Maybe Tetris was trying to teach us that

if we fit in, we disappear.

Last week I found out the horrible news from home. I swallowed it whole without chewing and accepted it.
I feel balanced since then. Having a safe place to go to is the most important thing.

Moje tělo mi zase dává najevo, že už nemůže, takže nachlazení a umírání na hodinách, které nechci rušit, protože prosinec už je tak dost pracovně krátký.
Chvilku jsem uvažovala, že zruším punče v Olo, ale hned mi došlo, že to nemůžu udělat jen kvůli nemoci, když D. posledních pár let každou chvíli posunuje hranice toho, co všechno je lidské tělo schopné vydržet. Nakonec mě ty punče fakt spíš uzdravily, než aby mi přitížily. Rýma je skoro pryč.

The softest super short meet-up with M. The quickest news exchange surrounded by two long hugs. I bought her Lin Manuel-Miranda‘s book full of cheer-up messages for Christmas. Here‘s something you can read when you‘re feeling down and I‘m not around.

Potom hned do Zmijozelu, kde se vždycky najdeme. V. a D. zabořené v křesílkách. Obědo-večeře v Cafe+ s punči.

I‘m glad that we have the talking about nonsense part but also sharing news part. I think that proves that we‘re still good friends.

Charitativní punč na náměstí na posvěcení tradice, který nás všechny málem skolil + hromada krabic s pizzou → to všechno neseme na nový byt Š. a V.

Poloprázdný studentský byteček, which with the right people inside still feels like home. #happywinetimes

A protože tyhle dýchánky vždycky musí skončit absurditami, později dorazil i R., A. a V., který teď částečně učí magistry japonštinu.

Nakonec niterné rozhovory nad ránem, po kterých jsme se s Š. a D. uložily na jednu obří matračku a bylo to nejvíc jako sleepover na střední nebo dokonce na základce.
Jenom ten, kdo tě opravdu zná, ti může říct ty nejvíc tnoucí a oči-otvírající věci. I‘m truly addicted like Š. said.

Mám pocit, že snad poslední dobou zvládám neventilovat svoje patetické pocity na ty, kteří je nezvládají přijímat, což znamená na všecky.

Na druhý den kocovina, ztracené a zapomenuté klíče, ale nakonec dobrý pocit z odučených hodin.
Nakonec jsem se musela z kocoviny a nedospánků vzpamatovávat dva dny. I‘m ancient.

It‘s almost the end of the year, so I needed to guarantee myself some happiness in the next one. Budapest with L in January, Welcome to Nightvale in February with M., Luxembourg in spring, LP in May and Colours in July.

You are free and that is why you are lost.

Franz Kafka

Příšerný začátek týdne v práci, frustrace a vyčerpání. Myslela jsem, že se neuhlídám a rozbrečím na indivce.
Pak v úterý pořád všecko ve mně, únava a skelné oči. A. se oči taky třpytí. Nejspíš mrazem. Po hodině mě evakuovali z knihovny. Asi si někdo zapálil pod požárním hlásičem.

So much fun during the Trivia night on Tuesday.
Na začátku jsme s A. probíraly španělštinu a jak se liší ta evropská od té jihoamerické. E. nám občas přizvukoval, zjevně ke svým bambilionům jazyků umí i trochu španělsky.

S A. zase jako na střední. Slyšely jsme od vedlejšího stolu mlasknutí, jak náš kolega, o kterém si od začátku myslíme, že je gay, dostal pusu od nově příchozí. Nejdřív reagujeme jen potlačovaným smíchem a vykulenýma očima. Po chvilce se A. ke mně naklání, šeptá a záměrně protahuje: „So they are an item noooow.“

We answered that St. Nicholas‘s companion was a donkey. Then E. found out, that it‘s in fact a person called Black Pizza. Me and L. just accepted that his name is Black Pizza, but of course, it was just E.‘s pronunciation of Black Peter.

