Druhá hodina se S. byla mnohem lepší. Ani stopa po chaosu, rozhodla jsem se nedržet se tolik učebnice a to elicit vocabulary and all the information from the student. Let him speak Czech more, to find out what he actually knows and where are the problems. I felt like a proper teacher and it was a perfect end of a working week.
S. said that I‘m actualy a good teacher, probably better than I think I am.
As a bonus – S. always asks how I am. I make sure that I don‘t make a pause before I answer, because otherwise he thinks I feel bad. So he asked me as he does every time we meet. I said I feel great because I started eating healthier food, I have more energy and I don‘t feel as tired as I used to. He said: „What do you mean healthier? If you didn‘t eat healthy before, it doesn‘t show on you.“
I felt just awesome walking home from work on Friday after the whole working week. I felt creative even and that‘s something that I haven‘t felt in ages. I had an idea for a short story, but no time to write it.
Napíšu půlku a pak už jedeme k L. rodině. Její bratr se chystá oznámit všem, že čeká dítě s holkou, se kterou byl jednou na kafe. Party. Liju do sebe víno, abych přečkala všechny awkward rozhovory. Pár hodin spánku a výlet na lázeňskou kolonádu.
Když V. odjížděla poprvé na nějakou dobu pryč, dostala „survival kit.“ Protože už je teď velká a umí se o sebe postarat, dala jsem jí na cestu jen fotku s „Neck action“ to always bring her joy.
Protože M. už je taky velký a je to jeden z nejzodpovědnějších lidí, které znám, survival kit taky nepotřebuje, a navíc jeho batoh váží jenom 8 kilo a nemůže si s sebou brát zbytečnosti. Vytiskla jsem mu teda alespoň miniaturní fotku z loňského RfP, na které jsme spolu opilí a šťastní.
Běžím ji vytisknout a pak rovnou na hřiště, abych stihla ještě konec L. zápasu. Když dobíhám na hřiště, její brácha na mě už z dálky volá, že L. spadla a nejspíš má něco s ramenem. Vedu ji rovnou do šatny. Řve bolestí a já roztržitě třídím věci, které tam necháme a které musím sbalit. Po sprše ji pomáhám obléct a zavazuju jí tkaničky. Obléct podprsenku bylo s nepohyblivým ramenem 無理, tak jsem jí říkala, ať se na to vykašle, stejně jedem jen k doktorovi.
Místo plánované Farawell party jedeme na pohotovost. Mezitím než vysvětlí doktorům, co se stalo, jdu pro auto, abychom pak mohly pohodlně domů.
Hodina na pohotovosti, kde nám vlastně neřekli vůbec nic, ale L. aspoň dostala ortézu.
M. s A. na nás čekali v Irish pubu, tak jsme se rozhodly, že se za nimi stavíme aspoň na chvíli a zůstanem tak dlouho, jak to L. zvládne. L. teda jela bez podprsenky, což nám vystačilo na vtípky na půl večera. A. dokonce navrhla, že si ji klidně ze solidarity taky sundá. Party.
Nakonec z toho byl největší večírek za poslední dobu. Záchvaty smíchu a 送別会 at it finest. A. said that it was so much fun and used the word „legendary.“ Jela si svoje vlastní karaoke, zatímco jsme hráli Cards against humanity a vyřvávali: „Penis! Vagina! Wear condoms!“ a podobně na celou hospodu.
Domů nakonec tágem, utracené bambiliony a upadnutí do kómatu.
čtvrtek 4. dubna 2019
středa 3. dubna 2019
Opět šílený víkend.
Po práci hned do Prahy. Měly jsme v plánu s A. spát ve vlaku, ale nakonec jsme se tak zabraly do rozhovoru, že jsme se k tomu nedostaly. A. nám navíc oběma přinesla cider, což náš oběma zintenzivnilo zombie stav.
