It was raining in the morning and I woke up with zero energy. I was just listening to a new podcast (Limetown) and doing housework almost whole day. I should enjoy having free time, but it’s driving me crazy instead. I have too much time to overthink everything. I think a lot about things I messed up at the summer camp. I’d really like to try teaching at school and have an opportunity to mess up new things. ¯\_(ツ)_/¯
I can’t wait for all my courses and uni to start.
Věty do korpusu:
Radost z toho, že Bartoš má pirátský obleček.
Nepíchala sis, když jsi vytahovala tu myš?
Nová série I only listen to mountain goats a JD mluví o tom, že jeho srdce dělá extra beats.
Moje attitude je vždycky se připravit na nejhorší možný scénář. Ještě jsem se nedostala do první fáze Johnova: “Hope for the best, prepare for the worst.” Musím začít víc doufat, že se všechno vyplní, tak jak by mělo.
An episode about leaving, learning how to live and done bleeding. The basics how to live a live. No one knows.
JD vždycky vyslovuje interesting se všema “e,” žádné z nich neredukuje. Je to typické pro určitý americký accent, nebo je to Johnova specialita?
Also proč se neredukuje výslovnost druhého “e” v “beloved?” Science side of the Internet, please explain.
JD mluví o mama possum and her 8 possum babies clinging to her body. They're walking at night seeking adventure and trash. JD speaking about possums is my new favourite thing.
John je ta vačice, která leze na hromadu odpadků a já jsem ten wizard king being held captive v majáku.
Epizoda o burlesque tributu TMG -> I only strip for the Mountain goats a další, ve které je jako host Mal Blum. Nejlepší věci, jaké se kdy staly.
V trolejbusu mi spadnul na zem mrkvánek, ale nemám čas shánět jiný oběd, tak ho jím a hned se mi vybavilo Š: “Verči by to snědly.” Musela jsem akorát počkat, až vystoupím, abych to nejedla před těma lidma, kteří mě viděli zvedat ho ze země.
S V. a M. jsme zase všechny v univerzitním chaosu. 懐かしい
Ta ironie, když je všude napsané navazující Mgr. studium, ale já na nic nenavazuju. Fake it till you make it at its finest.
Dneska jsem vyprávěla studentům, že v listopadu pojedu do Nizozemí na Mountain goats. Jeden z nich mě začal přesvědčovat: “but there are no mountain goats in Netherlands. There are no mountains.”
Povídám, chceš na drinky nebo radši kafe. A. na to, že kafe, protože si ještě nezvykla na vstávání během školního roku. Pět minut před schůzkou mi píše: “Can you please order mojito for me?” #typical
I met with A. after some time which felt like ages. It was so nice to speak to her about everything. I need friends present in my life and get out what’s on my mind, because otherwise I’m going crazy.
A. was panicking when she figured that we might move to Ostrava in the future. Warmth spreading in my chest, because she’s counting on our friendship for years to come.
I almost forgot that it’s my birthday on Saturday, because we were going to a wedding. A. suggested we should celebrate a little during the Trivia night. WHATEVER in full force back together at least for one evening. Also possible movie night on Wednesday, because J. will be gone on a business trip = the flat is free for party.
A: I wanted someone who would organize us better. I didn’t want a bitch.
Na ✨困 stromečku v ohrádce 困✨ poslední dobou velice časté nejnáhodnější rozhovory o těch nejdůležitějších i nejnesmyslnějších věcech. Řešíme mini ovečky na útěku a máme lingvistické debaty o regionálních výrazech pro krychličky chleba.
M. wished me happy birthday one day before my actual birthday. I don’t know if he wanted the privilege to be the first one or what. I value his friendship. He’s one of my oldest friends and he’s similarly sentimental about it.
sobota 28. září 2019
pondělí 2. září 2019
Summer camp 2019 - 4/4
#day7
Co nejvíc zkrátit a zjednodušit poslední výukové bloky. Během dopoledne panikaříme, protože je poslední den a my nemáme žádné pivo. Chci se vydat na výpravu do sámošky, ale cestu blokuje fire truck, protože celý systém potrubí je ucpaný.
Připravujem ceny a vysvětlujem Ar., že teenageři by fakt nebyli nadšení, kdyby jako dárek dostali špunty do uší. Děláme z toho výzvu, jestli do konce tábora najde aspoň 10 teenagerů, kteří by z nich měli radost.
Me: “What would make you happy as a teenager?”
Am: “Probably cigarettes, that shit is expensive, and art supplies.”
Po obědě děcka staví lodičky na boat relay. My s holkama hrajem už tradičně žolíka. Trochu otáčíme pravidla a sobecky jim na dodělání dáváme tolik času, abychom stihly dohrát hru.
It’s Friday, which means points for everyone.
Fire truck konečně odjíždí, tak s holkama výskáme a nadšeně na sebe mrkáme.
Po svačině se mi konečně daří se na chvilku vypařit a dojet pro pivo a skittles.
It’s boiling hot, skáču do studeného bazénu, což byl nejpříjemnější zážitek and one of the highlights of the whole summer camp.
Potom pivo u bazénu a karty s děckama a Am.
Večer US prezentation & M’s skautský pobyt ve Státech. Pouštíme reklamy na tábor, na kterých děti pracovaly celý týden.
Jsem tak mimo, že zapomínám, že jedna z prezentací je v češtině a ptám se Ar. co si o tom myslí, i když nic nerozumí.
Pak karty, pivo, šílenství a děcka mají párty.
Později se přesouvají do Red room a my za nima vedle do Lounge, aby mohli tancovat potmě. Ok
Jeden z vedoucí malých dětí dovolil jedné holčičce zůstat po večerce, aby si mohla zatancovat s jedním klukem. Fair enough.
Am’s definition of teenagehood: “You’re not old enough to drink, so you do weird shit like slow dancing in the dark.”
Šílenství graduje.
Děcka nám nechaly svítit doslova jednu žárovku, abysme mohly hrát karty zatímco oni mají temnotu.
Zůstávám s Am. i po tom, co to Ar. vzdává a jde spát. They didn’t try to smuggle in alcohol, they were all dancing together in a circle, stayed hydrated, went to bed when it became too late and boring. Perfect teenagers.