Then A. asked about a legend in which St. Nicholas saved three children before violent fate. So my obvious question was: „How can children die violently?“ But we wouldn‘t guessed it in million years. The answer was: „being sold as meat.“
In the end A: said: „I‘m sorry about the last question, but you know, I‘m not really sorry.“

Kolem těchhle lidí já teď žiju.

E. claims that he‘s British, but he doesn‘t know anything about the UK. He has never heard about Oscar Wild or Dorian Gray (???). He didn‘t know, that UK was one of the original „EU“ countries (???). He doesn‘t know things about the Royal family (???).

When I mentioned that his girlfriend is Philippine (of course she is), A. was really surprised, because she thought he‘s gay.
She thinks that everyone is gay.

Polední dobou tolik lásky ze všech stran.

Randíčko s M. spojené s vyprávěním o stopováním po Finsku + hrst střípků z Japonska + námořnický diář z Litru.
Celý výlet do Polska s V,M a D. A nečekaně nakonec taky noční pití vína s Š. následované spontánním tetováním a instantním šílenstvím.
Ravenclaw pin badge z Londýna + gay poštovní pozdravy. + M. asked me if Ravenclaw or Gryffindor. It‘s very flattering that someone thought I could belong to Gryffindor.
Wolf in white van teď už i podepsaný autorem jako the bestest dárek ever. (Nejspíš lžu, protože jsem letos k narozeninám dostala kupu výborných dárků, z nichž některé byly i handmade and nothing can beat THAT.) I think M. Is maybe the only person who really gets my love for JD and has equal collection of knowledge about him and his art.
Dopis od Mem + námořnické náušnice.
Physical photos z posledních pěti let a vzpomínání.
Bohemian Rhapsody a pocit jakože jsem na koncertě ve Wembley pro Live aid.

Zjistila jsem, že existuje hned několik stránek, které jsou schopné celý obsah blogu převést do pdf. Když jsem jich několik vyzkoušela, žádná nefungovala, a tak jsem si svůj předchozí blog musela zakonzervovat fakt pitomým způsobem. (Zobrazit co nejvíc článků na stránku, ctrl+p, uložit do pdf a pak poslepovat pdfka).

We have a new Gulliver foreing person. He‘s half British half Jamaican and he‘s been travelling since he was 18, 4 years now, almost 60 countries. He works as teacher now, but he also takes photos and sells them and currently he‘s shooting a film. :)
He also speaks a few languages, and now he‘s trying also Czech. Háčkům říká arrow.

The waiter: White chocolate with cocoa, puffed rice or cinammon.
E: Interesting. I‘ve never heard about it.
Me: You‘ve never heard about ..?
E: Of course I‘ve heard about cinammon.

Celý večer je naprostá katastrofa, tak se směju absurditám, jak nevyšlo nic, co jsem naplánovala.
M. is softer than ever before.
Mám dobrou náladu a dobře se mi pije, takže jsem pro každou špatnost.
Zdráhám se po třech skleničkách vína pustit do piva a panáku, který přede mě někdo postavil. Potom už není cesty zpět.
Bonding time s E. a M., but as always, they are leaving soon. We could be a family, if they stayed. It‘s first Bali with L, then Vietnam and then no one knows. Maybe Australia or Canada, but definitely not the Czech Republic.
Tanečky s I, fun fun.
Na baru s Jackem a M. Jsem opilá tak moc, že se mi těžko formulujou slova natož věty, ale stejně se nám daří vyříkat si spoustu věcí z dřívějška. Když se na sebe koukám zpátky, tak se za sebe stydím, i když vím, že nemusím.

Kamarádka I. ve středních letech celý večer nabaluje E. a je to skoro jako Fixa: „A pak jí řekla, hele, já jsem asi lesba.“

Nějaký chlápek na E k ránu na párty: „Ty vypadáš jak kluk!“ I když má pravdu, tak to není vůbec fér, takhle mluvit.
Takže E na něj oprávněně zpátky: „A ty vypadáš jako...jako lebkoun!“

I když je asi deset pod nulou, tak odhaduju, že nejlepší bude jít domů pěšky. 4:15 telefon od L, kde proboha sem a 4:20 padám do postele a kóma.