pátek 25. května 2018

Víkend u M na chatě.

Příjemně mě překvapilo, že nás M. pozval k sobě na chatu, i když jsme se předtím viděli jen párkrát. Myslím, že neznám víc pohodového člověka.
Sbalit si pár věcí do batůžku, vzít spacák a vyrazit je jeden z nejhezčích pocitů.
Lesem do pustiny na samotu. Kolem chaty byly jenom stromy a ticho.
Podruhé v životě hraju kulečník. Střízlivá úplně poprvé. Ze začátku se učím správně držet tágo a vůbec se trefit do koule, za chvilku už sedám na stůl jako profík a šťouchám s tágem za zády.
Během toho, co jsme hráli, asi hodinu pršelo. Ani to mě neodradilo od toho navrhnout výlet na kešku. Jsou to přece jen necelé dva kilometry vzdušnou čarou. Nevím, proč jsme se ani nenastříkali deodorantem, který jsme měli s sebou. Protože jsme nic takového předem neplánovali, vyrážela jsem v punčochách, kraťasech a teniskách do města. L. měla boty, které by se asi nejvíc hodily na pláž.
Asi po pěti minutách jsme sešli z betonové cesty a po zbytek času jsme šli blátivým lesem, kopřivama nebo po pás v mokré trávě. Brilliant idea, V.
Asi po hodině jsme zmožení a špinaví dorazili na místo určení a kešku hnedka našli. Škoda, že nás čekala stejně dlouhá, a ještě náročnější cesta zpátky, protože tentokrát jsme se museli drápat zpátky do kopce.
Jediné pozitivum, které jsme dokázali najít bylo, že jsme viděli pět mloků, což se tak často nepovede. L. si jednoho i hladila, protože jsme se nemohli shodnout, jestli jsou jedovatí nebo ne. (Jsou.)
Když jsme dorazili zpátky na chatu. M. nám napustil do lavoru horkou vodu, do které jsme si daly nohy. This is friendship.
Za chvilku dorazila I. s buchtou a P. s pěti litry vína.
Hráli jsme pandy, povídali, pili a plánovali. <3
Pak znova kulečník, který mi po všem tom vínu šel mnohem líp.
Mockrát jsem porazila P. v dobble, což mi asi nikdy neodpustí.
Ve čtyři ráno jsme se uložili ke spaní pod otevřeným střešním oknem, skrz které bylo vidět nebe plné hvězd.
Na druhý den, když jsme se trochu vzpamatovali, nám P. vyprávěla náhodnosti, co se s ní dělo po tom, co přestala učit. O zhroucení, dávání se dohromady a cestování.
Zmínila třeba, jak nějakou dobu bydlela nelegálně u kámošky v Poolu. Když na to přišel landlord, myslel si, že je ruská prostitutka. Vtrhnul jí do pokoje, když byla jenom ve spodním prádle, pokoj celý rozházený, protože předtím hledala mastičku na opary a na zemi se válela nedopitá flaška slivovice, protože zrovna ten víkend za ní přijel M. do Londýna.
Půl dne filozofujem a hledáme návody na život.
„Nechcete něco podniknout?“
„P. má v autě luk i terč.“
„Jasně, že má.“
Takže jsme ještě trénovali střílení z luku. Asi patnáct minut jsem bojovala s tím, kam postavit a jak pohnout všemi možnými částmi těla, abych vůbec mohla vystřelit. Zhruba za hodinu se mi povedlo trefit se do terče.
Věta do korpusu:
„Už slevuješ z toho dítěte a domu na psa a dodávku, jo?“
Weekend full of fun and love. <3
Příští týden konečně Trivia, plány na víkend ve vinohradu na Pálavě, kde P. pracuje, možná RfP to see the Sugerman, Croatia in August. <3

3 komentáře:

  1. Croatia in August?!
    Shithell, podrobnosti!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chorvatsko mi nepřijde jako žádná převratná dovolená :D Chtěli bychom jet s kamarádama aspoň na týden, ale podrobnosti ještě nevím.

      Vymazat
  2. to ošmatávání mloka mě moc pobavilo, oni jsou úplně kouzelní. taky jsem nevěděla, že jsou jedovatí. a chodit na pěší výlety v nevhodný obuvi je beztak největší dobrodrůžo!

    OdpovědětVymazat