Kolem půl jedné to prostě zabalili, že už jdou spát, protože je pozdě. Všichni se poobjímali, protože se nejspíš uvidí zase až za rok.
#day8
Poslední den je nejnáročnější, nikdo už nemá žádnou energii. Plánujeme, že příště musíme děcka unavit dřív, nebo říct rodičům, aby je unavili předem.
U snídaně i u oběda je podezřelé ticho.
Rozdáváme ceny, children are unimpressed a mnohem víc je zajímá psaní vzkazů, které si vzájemně dávají do obálek.
V mojí obálce mi přistálo překvapivě moc miloučkých vzkazů, which made me feel sad that it’s over.
Life saving coffee machine coffee.
Jdem se ještě rozloučit k autobusu, děcka nás postupně objímají a lezou dovnitř. Nakonec si dáváme grouphug i s ostatními vedoucími a všichni jsou rozněžnění. Sedají na nás vosy, tak vtipkujem, jaká by to byla ironie, kdyby nás bodly v den odjezdu.
Hotel už je zamčený, takže nemůžu dovnitř pro zbytek svojí kávy. Zoufale buším na dveře a pak to vzdávám a prostě jedem.
Pouštíme si na cestu freedom song a chicken on the raft.
Z táborového pekla rovnou k Lenčiné rodině přivítat sestřenku z Ameriky. Feeling brain dead and disgusting. Jazykový babylon nekončí, překládám pro všechny.
Co nejvíc zkrátit a zjednodušit poslední výukové bloky. Během dopoledne panikaříme, protože je poslední den a my nemáme žádné pivo. Chci se vydat na výpravu do sámošky, ale cestu blokuje fire truck, protože celý systém potrubí je ucpaný.
Připravujem ceny a vysvětlujem Ar., že teenageři by fakt nebyli nadšení, kdyby jako dárek dostali špunty do uší. Děláme z toho výzvu, jestli do konce tábora najde aspoň 10 teenagerů, kteří by z nich měli radost.
Me: “What would make you happy as a teenager?”
Am: “Probably cigarettes, that shit is expensive, and art supplies.”
Po obědě děcka staví lodičky na boat relay. My s holkama hrajem už tradičně žolíka. Trochu otáčíme pravidla a sobecky jim na dodělání dáváme tolik času, abychom stihly dohrát hru.
It’s Friday, which means points for everyone.
Fire truck konečně odjíždí, tak s holkama výskáme a nadšeně na sebe mrkáme.
Po svačině se mi konečně daří se na chvilku vypařit a dojet pro pivo a skittles.
It’s boiling hot, skáču do studeného bazénu, což byl nejpříjemnější zážitek and one of the highlights of the whole summer camp.
Potom pivo u bazénu a karty s děckama a Am.
Večer US prezentation & M’s skautský pobyt ve Státech. Pouštíme reklamy na tábor, na kterých děti pracovaly celý týden.
Jsem tak mimo, že zapomínám, že jedna z prezentací je v češtině a ptám se Ar. co si o tom myslí, i když nic nerozumí.
Pak karty, pivo, šílenství a děcka mají párty.
Později se přesouvají do Red room a my za nima vedle do Lounge, aby mohli tancovat potmě. Ok
Jeden z vedoucí malých dětí dovolil jedné holčičce zůstat po večerce, aby si mohla zatancovat s jedním klukem. Fair enough.
Am’s definition of teenagehood: “You’re not old enough to drink, so you do weird shit like slow dancing in the dark.”
Šílenství graduje.
Děcka nám nechaly svítit doslova jednu žárovku, abysme mohly hrát karty zatímco oni mají temnotu.
Zůstávám s Am. i po tom, co to Ar. vzdává a jde spát. They didn’t try to smuggle in alcohol, they were all dancing together in a circle, stayed hydrated, went to bed when it became too late and boring. Perfect teenagers.
Kolem půl jedné to prostě zabalili, že už jdou spát, protože je pozdě. Všichni se poobjímali, protože se nejspíš uvidí zase až za rok.
#day8
Poslední den je nejnáročnější, nikdo už nemá žádnou energii. Plánujeme, že příště musíme děcka unavit dřív, nebo říct rodičům, aby je unavili předem.
U snídaně i u oběda je podezřelé ticho.
Rozdáváme ceny, children are unimpressed a mnohem víc je zajímá psaní vzkazů, které si vzájemně dávají do obálek.
V mojí obálce mi přistálo překvapivě moc miloučkých vzkazů, which made me feel sad that it’s over.
Life saving coffee machine coffee.
Jdem se ještě rozloučit k autobusu, děcka nás postupně objímají a lezou dovnitř. Nakonec si dáváme grouphug i s ostatními vedoucími a všichni jsou rozněžnění. Sedají na nás vosy, tak vtipkujem, jaká by to byla ironie, kdyby nás bodly v den odjezdu.
Hotel už je zamčený, takže nemůžu dovnitř pro zbytek svojí kávy. Zoufale buším na dveře a pak to vzdávám a prostě jedem.
Pouštíme si na cestu freedom song a chicken on the raft.
Z táborového pekla rovnou k Lenčiné rodině přivítat sestřenku z Ameriky. Feeling brain dead and disgusting. Jazykový babylon nekončí, překládám pro všechny.
neděle 1. září 2019
Summer camp 2019 - 3/4
#day6
Snažíme se co nejvíc osekat ranní hodiny, aby to děcka bavilo a všichni včetně nás jsme to ve zdraví přežili.
Dopoledne mám na starost jen dvě posádky z šesti - Pink pearl & Dark shells.
Odpoledne treasure hunt, všichni lítají jak zplašení, což je dobře, protože je to aspoň trošku unaví.
V druhém bloku hrajeme Městečko Palermo, ze kterého jsou děcka překvapivě hrozně nadšené. Před večeří zůstáváme s malým J., který říká, že we should have a chat. Absolutně nezvládám jeho absurdní projev o magic the gathering, které nikdy nehrál, ale zná všechny pravidla a tlumeně se chechtám zpoza křesla. Ar. i Am. naprosto s klidem přijímají všechny šílenosti, které říká.
