You find out who you are and what you want, and then you realize that people you’ve known forever don’t see things the way you do. So you keep the wonderful memories, but find yourself moving on."
Škoda, že tetování není víc rozšířená dovednost. Nechala bych každého skvělého člověka, kterého znám, aby se mi nějak zapsal pod kůži.
Slovo tripod jako stativ, který má tři nožky, je odvozeno ze stejného jazyka jako heptapodi z Arrivalu, kteří mají nohou osm.
Po nějakých máminých známých jsem zdědila mikinu, na které je: Always look on the bright side of life. Pro mě jako stvořená.
Ráno jsem vstala s dobrým druhem prázdnoty v duši, plochou náladou. Cestou na hodinu mi bylo pořád čím dál líp, nějak mi myšlenky sklouzávaly k poslednímu vínovému a hernímu večeru, což mě nutilo se usmívat pod vousy.
Na začátku hodiny jsem dostala čokoládu. Následovala skvělá hodina plná vtípečků a příjemné atmosféry. Při debatě jedna studentka prohlásila, že je pro ni její pes důležitější než její děti. Pak se snažily v angličtině říkat vtipy. Při jednom jsem se neudržela a musela jsem se smát ho ho ho.
Cestou k B. do práce jsem jí na trhu koupila borůvkový tulipán jako důkaz, že už přišlo jaro.
Výlet do Olo, rychlé kafe a tousty s Kupcem, Š. a T. v našem sklepě v cafe +. Už tam nemají obří přístroj na odsávání vlhkosti a na zdi přidali lehce děsivé obrázky majáků.
S hermelínovobrusinkým toustem v ruce běh na byt ke Kal / tetovací salón. Víno the cat nás přišlo přivítat. Obtahovačka tetování s koukačkou. Nevím, proč mám teď zálibu v tak debilních slovech. Stromečky mi nezčervenaly a neopuchly, moje tělo už přijímá inkoust jako svoji součást.
Začala jsem učit v další jazykovce. S koordinátorkou jsme si hrozně sedly, a protože je svět malý, odjela 10.4. za mým spolužákem z výšky do Japonska.
Byly jsme domluvené, že začátkem léta převezmu nějakou angličtinu od lektorky, která odchází na mateřskou (nižší úrovně, dokud nebudu mít certifikát). Místo toho se ale po třech dnech od našeho rozhovoru ozvala slečna se zájmem o korejštinu. Takže je teď ze mě lektor korejštiny, mám na to i oficiální smlouvu. V pátek proběhla první hodina. K mým absurdním pracím se přidává další. Do příští hodiny musím sestavit plán, kolik toho asi budeme schopny zvládnout za rok.
V čoko jsem potkala svoji nejlepší kamarádku ze základky, kterou jsem neviděla zhruba deset let. Bylo to moc milé a nepravděpodobné setkání.
Rodinná neděle nad opracováváním palet, ze kterých s trochou štěstí a spoustou práce brzy bude naše nová postel. S B., K. a R. celé dopoledne brousíme pásovou bruskou, frézou a dalším nářadím, kterému ani nevím, jak se říká. Máme jen jedny ochranné brýle, takže ostatní místo toho máme sluneční. Ztrácíme se pod vrstvou drobných třísek a prachu.
Ptám se K., co budou chtít za pomoc. „Nic, až my si budeme stavět dům, taky nám pomůžete.“
Žádné komentáře:
Okomentovat