V Praze jsme se přesunuly do Vin Vin Baru, který doporučila D. To místo působilo tak moc fancy, že jsme s A. doslova chvilku postávaly před vchodem a přemýšlely, jestli vstoupit nebo utéct. Pocit nepatřičnosti ještě vzrostl, když jsme místo nápojového lístku dostaly tablet s nabídkou, ve které jsme se neuměly zorientovat. Za chviličku nás přiběhl zachránit K., sice taky po práci, ale K. je fancy vždycky. Nakonec dorazila i D. a překvapivě i K. taky po práci a taky jako smetí (I dare to say). D. zkušeně objednala celou lahev. Rekapitulace všelijakých novinek, zábavička a A. hodnotící level šílenství u studentů japonštiny. Kolem půlnoci na byt, sprcha a spát.
Budím se ještě před budíkem o půl sedmé a navzdory očekávání se cítím nejlíp za posledních pár dní. Přesouváme se na Faculty of Arts UK prosluněnou, probouzející se Prahou.
Life-saving breakfast v kavárně poblíž a registrace na konferenci.
Dvě přednášky byly slabší a nedaly mi téměř nic. Udělal jsem si poznámku, abych na přednášku toho člověka už nikdy nevkročila. Hrozně otravný přednes s pokusy o humor, kterým se nikdo nesmál.
Jinak to bylo celé hrozně přínosné, dostala jsem nové učebnice, nápady do hodin, ujasnila jsem si informace, potvrdila si je nebo si pospojovala znalosti. Perfection <3
Těsně před koncem na vlak. Jen co si sedneme tak už obě dřímeme. Dáváme si personal space a víme, že ta druhá je too tired to talk. A. mi akorát občas ukazuje vtipné pasáže z esejí, které opravuje.
Ve Zlíně mám pocit, že už ani nedojdu domů od zastávky, rychlá sprcha, v devět padám do postele a v mžiku usínám. Sleep like dead man, wake up like dead man.
Nepálci jsou nejmilejší koťátka, už se zase lépe známe, takže je to o to příjemnější. Taky máme vtípečky a mám pocit, že všichni sledují a chápou co se v hodině děje ještě víc než minule. Už si tolik nevysvětlují mezi sebou Nepálsky a víc si vystačíme s angličtinou a češtinou, i když často vzdychají a říkají, že je to super difficult, gramatika a taky výslovnost. Domů, napsat článek a nasnídat se. Pak upadám na dvě hodiny do kómatu a zdají se mi noční můry. L. mě z nich budí a tahá mě z postele, abych byla schopná fungovat po zbytek dne.
Na procházku podél řeky a výměna dojmů z posledních dní, do kavárny na poslední dobroty než nám od zítřka začne low sugar diet, nakoupit + s autem do myčky = managing adulthood. → quality Sunday couple time.
V Praze jsme se přesunuly do Vin Vin Baru, který doporučila D. To místo působilo tak moc fancy, že jsme s A. doslova chvilku postávaly před vchodem a přemýšlely, jestli vstoupit nebo utéct. Pocit nepatřičnosti ještě vzrostl, když jsme místo nápojového lístku dostaly tablet s nabídkou, ve které jsme se neuměly zorientovat. Za chviličku nás přiběhl zachránit K., sice taky po práci, ale K. je fancy vždycky. Nakonec dorazila i D. a překvapivě i K. taky po práci a taky jako smetí (I dare to say). D. zkušeně objednala celou lahev. Rekapitulace všelijakých novinek, zábavička a A. hodnotící level šílenství u studentů japonštiny. Kolem půlnoci na byt, sprcha a spát.
Budím se ještě před budíkem o půl sedmé a navzdory očekávání se cítím nejlíp za posledních pár dní. Přesouváme se na Faculty of Arts UK prosluněnou, probouzející se Prahou.
Life-saving breakfast v kavárně poblíž a registrace na konferenci.
Dvě přednášky byly slabší a nedaly mi téměř nic. Udělal jsem si poznámku, abych na přednášku toho člověka už nikdy nevkročila. Hrozně otravný přednes s pokusy o humor, kterým se nikdo nesmál.