Orkové jsou jako Otesánci, kteří požírají všechno živé na zemi a jsou vlastně nejnebezpečnější věc ve Vesmíru. J. je ale porazil, takže už se nemusí ničeho bát.
Neumí anglicky vyslovit “know,” ale se slovy jako “gigantic hydra” nemá žádný problém. Na chvíli se ztratil v herní terminologii a když potom mluvil o lidech, pořád používal slovo “human” which was extremely funny.
Večer se psychicky připravujem na path of courage. Am. vůbec nezná celý koncept stezky odvahy a nepřipadá jí vůbec děsivé jít jako dítě samotná doprostřed temného lesa, protože vyrůstala v Coloradu s medvědy a mountain lions. Dostávám od pana domácího pivo do tupláku, které neuzvednu jednou rukou. Přijímám to a dělám jakoby nic, když se mě děcka chodí ptát na debilní dotazy a vidí přede mnou na stole to obří pivo.
Jsem lehce cinklá ze spousty piva, které jsem musela vypít za krátký čas, což si myslím, že je ideální stav na to, když vedete 60+ vystrašených děcek do lesa.
Přišly jsme na to, že všechno v Am’s životě vedlo přesně k tomuhle momentu.
Starší děti vymyslely celý příběh o děsivém cirkuse příšer, který utekl do lesa a teď tam straší. Převlíkly se za klauny a další postavičky a přidaly creepy cirkusovou hudbu.
Potmě čekáme, až to vypukne, malé děti jsou měkké a postupně se jich asi 10 hroutí na kraji cesty a prosí, aby nikam nemusely.
Am. se obětovává a vrací se do hotelu pro další piva. Odchází do temnoty za zvuku dětského řevu a pláče.
Jdu na řadu a běžím do tmy. Brodím se blátem a hledám glowsticky, které vedou až nahoru na mýtinku.
Nahoře nádherné nebe plné hvězd. Nejradši bych si sedla do trávy a dopila pivo, za chvilku už ale zase lezem dolů, protože bude večerka.
Kluci ukradli panu domácímu nějaké plechy a vymýšlejí jak je půjdou uklidit zítra místo snídaně, kdyby náhodou ráno šel na houby a zjistil, že mu chybí. Snažím se vysvětlit Am. koncept našich vět do korpusu.
Na pokoji ještě zůstáváme vzhůru, dopíjíme pivo a vstřebáváme dojmy. Do postele po půlnoci, vyčerpanost level bambilion.
Snažíme se co nejvíc osekat ranní hodiny, aby to děcka bavilo a všichni včetně nás jsme to ve zdraví přežili.
Dopoledne mám na starost jen dvě posádky z šesti - Pink pearl & Dark shells.
Odpoledne treasure hunt, všichni lítají jak zplašení, což je dobře, protože je to aspoň trošku unaví.
V druhém bloku hrajeme Městečko Palermo, ze kterého jsou děcka překvapivě hrozně nadšené. Před večeří zůstáváme s malým J., který říká, že we should have a chat. Absolutně nezvládám jeho absurdní projev o magic the gathering, které nikdy nehrál, ale zná všechny pravidla a tlumeně se chechtám zpoza křesla. Ar. i Am. naprosto s klidem přijímají všechny šílenosti, které říká.
Orkové jsou jako Otesánci, kteří požírají všechno živé na zemi a jsou vlastně nejnebezpečnější věc ve Vesmíru. J. je ale porazil, takže už se nemusí ničeho bát.
Neumí anglicky vyslovit “know,” ale se slovy jako “gigantic hydra” nemá žádný problém. Na chvíli se ztratil v herní terminologii a když potom mluvil o lidech, pořád používal slovo “human” which was extremely funny.
Večer se psychicky připravujem na path of courage. Am. vůbec nezná celý koncept stezky odvahy a nepřipadá jí vůbec děsivé jít jako dítě samotná doprostřed temného lesa, protože vyrůstala v Coloradu s medvědy a mountain lions. Dostávám od pana domácího pivo do tupláku, které neuzvednu jednou rukou. Přijímám to a dělám jakoby nic, když se mě děcka chodí ptát na debilní dotazy a vidí přede mnou na stole to obří pivo.
Jsem lehce cinklá ze spousty piva, které jsem musela vypít za krátký čas, což si myslím, že je ideální stav na to, když vedete 60+ vystrašených děcek do lesa.
Přišly jsme na to, že všechno v Am’s životě vedlo přesně k tomuhle momentu.
Starší děti vymyslely celý příběh o děsivém cirkuse příšer, který utekl do lesa a teď tam straší. Převlíkly se za klauny a další postavičky a přidaly creepy cirkusovou hudbu.
Potmě čekáme, až to vypukne, malé děti jsou měkké a postupně se jich asi 10 hroutí na kraji cesty a prosí, aby nikam nemusely.
Am. se obětovává a vrací se do hotelu pro další piva. Odchází do temnoty za zvuku dětského řevu a pláče.
Jdu na řadu a běžím do tmy. Brodím se blátem a hledám glowsticky, které vedou až nahoru na mýtinku.
Nahoře nádherné nebe plné hvězd. Nejradši bych si sedla do trávy a dopila pivo, za chvilku už ale zase lezem dolů, protože bude večerka.
Kluci ukradli panu domácímu nějaké plechy a vymýšlejí jak je půjdou uklidit zítra místo snídaně, kdyby náhodou ráno šel na houby a zjistil, že mu chybí. Snažím se vysvětlit Am. koncept našich vět do korpusu.
Na pokoji ještě zůstáváme vzhůru, dopíjíme pivo a vstřebáváme dojmy. Do postele po půlnoci, vyčerpanost level bambilion.
čtvrtek 29. srpna 2019
Summer camp 2019 - 2/4
#day3
Ráno učíme s Am., všechno jde až podezřele hladce. Celý 90 minutový blok na téma jobs on a pirate ship. Děcka vysvětlujou, jak jsou jejich dream joby - to become a unicorn or pokemon trainer.
Ar. tvrdí, že spolkla motýla.
