s Annou Skřivánkovou jsem se dozvěděla, že je lesba a se ženou sbírají manga postavičky. Everyone is gay.
Nevím, kdy naposled jsem měla čas užít si na podzim barevné listí. Letos jsem si ale rozhodně nenechala ujít začátek jara. Natrhala jsem si kytičku fialek, mého nejoblíbenějšího jarního kvítí. Kvetoucí stromy se kolem firem snaží přebít zápach z továren a docela se jim to daří.
Konečně na Ziburovi. Možná proto, že jsem se tolik těšila jsem byla maličko zklamaná.
Náhodička byla, že přednáška byla o Nepálu a Číně, a byla s námi i P, která se zrovna vrátila z Everestu a Bali.
Ani po přednášce mě dlouhé treky ve vysokých horách nelákají o nic víc, i když spousta mých přátel v blízkém okolí o nich básní, na nějakých byla, nebo se na ně chystají.
L. musela domů psát diplomku, takže bonding s jejíma kamarádkama, které mě berou i jako jejich kamarádku. Já ale potřebuju další tuny blízkosti, aby se to překlopilo i pro mě. Bylo to ale moc fajn, pár pivek, přirozenost, nebojím se říkat všecko co mě napadne a pitomé vtípky navrch.
Cestujeme P. autem, ve kterém žije, když je v Česku. Hřbitovní kvítí, které do něj uložila kvůli chystané návštěvě hřbitova před třemi měsíci je pořád na svém místě na zadní sedačce (spolu se snowboardem). Asi jsem v pojízdném autě nikdy neviděla větší nepořádek.
Úplně nedokážu vysvětlit, proč jsem se po roce tolik těšila na poradu z práce. Možná trochu na kolegy, které normálně nevídám, možná na učebny zalité sluncem, spoustu kávy a obědovou pizzu, dozvědět se, jak si stojím a naučit se něco nového. Znám ve škole čím dál víc lidí a cítím se tam čím dál víc jako ve svém přirozeném prostředí.
L. na mě hned, když jsem přišla volala, jestli mám volno, aby si mohla přisednout.
Everything is about the attitude. Všecko si tak nějak sedá do klidu.
Počasí je navíc nádherné a ve vzduchu voní jaro. Nikdo nemůže být teď morous.
Spousta pohybových aktivitek, teambuildingu a novinek. <3
Hned potom jsem šla čekat na A. aby si mě vyzvedla na zastávce. Nic jsme neplánovaly, a nakonec jsme v parku strávily asi čtyři hodiny. Cider a sluníčko. It felt like summer. This is how I connect with people. We have to speak for hours one-on-one.
A. Je zmatená z toho, jak doopravdy dlouhé jsou české délky.
She’s so cute when she speaks Czech. Every foreiner is.
Chvilku jsme seděly na trávníku posypaném barevnými konfetami. Dvě děti je přišly sbírat do plátěného sáčku.
Nasedla jsem na špatnou tramvaj, tak jsem si cestu domů ještě protáhla provoněným vzduchem kolem řeky pod alejí kvetoucích stromů. Slunce zrovna zapadalo. It’s not so bad here. It’s actually really nice. Today was a good day.
"nakonec jsme v parku strávily asi čtyři hodiny. Cider a sluníčko. It felt like summer. This is how I connect with people. We have to speak for hours one-on-one." Exactly! <3
OdpovědětVymazatDneska se mě M. ptala, proč nejedu do Olo i s E. a já jenom "WTF?! Potřebuju me time s těma lidma." :D
Mrzí mě, že zrovna nemůžu do Olo. Bylo by to stylové. Viděly jsme se v Ově, v Praze a pak Brně :D
Vymazat