Jinak to bylo celé hrozně přínosné, dostala jsem nové učebnice, nápady do hodin, ujasnila jsem si informace, potvrdila si je nebo si pospojovala znalosti. Perfection <3
Těsně před koncem na vlak. Jen co si sedneme tak už obě dřímeme. Dáváme si personal space a víme, že ta druhá je too tired to talk. A. mi akorát občas ukazuje vtipné pasáže z esejí, které opravuje.
Ve Zlíně mám pocit, že už ani nedojdu domů od zastávky, rychlá sprcha, v devět padám do postele a v mžiku usínám. Sleep like dead man, wake up like dead man.
Nepálci jsou nejmilejší koťátka, už se zase lépe známe, takže je to o to příjemnější. Taky máme vtípečky a mám pocit, že všichni sledují a chápou co se v hodině děje ještě víc než minule. Už si tolik nevysvětlují mezi sebou Nepálsky a víc si vystačíme s angličtinou a češtinou, i když často vzdychají a říkají, že je to super difficult, gramatika a taky výslovnost. Domů, napsat článek a nasnídat se. Pak upadám na dvě hodiny do kómatu a zdají se mi noční můry. L. mě z nich budí a tahá mě z postele, abych byla schopná fungovat po zbytek dne.
Na procházku podél řeky a výměna dojmů z posledních dní, do kavárny na poslední dobroty než nám od zítřka začne low sugar diet, nakoupit + s autem do myčky = managing adulthood. → quality Sunday couple time.
pondělí 1. dubna 2019
If I were your woman
(I felt awesome and creative on Friday, so I sat down and wrote the first part. I was tired and empty on Sunday morning, but I wanted to finish this, so I completed the second part. If I had had more time on Friday evening, it could have been better. I‘m obsessed with Alaska these days and her final performance does things to me, hence the topic.)
Pro atmosféru ~
Sedím na baru a točím skleničkou s druhým martini v pořadí. Vzniklý alkoholový vír nadzvedává ze dna dvě olivy propíchnuté párátky. Zkřížím nohy v kotnících a usadím se tak, abych pohodlněji viděl na pódium nasvícené tmavě rudými světly. Prozatím je prázdné a lidé pod ním tancují na hudbu s výraznými basy. Kluci s třpytkami na tvářích a v obtáhlých dívčích tričkách, kluci celí v černém v bundách s cvočky, kluci s šátky kolem krku a černou tužkou kolem očí. Kloužu pohledem z jednoho na druhého a představuju si, jak vypadají bez oblečení.
Chtěl jsem z práce zamířit rovnou domů a do postele, ale říkal jsem si, že jeden drink zvládnu a tohle rozhodně stojí za to, abych ještě chvíli odsunul spánek. Alkohol se ve mně rozlívá a zahřívá mi vnitřní orgány. Cítím, že už mi musely zrůžovět tváře.
Výhled na parket mi částečně zakrývá kluk, který postává u baru vedle mě. Prohlídnu si ho odshora až dolů, vrátím se pohledem k jeho klíčním kostem a polknu. Najednou mám sucho v ústech, tak usrknu ze skleničky. Jasné oči, vytrhané obočí, poměrně velký nos, plné rty a zvlněné blond vlasy, které si projíždí prsty a odhrnuje z obličeje. Na sobě má bílé tílko, černou koženou bundu a upnuté džíny. Objednává si whiskey s ledem a když mu ji barman podává, začne s kostkami ledu míchat podobně jako já s olivami. Přemýšlím nad tím, jestli tahle podobnost je moc pitomý ledoborec k započetí konverzace. Blonďák působí uvolněně a přístupně, i když je rozhodně mimo moji ligu.
Než jsem sebral dostatek odvahy, vynořila se z davu postava, které byla zjevně jednou z účinkujících dnešního večera. Nesla se jako hvězda a jednou rukou si občas lehce nadzvedávala dlouhé, třpytivé šaty, aby si je nepošlapala. Světlou paruku měla vyčesanou do působivých vln, víčka těžké tmavými stíny a lehce špulila rty s výraznou červenou rtěnkou. Z ramen jí padalo načechrané boa. Snažila se protlačit až k baru a lokty držela u těla mírně nad pasem.