Při výrobě vlajky jedna skupinka na svoji přidala logo pirátské strany.
Vždycky když děcka vyvedou nějakou píčovinu, tak se předem nikdo na nic neptá, ale když jdou na záchod nebo si potřebujou pro něco odběhnout, tak se jdou zeptat málem se smrtelným strachem.
Točené pivo v jídelně + domácí slivovice od pana majitele na účet podniku. Am. a Ar. vysvětlujou jak funguje hospodská kultura v Česku. Čekáme, až děckám začne večerka a Am. nám vypráví drogové příhody z rodného Denveru.
Tři nejstarší kluci jdou rovnou po večeři běhat - osmi kilometrové kolečko, aby nevypadli ze cviku jako professional athletes. Pak dělají bordel do půlnoci, ráno vstanou dřív než ostatní, jdou všecky děcka vzbudit a dělají jim rozcvičku a pořád mají strašně moc energie. Rozhodně víc než učitelé.
#day4
Tématem ranního bloku jsou pirate shanties. Děcka skládají hymny svojí posádky, podřezávání krků a rum included in all the lyrics.
Odpoledne scavenger hunt.
Jedna slečna špatně pochopila “sth hollow,” myslela, že je to “hallow” jako v Harry Potterovi a prostě přijala, že má jít hledat bezovou hůlku nebo neviditelný plášť.
Zuřivé boje o mrtvé brouky.
Mnohem víc chápu, jak se cítí středoškolští učitelé. Připadá mi, že jsme tady už měsíc.
Věta do korpusu:
Am: My name is just bunch of As.
Večer Pirate Trivia night. Úplně jsem zapomněla, že jsme na táboře s “trivia Am.,” protože konečně nejsme cizinci a působí jako úplně jiný člověk.
Dřív jsem holkám vysvětlovala svoji paniku z můr. Když se po večerce vracíme zpátky do pokoje, Am. nejistě vysvětluje: “It’s a moth...but it’s teeny tiny.” a pak ho opatrně odnáší na balkón.
#day5
“Odskakuju” si 100 km daleko na přijímačky na Mgr., pročítám si státnicové otázky, ze kterých se má podle instrukcí ze studijního skládat zkouška a chci utéct, protože moje tři týdenní příprava v žádném případě nemůže stačit.
S bušícím srdcem do dveří, sedám před nejmilejší komisi. Probíráme japonštinu a život, the Beat generation a Ginsbergovo putování po Japonsku, moje cesty po Británii, bakalářku a potenciální diplomku. Za chvilku mě volají zpátky, že prý by mě chtěli a doufají, že si to do září nerozmyslím.
S lehkým srdcem jedu zpátky, stavuju se na benzínce na párek v rohlíku na snídani i oběd a kupuju po dvou pivech pro každého. Am. kozla a Ar. radegast, protože taková jsou pravidla.
Zpátky do pekla mezi teenagery. Na chvilku jsem byla na návštěvě v realitě a je těžké vrátit se zpátky do toho absurdního, vyčerpaného šílenství.
Při pirate dinner mají všichni být v kostýmech. Am. nosí docela silné brýle a aby si usnadnila výrobu pásky na oko, zakryla si jedno ze sklíček. Bohužel si ale přikryla to oko, kterým vidí líp, takže pak půl večera nic neviděla. Druhé sklíčko má zase zapatlané superglue.
Máme něco jako cat walk / walk the plank parade a soutěž o nejlepší kostým. Hraje písnička z pirátského playlistu: Chicken on the run.
Me: “What does it even mean chicken on the run?”
Am: “It’s a metaphor for life.”
V průběhu týdne jsme zjistily, že je to ve skutečnosti chicken on the raft, což stále vyvolává spoustu nezodpovězených otázek.
Potom v koutku hrajeme karty v rozbitých pirátských kostýmech při slabém světle z telefonu jako praví piráti a pijeme pivo. Děcka chtějí párty v naprosté tmě a pouštějí nahlas náhodný retro playlist. Přijímáme všecky absurdity. Naučila jsem holky hrát žolíka.
Někdo se pokusil po Eltnu Johnovi pustit nějakou rychlou skladbu, ale ostatní ho rychle zastavili a nakonec hrálo Candle in the Wind.
Do téhle situace přijel nějaký rodič vrátit dítě, které si půjčil na nějakou fotbalovou věc.
Když si zmateně říkáme, jak velký průser to bude, jedna kolegyně u stolu povídá: “I think he didn’t notice.”
Ehm, which part he didn’t notice? The loud music, darkness or the beers?
Stalo se to naší strategií po zbytek tábora. Když se všechno hroutilo, říkaly jsme: I think no one noticed anything nebo Everything’s fine.
Hraje italský ploužák, my do toho zapáleně hrajeme dobble a křičíme: Flamingo! Frog! Polar bear!
Ráno učíme s Am., všechno jde až podezřele hladce. Celý 90 minutový blok na téma jobs on a pirate ship. Děcka vysvětlujou, jak jsou jejich dream joby - to become a unicorn or pokemon trainer.
Ar. tvrdí, že spolkla motýla.
Při výrobě vlajky jedna skupinka na svoji přidala logo pirátské strany.
Vždycky když děcka vyvedou nějakou píčovinu, tak se předem nikdo na nic neptá, ale když jdou na záchod nebo si potřebujou pro něco odběhnout, tak se jdou zeptat málem se smrtelným strachem.
Točené pivo v jídelně + domácí slivovice od pana majitele na účet podniku. Am. a Ar. vysvětlujou jak funguje hospodská kultura v Česku. Čekáme, až děckám začne večerka a Am. nám vypráví drogové příhody z rodného Denveru.
Tři nejstarší kluci jdou rovnou po večeři běhat - osmi kilometrové kolečko, aby nevypadli ze cviku jako professional athletes. Pak dělají bordel do půlnoci, ráno vstanou dřív než ostatní, jdou všecky děcka vzbudit a dělají jim rozcvičku a pořád mají strašně moc energie. Rozhodně víc než učitelé.
#day4
Tématem ranního bloku jsou pirate shanties. Děcka skládají hymny svojí posádky, podřezávání krků a rum included in all the lyrics.
