříjemnějším umělým trávníčkem.

Chvilku sedíme se Sp. a Š. v trávě a D. a Sp. se hádají pár metrů před námi. Přijímáme to a řešíme život.

Už nemám sílu všechny hledat, tak si na koncert Florence + The Machine volím M. a L.

Florence je éterická bytost a víla a tancuje bosky po pódiu jako v lese na mýtince.

She says to hug everyone around us and tell them, that we love them. Objímáme se a líbáme se a šíříme lásku.

Někdo háže na pódium duhovou vlajku, Florence ji bere, běhá s ní po rampě a říká that we are one and not afraid. Směju se a pláču. Jsou to krásy, ale ještě nejsem v té správné festivalové náladě tbh.

F + M koncert končí o půlnoci a pak už se v areálu nic neděje. Příčetně jdeme s L. domů už někdy kolem jedné. J. nám na bytě nechala rozsvícená světýlka, abychom se bezpečně uložily do postele (na gauč/zem).

Žádné komentáře:

Okomentovat