Když stála těsně u nás, otočila se na blonďáka a se zvednutým obočím pronesla: „Máš tu místo, fešáku?“
Při pohledu na ohňostroje jiskřiček v jeho očích mi bylo jasné, že všechny moje potenciální šance na seznámení s ním jsou ztracené. Ušklíbnul se, lehce pokývnul hlavou a posunul se do strany, aby jí uvolnil místo.
„Dám si to samé, co pije on,“ pokračovala. Za chvilku před ní přistála nízká sklenička se silným dnem. „Takže ses přišel podívat na vystoupení?“ povídá a trochu se napije.
„To taky,“ opětuje blonďák a oči mu svítí.
„Taky, hmm,“ protáhne drag queen vysokým hlasem. „A co ještě?“ dodá vyzývavě.
„Dejme tomu, že bych se dneska nerad vracel domů sám,“ usměje se blonďák a mírně povznese skleničku jako by si s ní chtěl připít.
„Tak uvidíme, já většinou po představení sama domů nechodím,“ navlhčí si jazykem rty a napije se. Je mi jasné, že je jí jasné, že ji blonďák hltá pohledem.
„To nejspíš to tvoje představení stojí za to,“ vyzvídá blonďák.
„To si piš,“ potvrzuje drag queen a dopije zbytek whiskey. „Sleduj,“ mrkne na něj dlouhými, nalepenými řasami, zvedne se a kráčí rovnou k pódiu.
Blonďák taky rychle dopíjí, platí za oba a zamíří doprostřed parketu. Zajímá mě, jak to celé dopadne. Vylovím olivy, nechávám na stole prázdnou skleničku a pátrám po blonďákovi v davu. Hledám si cestičky mezi tancujícími těly a snažím se nenápadně postavit kousek od něj. Visí očima na pódiu. Nějaký chlápek zrovna pomáhá drag queen nahoru a ona mu za to dovolí políbit ji na hřbet ruky. Přesune se k mikrofónu a kývne směrem k baru jako že je připravená.
Hudba ztichne, šum na parketu postupně taky.
Rozezní se první tóny skladby z minulého století, ke kterým se přidá sametový ženský hlas. Drag queen sladí pohyby rtů s textem, který se rozléhá v klubu, čímž vytvoří dokonalou iluzi.
Zpívá: „If I were your woman,“ a přejíždí si po krku dlouhými zlatými nehty. Zpívá: „and you were my man“ a natahuje jednu ruku do dálky směrem k parketu. Naskočí mi husí kůže a hluboko v hrudníku se vzedme vlna příjemného vzrušení. Sleduju blonďákovu reakci. Zdá se, že zapomněl dýchat. Stojí bez hnutí, ani nemrká.
Drag queen zpívá: „You're like a diamond and she treats you like glass“ jemně u toho pohupuje rameny a boky, boa ji padá k pasu. Blonďák na ni zírá a určitě si představuje, že kdyby ona byla aspoň na chvilku jeho žena, pečoval by o ni jako o nejvzácnější diamanty.
Na konci druhé sloky se jí v očích třpytí slzy a mě pod víčky taky začíná tlačit dojetí. Rozhodně jsem nečekal, že se v zapadlém baru v tmavé uličce potkám s takovou úrovní umění. Ach Bože, její hraní. Srdce mi buší čím dál rychleji.
Přichází další refrén: „If I were your woman,“ několikrát za sebou, drag queen padá na kolena. Jednou rukou si tiskne k hrudníku boa, druhou si přejede po tváří a stíny s řasenkou se jí rozmažou po celé lícní kosti. Pokračuje k ústům a ušpiní si bradu od rtěnky. Slzy se jí koulí po tváří, ale paradoxně jí to sluší ještě víc, než když byl její mejkap perfektní. Blonďák pořád nedýchá a já se mu vůbec nedivím.