Odpoledne scavenger hunt.
Jedna slečna špatně pochopila “sth hollow,” myslela, že je to “hallow” jako v Harry Potterovi a prostě přijala, že má jít hledat bezovou hůlku nebo neviditelný plášť.
Zuřivé boje o mrtvé brouky.
Mnohem víc chápu, jak se cítí středoškolští učitelé. Připadá mi, že jsme tady už měsíc.
Věta do korpusu:
Am: My name is just bunch of As.
Večer Pirate Trivia night. Úplně jsem zapomněla, že jsme na táboře s “trivia Am.,” protože konečně nejsme cizinci a působí jako úplně jiný člověk.
Dřív jsem holkám vysvětlovala svoji paniku z můr. Když se po večerce vracíme zpátky do pokoje, Am. nejistě vysvětluje: “It’s a moth...but it’s teeny tiny.” a pak ho opatrně odnáší na balkón.
#day5
“Odskakuju” si 100 km daleko na přijímačky na Mgr., pročítám si státnicové otázky, ze kterých se má podle instrukcí ze studijního skládat zkouška a chci utéct, protože moje tři týdenní příprava v žádném případě nemůže stačit.
S bušícím srdcem do dveří, sedám před nejmilejší komisi. Probíráme japonštinu a život, the Beat generation a Ginsbergovo putování po Japonsku, moje cesty po Británii, bakalářku a potenciální diplomku. Za chvilku mě volají zpátky, že prý by mě chtěli a doufají, že si to do září nerozmyslím.
S lehkým srdcem jedu zpátky, stavuju se na benzínce na párek v rohlíku na snídani i oběd a kupuju po dvou pivech pro každého. Am. kozla a Ar. radegast, protože taková jsou pravidla.
Zpátky do pekla mezi teenagery. Na chvilku jsem byla na návštěvě v realitě a je těžké vrátit se zpátky do toho absurdního, vyčerpaného šílenství.
Při pirate dinner mají všichni být v kostýmech. Am. nosí docela silné brýle a aby si usnadnila výrobu pásky na oko, zakryla si jedno ze sklíček. Bohužel si ale přikryla to oko, kterým vidí líp, takže pak půl večera nic neviděla. Druhé sklíčko má zase zapatlané superglue.
Máme něco jako cat walk / walk the plank parade a soutěž o nejlepší kostým. Hraje písnička z pirátského playlistu: Chicken on the run.
Me: “What does it even mean chicken on the run?”
Am: “It’s a metaphor for life.”
V průběhu týdne jsme zjistily, že je to ve skutečnosti chicken on the raft, což stále vyvolává spoustu nezodpovězených otázek.
Potom v koutku hrajeme karty v rozbitých pirátských kostýmech při slabém světle z telefonu jako praví piráti a pijeme pivo. Děcka chtějí párty v naprosté tmě a pouštějí nahlas náhodný retro playlist. Přijímáme všecky absurdity. Naučila jsem holky hrát žolíka.
Někdo se pokusil po Eltnu Johnovi pustit nějakou rychlou skladbu, ale ostatní ho rychle zastavili a nakonec hrálo Candle in the Wind.
Do téhle situace přijel nějaký rodič vrátit dítě, které si půjčil na nějakou fotbalovou věc.
Když si zmateně říkáme, jak velký průser to bude, jedna kolegyně u stolu povídá: “I think he didn’t notice.”
Ehm, which part he didn’t notice? The loud music, darkness or the beers?
Stalo se to naší strategií po zbytek tábora. Když se všechno hroutilo, říkaly jsme: I think no one noticed anything nebo Everything’s fine.
Hraje italský ploužák, my do toho zapáleně hrajeme dobble a křičíme: Flamingo! Frog! Polar bear!
středa 28. srpna 2019
Summer camp 2019 - 1/4
I’m really glad that Ar. made me go. It was important and interesting experience for me. I guess I learned how to be more relaxed in times of crisis and stay calm in the middle of chaos.
During the most chaotic times, me and Am. just smiled at each other and said that everything is fine. We were the dogs sitting in the room on fire.
I learned how teenagers work, what to expect from them and how to deal with them.
At the beginning I might have been too strict with them concerning the curfew and swearing, because I was afraid that I won’t have the necessary level of authority to tell them to stop doing some unacceptable things.
If I come back again next year my approach will be completely different from the very beginning.
Jak říká Am., nikdy nebudem schopné nikomu vysvětlit, co se na táboře dělo, tak, aby to přesně vykreslilo atmosféru a šílenství, ve kterém jsme tam žili.
#day1
Pouštím v autě pirate shanties, abychom se naladili na pirátskou vlnu.
Procházka do vesničky - největší zapadákov pod horami - kolem krav, koz a traktorů. Am. refuses to call our mountains “mountains,” because she’s from Colorado.
Radostně poskakuju, protože to tam vypadá jako u nás v hometownu. Ar. je lehce vyvedená z míry, protože nikdy neví, kdy to na mě přijde.
“Lunch” with everyone. Objednáváme piva, hranolky a párky v rohlíku. Porovnáváme nebezpečný hmyz na různých kontinentech and other cultural differences. Am. vypráví jak v dětství chytali hady na dvorku.
#day2
Ráno nás čeká nemilé zjištění, že se ke snídani nepodává káva. Nevím, jak si představujou, že se postaráme o 60+ dětí bez ranního šálku kávy.
Vyřešily jsme to koupí nechutné instantky, kterou jsme si zalívaly horkou vodou z kohoutku. Úroveň pití kávy klesla ještě níž, než byla během mých studentských let.
Slyšíme z dálky řev od autobusu, všichni kulí oči a nasazujou vyděšené obličeje. Am. a já budeme mít poprvé na starost tak velkou skupinu teenagerů a L. zase jede poprvé k menším dětem.
Am’s words of wisdom: “Dog is something between a cat and a child.”
Před obědem jsme se pustili do icebreakers, zatímco nás obtěžovaly všudypřítomné vosy. Není třeba se zbavovat vosího hnízda, které bylo nejspíš někde na střeše hotelu, když kolem pobíhá stovka dětí.
J., který má sice 14, ale vypadá na 12, perlí a oslovuje jednu dívku “female” místo jménem.
Před obědem šérujem pivo na oslavu, že jsme přežily první blok s hordou dětí.
One of the oldest boys: “How many points would I lose, if I pushed you to the swimming pool?”
Ar: “ You would lose your life.”
Na konci dne po setmění další pivo na balkóně pod hvězdami. Řešíme život, law & educational system, lgbtq rights, povinnou četbu a další rozdíly v našich zemích. Hrozně mě baví, jak Am. a Ar. vysvětlujou, jak funguje Česko.
Děcka běhají po chodbě bez trička po večerce. (Speciálně T. byl během celého tábora každou chvíli bez trička. Why.) Musím být tough teacher a poslat je spát. Poprvé na druhé straně barikády. I feel old.
During the most chaotic times, me and Am. just smiled at each other and said that everything is fine. We were the dogs sitting in the room on fire.
I learned how teenagers work, what to expect from them and how to deal with them.
At the beginning I might have been too strict with them concerning the curfew and swearing, because I was afraid that I won’t have the necessary level of authority to tell them to stop doing some unacceptable things.
If I come back again next year my approach will be completely different from the very beginning.
Jak říká Am., nikdy nebudem schopné nikomu vysvětlit, co se na táboře dělo, tak, aby to přesně vykreslilo atmosféru a šílenství, ve kterém jsme tam žili.
#day1
Pouštím v autě pirate shanties, abychom se naladili na pirátskou vlnu.
Procházka do vesničky - největší zapadákov pod horami - kolem krav, koz a traktorů. Am. refuses to call our mountains “mountains,” because she’s from Colorado.
Radostně poskakuju, protože to tam vypadá jako u nás v hometownu. Ar. je lehce vyvedená z míry, protože nikdy neví, kdy to na mě přijde.
“Lunch” with everyone. Objednáváme piva, hranolky a párky v rohlíku. Porovnáváme nebezpečný hmyz na různých kontinentech and other cultural differences. Am. vypráví jak v dětství chytali hady na dvorku.
#day2
Ráno nás čeká nemilé zjištění, že se ke snídani nepodává káva. Nevím, jak si představujou, že se postaráme o 60+ dětí bez ranního šálku kávy.
Vyřešily jsme to koupí nechutné instantky, kterou jsme si zalívaly horkou vodou z kohoutku. Úroveň pití kávy klesla ještě níž, než byla během mých studentských let.
Slyšíme z dálky řev od autobusu, všichni kulí oči a nasazujou vyděšené obličeje. Am. a já budeme mít poprvé na starost tak velkou skupinu teenagerů a L. zase jede poprvé k menším dětem.
Am’s words of wisdom: “Dog is something between a cat and a child.”
Před obědem jsme se pustili do icebreakers, zatímco nás obtěžovaly všudypřítomné vosy. Není třeba se zbavovat vosího hnízda, které bylo nejspíš někde na střeše hotelu, když kolem pobíhá stovka dětí.
J., který má sice 14, ale vypadá na 12, perlí a oslovuje jednu dívku “female” místo jménem.
Před obědem šérujem pivo na oslavu, že jsme přežily první blok s hordou dětí.
One of the oldest boys: “How many points would I lose, if I pushed you to the swimming pool?”
Ar: “ You would lose your life.”
Na konci dne po setmění další pivo na balkóně pod hvězdami. Řešíme život, law & educational system, lgbtq rights, povinnou četbu a další rozdíly v našich zemích. Hrozně mě baví, jak Am. a Ar. vysvětlujou, jak funguje Česko.
Děcka běhají po chodbě bez trička po večerce. (Speciálně T. byl během celého tábora každou chvíli bez trička. Why.) Musím být tough teacher a poslat je spát. Poprvé na druhé straně barikády. I feel old.
úterý 27. srpna 2019
Colours 2019 - day 4
Ploužíme se zpátky do areálu a chillujem na dečce za poslechu kytarové pohodičky Charlieho Cunninghama.
Dávám si misi najít stánek se ciderem a všem ho koupit, abych se probrala.
Jdu hledat K&F na koncert Berta & Friends. Prostor před pódiem, už je zaplněný, tak to vzdávám a užívám si me time, Slunce a tanečky na elektro hudbu z budoucnosti. Frontman má na sobě růžový kostýmek o obří placatý růžový klobouk. OK.
Potkávám M. a vychutnáváme si spolu festivalové štěstí.
Frontman ještě dvakrát mění obleček. Jednou přichází v černém overalu se zlatým, třpytivým vyšíváním a po druhé jako kapitán s plyšovou rybou.
Před koncem se přesouváme na Amber Run - Britské indie nádhery. Další piva a plutí v davu i s L. a B.
Pak nás M. vede na hidden stage, která není uvedená nikde na programu ani na mapce. Musí se do dřevěných dvířek a přes písečnou pláž. Po levé straně je v kleci hejno medúz a před námi obrovský mořský koník. V betonovém hangáru před stagí, kde to vypadá jako v největším doupěti potkáváme našeho dvorního tatéra, který nás rovnou zve na pivo.
Na písčité mýtince setkání s F. už ani nevím po jak dlouhé době. Je celá nějaká drobnější a přibyla jí kupa tetování. Kryštůfek zestárl, which is difficult to hear.
Říkáme si, že je moře času, tak se ještě před Cure povalujem u jiné stage na polské ska - Mesajah a koukáme po hezkých polských holkách.
Chtěla jsem si rychle doběhnout na záchod, abych o nic nepřišla a nezmeškala přesun na hlavní stage a ve spěchu jsem se třískla do nohy o nějakou železnou tyč, po čemž mi zůstala modřina ještě tři týdny na to.
Několik vět do korpusu:
Nakonec jsme málem nestihly Cure, protože jsme si poměřovali prsa jako to Š. dělela (chtěla dělat?) už v páté třídě.
Me: Tak sakra, Spetra ti může říkat Silvo?
Š: No nemělo by se to dělat.
Kinseyho šála. Čím víckrát si ji obmotáš kolem krku, tím víc jsi gay.