Drag queen vstává a hudba graduje, odhazuje boa a její emoce se rozlívají po celém klubu. Rozhazuje rukama a odhrnuje si vlasy, které jí padají do obličeje. Rty se jí chvějí, když zpívá poslední: „If I were your woman,“ a zakončuje celé vystoupení slovy: „you‘d need no other woman.“ Když dozní poslední klavírové tóny, ozve se z hlediště hlasité výskání doprovázené zuřivým potleskem. Drag queen posílá do publika vzdušné polibky, sbírá ze země boa a uklání se.
S pomocí seskočí z pódia a rázně vykračuje rovnou k blonďákovi. Vrhne na něj úsměv, po kterém se mu musely podlomit kolena. Zaklesne se mu do lokte a vítězně s ním odchází do zákulisí.
Už jsem se ani nesnažil nezírat a možná jsem i zapomněl zavřít pusu. Když prošli kolem mě, zůstala po nich ještě na moment ve vzduchu sladká vůně jejího parfému.
Pro atmosféru ~
Sedím na baru a točím skleničkou s druhým martini v pořadí. Vzniklý alkoholový vír nadzvedává ze dna dvě olivy propíchnuté párátky. Zkřížím nohy v kotnících a usadím se tak, abych pohodlněji viděl na pódium nasvícené tmavě rudými světly. Prozatím je prázdné a lidé pod ním tancují na hudbu s výraznými basy. Kluci s třpytkami na tvářích a v obtáhlých dívčích tričkách, kluci celí v černém v bundách s cvočky, kluci s šátky kolem krku a černou tužkou kolem očí. Kloužu pohledem z jednoho na druhého a představuju si, jak vypadají bez oblečení.
Chtěl jsem z práce zamířit rovnou domů a do postele, ale říkal jsem si, že jeden drink zvládnu a tohle rozhodně stojí za to, abych ještě chvíli odsunul spánek. Alkohol se ve mně rozlívá a zahřívá mi vnitřní orgány. Cítím, že už mi musely zrůžovět tváře.
Výhled na parket mi částečně zakrývá kluk, který postává u baru vedle mě. Prohlídnu si ho odshora až dolů, vrátím se pohledem k jeho klíčním kostem a polknu. Najednou mám sucho v ústech, tak usrknu ze skleničky. Jasné oči, vytrhané obočí, poměrně velký nos, plné rty a zvlněné blond vlasy, které si projíždí prsty a odhrnuje z obličeje. Na sobě má bílé tílko, černou koženou bundu a upnuté džíny. Objednává si whiskey s ledem a když mu ji barman podává, začne s kostkami ledu míchat podobně jako já s olivami. Přemýšlím nad tím, jestli tahle podobnost je moc pitomý ledoborec k započetí konverzace. Blonďák působí uvolněně a přístupně, i když je rozhodně mimo moji ligu.
Než jsem sebral dostatek odvahy, vynořila se z davu postava, které byla zjevně jednou z účinkujících dnešního večera. Nesla se jako hvězda a jednou rukou si občas lehce nadzvedávala dlouhé, třpytivé šaty, aby si je nepošlapala. Světlou paruku měla vyčesanou do působivých vln, víčka těžké tmavými stíny a lehce špulila rty s výraznou červenou rtěnkou. Z ramen jí padalo načechrané boa. Snažila se protlačit až k baru a lokty držela u těla mírně nad pasem.
Když stála těsně u nás, otočila se na blonďáka a se zvednutým obočím pronesla: „Máš tu místo, fešáku?“
Při pohledu na ohňostroje jiskřiček v jeho očích mi bylo jasné, že všechny moje potenciální šance na seznámení s ním jsou ztracené. Ušklíbnul se, lehce pokývnul hlavou a posunul se do strany, aby jí uvolnil místo.
„Dám si to samé, co pije on,“ pokračovala. Za chvilku před ní přistála nízká sklenička se silným dnem. „Takže ses přišel podívat na vystoupení?“ povídá a trochu se napije.
„To taky,“ opětuje blonďák a oči mu svítí.
„Taky, hmm,“ protáhne drag queen vysokým hlasem. „A co ještě?“ dodá vyzývavě.