Doufám, že naše tru gay agenda nebyla na Š. už moc. Přeci jenom jsou to ale Colours of Ostrava.
Mám hrozný strach, že všichni půjdou po Cure domů a nebude žádná párty, tak jim v kroužku šeptám do ucha, že dneska nikdo nepůjde spát.
Nemohli jsme se rozhodnout, na jaký jít koncert, a tak jsme skončili v Radegast pubu a užívali si, že máme pivo ve skle.
Š. dává "lesbický sex" do uvozovek.
Když nás vyhodí z hospody, konečně se s Š. dostáváme na tanečky v kleci, kam chtěla celý týden.
SP. nám za poslední peníze kupuje náhodné panáky. Kombinace všech alkoholů příliš připomíná teenagehood.
Strašně pomalu se ploužíme z areálu a zdržujeme se doslova kvůli tomu, že se všichni chtěli podívat na hromadu sraček.
Použila jsem slovo "dušovat," Š. si hnedka zula boty, prohlásila, že je Dušek a dělala šňůry uprostřed silnice.
L. a SP. zachránily náhodnému člověku život.
SP. dělá dramatická gesta, až jí z toho křuplo někde v lokti a teď sténá bolestí. L. se ji celou cestu snaží napravit a já SP. zakazuju, aby jí to bylo příjemné.
SP. se několikrát tak hrozně smál, až z toho spadnul na zem. Asi 300 metrů od areálu nám všem kupuje pivo v plechu na benzínce.
Jdeme čtyřicet let do centra a mezitím začíná svítat.
Doploužili jsme se do Lesa, kde následovaly další piva a kontušovka. Ztrácím všechny souvislosti.
Věty do korpusu:
Všichni mají ruku v mém duhovém klíně.
Děkuji vám za přítomnost.
L. nedokáže příjmout, že je M. pořád svěží. Dokonce i v pět ráno v Lese po čtyřech dnech na CoO.
Domů ráno jak největší smetí.
Spím nějaké tři hodiny, which feels like 5 seconds. Trochu jsem si zdřímla a napsala článek. V hlavě mi hučelo, ještě opilá jsem se jenom úporně soustředila na to, abych alespoň tvořila smysluplné věty.
U Š. v obýváku si všichni nahlas čtou můj článek a dávají mi za něho bídu. Ani se nedivím, že ho Š. prostě našla.
Měly bychom si ještě zdřímnout, beru do ruky telefon a chystám se nastavit budík. Telefon mi píše: S. posílá 30 fotek. Při jejich prohlížení jsme se natolik probraly smíchem, že jsme se rozhodly jet radši domů.
Jedem domů s chuchvalcem neonových střapečků na klíně.
Also I'm super surprised I didn't experience any anxiety. What is this magic? My favourite people might have created such a safe place that there was no space left for it. <3
Dávám si misi najít stánek se ciderem a všem ho koupit, abych se probrala.
Jdu hledat K&F na koncert Berta & Friends. Prostor před pódiem, už je zaplněný, tak to vzdávám a užívám si me time, Slunce a tanečky na elektro hudbu z budoucnosti. Frontman má na sobě růžový kostýmek o obří placatý růžový klobouk. OK.
Potkávám M. a vychutnáváme si spolu festivalové štěstí.
Frontman ještě dvakrát mění obleček. Jednou přichází v černém overalu se zlatým, třpytivým vyšíváním a po druhé jako kapitán s plyšovou rybou.
Před koncem se přesouváme na Amber Run - Britské indie nádhery. Další piva a plutí v davu i s L. a B.
Pak nás M. vede na hidden stage, která není uvedená nikde na programu ani na mapce. Musí se do dřevěných dvířek a přes písečnou pláž. Po levé straně je v kleci hejno medúz a před námi obrovský mořský koník. V betonovém hangáru před stagí, kde to vypadá jako v největším doupěti potkáváme našeho dvorního tatéra, který nás rovnou zve na pivo.
Na písčité mýtince setkání s F. už ani nevím po jak dlouhé době. Je celá nějaká drobnější a přibyla jí kupa tetování. Kryštůfek zestárl, which is difficult to hear.
Říkáme si, že je moře času, tak se ještě před Cure povalujem u jiné stage na polské ska - Mesajah a koukáme po hezkých polských holkách.
Chtěla jsem si rychle doběhnout na záchod, abych o nic nepřišla a nezmeškala přesun na hlavní stage a ve spěchu jsem se třískla do nohy o nějakou železnou tyč, po čemž mi zůstala modřina ještě tři týdny na to.
Několik vět do korpusu:
Nakonec jsme málem nestihly Cure, protože jsme si poměřovali prsa jako to Š. dělela (chtěla dělat?) už v páté třídě.
Me: Tak sakra, Spetra ti může říkat Silvo?
Š: No nemělo by se to dělat.
Kinseyho šála. Čím víckrát si ji obmotáš kolem krku, tím víc jsi gay.
Doufám, že naše tru gay agenda nebyla na Š. už moc. Přeci jenom jsou to ale Colours of Ostrava.
Mám hrozný strach, že všichni půjdou po Cure domů a nebude žádná párty, tak jim v kroužku šeptám do ucha, že dneska nikdo nepůjde spát.
Nemohli jsme se rozhodnout, na jaký jít koncert, a tak jsme skončili v Radegast pubu a užívali si, že máme pivo ve skle.
Š. dává "lesbický sex" do uvozovek.
Když nás vyhodí z hospody, konečně se s Š. dostáváme na tanečky v kleci, kam chtěla celý týden.
SP. nám za poslední peníze kupuje náhodné panáky. Kombinace všech alkoholů příliš připomíná teenagehood.
Strašně pomalu se ploužíme z areálu a zdržujeme se doslova kvůli tomu, že se všichni chtěli podívat na hromadu sraček.
Použila jsem slovo "dušovat," Š. si hnedka zula boty, prohlásila, že je Dušek a dělala šňůry uprostřed silnice.
L. a SP. zachránily náhodnému člověku život.
SP. dělá dramatická gesta, až jí z toho křuplo někde v lokti a teď sténá bolestí. L. se ji celou cestu snaží napravit a já SP. zakazuju, aby jí to bylo příjemné.