„Dejme tomu, že bych se dneska nerad vracel domů sám,“ usměje se blonďák a mírně povznese skleničku jako by si s ní chtěl připít.
„Tak uvidíme, já většinou po představení sama domů nechodím,“ navlhčí si jazykem rty a napije se. Je mi jasné, že je jí jasné, že ji blonďák hltá pohledem.
„To nejspíš to tvoje představení stojí za to,“ vyzvídá blonďák.
„To si piš,“ potvrzuje drag queen a dopije zbytek whiskey. „Sleduj,“ mrkne na něj dlouhými, nalepenými řasami, zvedne se a kráčí rovnou k pódiu.
Blonďák taky rychle dopíjí, platí za oba a zamíří doprostřed parketu. Zajímá mě, jak to celé dopadne. Vylovím olivy, nechávám na stole prázdnou skleničku a pátrám po blonďákovi v davu. Hledám si cestičky mezi tancujícími těly a snažím se nenápadně postavit kousek od něj. Visí očima na pódiu. Nějaký chlápek zrovna pomáhá drag queen nahoru a ona mu za to dovolí políbit ji na hřbet ruky. Přesune se k mikrofónu a kývne směrem k baru jako že je připravená.
Hudba ztichne, šum na parketu postupně taky.
Rozezní se první tóny skladby z minulého století, ke kterým se přidá sametový ženský hlas. Drag queen sladí pohyby rtů s textem, který se rozléhá v klubu, čímž vytvoří dokonalou iluzi.
Zpívá: „If I were your woman,“ a přejíždí si po krku dlouhými zlatými nehty. Zpívá: „and you were my man“ a natahuje jednu ruku do dálky směrem k parketu. Naskočí mi husí kůže a hluboko v hrudníku se vzedme vlna příjemného vzrušení. Sleduju blonďákovu reakci. Zdá se, že zapomněl dýchat. Stojí bez hnutí, ani nemrká.
Drag queen zpívá: „You're like a diamond and she treats you like glass“ jemně u toho pohupuje rameny a boky, boa ji padá k pasu. Blonďák na ni zírá a určitě si představuje, že kdyby ona byla aspoň na chvilku jeho žena, pečoval by o ni jako o nejvzácnější diamanty.
Na konci druhé sloky se jí v očích třpytí slzy a mě pod víčky taky začíná tlačit dojetí. Rozhodně jsem nečekal, že se v zapadlém baru v tmavé uličce potkám s takovou úrovní umění. Ach Bože, její hraní. Srdce mi buší čím dál rychleji.
Přichází další refrén: „If I were your woman,“ několikrát za sebou, drag queen padá na kolena. Jednou rukou si tiskne k hrudníku boa, druhou si přejede po tváří a stíny s řasenkou se jí rozmažou po celé lícní kosti. Pokračuje k ústům a ušpiní si bradu od rtěnky. Slzy se jí koulí po tváří, ale paradoxně jí to sluší ještě víc, než když byl její mejkap perfektní. Blonďák pořád nedýchá a já se mu vůbec nedivím.
Drag queen vstává a hudba graduje, odhazuje boa a její emoce se rozlívají po celém klubu. Rozhazuje rukama a odhrnuje si vlasy, které jí padají do obličeje. Rty se jí chvějí, když zpívá poslední: „If I were your woman,“ a zakončuje celé vystoupení slovy: „you‘d need no other woman.“ Když dozní poslední klavírové tóny, ozve se z hlediště hlasité výskání doprovázené zuřivým potleskem. Drag queen posílá do publika vzdušné polibky, sbírá ze země boa a uklání se.
S pomocí seskočí z pódia a rázně vykračuje rovnou k blonďákovi. Vrhne na něj úsměv, po kterém se mu musely podlomit kolena. Zaklesne se mu do lokte a vítězně s ním odchází do zákulisí.
Už jsem se ani nesnažil nezírat a možná jsem i zapomněl zavřít pusu. Když prošli kolem mě, zůstala po nich ještě na moment ve vzduchu sladká vůně jejího parfému.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)