SP. se několikrát tak hrozně smál, až z toho spadnul na zem. Asi 300 metrů od areálu nám všem kupuje pivo v plechu na benzínce.
Jdeme čtyřicet let do centra a mezitím začíná svítat.
Doploužili jsme se do Lesa, kde následovaly další piva a kontušovka. Ztrácím všechny souvislosti.
Věty do korpusu:
Všichni mají ruku v mém duhovém klíně.
Děkuji vám za přítomnost.
L. nedokáže příjmout, že je M. pořád svěží. Dokonce i v pět ráno v Lese po čtyřech dnech na CoO.
Domů ráno jak největší smetí.
Spím nějaké tři hodiny, which feels like 5 seconds. Trochu jsem si zdřímla a napsala článek. V hlavě mi hučelo, ještě opilá jsem se jenom úporně soustředila na to, abych alespoň tvořila smysluplné věty.
U Š. v obýváku si všichni nahlas čtou můj článek a dávají mi za něho bídu. Ani se nedivím, že ho Š. prostě našla.
Měly bychom si ještě zdřímnout, beru do ruky telefon a chystám se nastavit budík. Telefon mi píše: S. posílá 30 fotek. Při jejich prohlížení jsme se natolik probraly smíchem, že jsme se rozhodly jet radši domů.
Jedem domů s chuchvalcem neonových střapečků na klíně.
Also I'm super surprised I didn't experience any anxiety. What is this magic? My favourite people might have created such a safe place that there was no space left for it. <3
pondělí 26. srpna 2019
Colours 2019 - day 3
Po cestě do areálu oblíknout pláštěnky a mít ji na sobě je jako být v nejútulnějším safe place na světě a zároveň vypadat jak magor.
Na besedu s Muchou, protože už ne-mů-žem. V první řadě na zemi s pivem na klíně. Hodina absurdit.
Po cestě na stage jsme vyhrály žlutou festivalou dečku lovením balónků z útrob obří dřevěné kachny. Why not.
Nahko a jeho medicínka pro lidi. Porce kvalitní poezie a nejvyšší skoky na pódiu.
Rozvalené na dečce posloucháme Sons of Kemet, dřímáme, umíráme na únavu a dáváme si life-saving coffee. Začínám být hrozně nervózní, že se nedostanu dopředu na Lewise Capaldiho, tak běžím napřed a hledám Š. v davu.
Š. prohlašuje památnou větu, že mě ještě nikdy neviděla tolik nervózní. Asi zapomněla na společné tři roky na japonštině.
Začíná pršet, lezem do pláštěnek. Lewis Capaldi zpívá svým nádherným tnoucím hlasem bolavé depresivní písničky a mezi nima vypráví nesmysly skotskou angličtinou. Běhá kolem zbytku kapely, za chvilku už nemůže a zakazuje nám o celé téhle záležitosti komukoliv vyprávět.
Přesouváme se s Š. na hlavní stage a potkáváme M. na drogách, která se chová úplně stejně jako normální M.
Years & Years nám hrajou jako background music a my chvilku hledáme ztraceného SP. v davu a pak to vzdáváme, sedíme u velké červené koule a řešíme život. Probíráme, že everyone is gay, včetně Alexandra, který právě zpívá.
Sbíráme zbytek party a jdem se kolektivně vyčůrat, abysme nemuseli během Shaka Ponk.
Cestou se ještě zasekáváme na Sam Kelly & The Lost Boys, protože nás dál nepustila jejich hudba.
Při čekání na další koncert SP. kritizuje naše life choices.
Pak už konečně Shaka Ponk opičí šílenství s nejvíc hot Samahou.
Rychlé loučení s D. na bůhvijak dlouho.
Protože Shaka Ponk byl největší nářez, L. rozhodla, že to chce panáka. Chtěli jsme se stavit jen na jednoho. ale to nikdy nefunguje. Becherovka je sice hnusná, za to mají ale nejlepší bar s nejměkčím trávníčkem.
SP. je pro každou srandu a přijímá všecky píčoviny, co děláme, a ještě se k nám přidává. Nikdy nechci vidět ty inkriminující fotky a videa, které toho večera pořídil.
Nakonec zůstáváme asi do 3? 4? ráno dokud nás nevyhodí a Š. se SP. jdou někam pěšky do centra na ranní autobus.
Věta do korpusu: Myslíš, že tě zítra nebude bolet tělo, když jsi dneska předstírala, že jsi býk?
Na besedu s Muchou, protože už ne-mů-žem. V první řadě na zemi s pivem na klíně. Hodina absurdit.
Po cestě na stage jsme vyhrály žlutou festivalou dečku lovením balónků z útrob obří dřevěné kachny. Why not.
Nahko a jeho medicínka pro lidi. Porce kvalitní poezie a nejvyšší skoky na pódiu.
Rozvalené na dečce posloucháme Sons of Kemet, dřímáme, umíráme na únavu a dáváme si life-saving coffee. Začínám být hrozně nervózní, že se nedostanu dopředu na Lewise Capaldiho, tak běžím napřed a hledám Š. v davu.
Š. prohlašuje památnou větu, že mě ještě nikdy neviděla tolik nervózní. Asi zapomněla na společné tři roky na japonštině.
Začíná pršet, lezem do pláštěnek. Lewis Capaldi zpívá svým nádherným tnoucím hlasem bolavé depresivní písničky a mezi nima vypráví nesmysly skotskou angličtinou. Běhá kolem zbytku kapely, za chvilku už nemůže a zakazuje nám o celé téhle záležitosti komukoliv vyprávět.
Přesouváme se s Š. na hlavní stage a potkáváme M. na drogách, která se chová úplně stejně jako normální M.
Years & Years nám hrajou jako background music a my chvilku hledáme ztraceného SP. v davu a pak to vzdáváme, sedíme u velké červené koule a řešíme život. Probíráme, že everyone is gay, včetně Alexandra, který právě zpívá.
Sbíráme zbytek party a jdem se kolektivně vyčůrat, abysme nemuseli během Shaka Ponk.
Cestou se ještě zasekáváme na Sam Kelly & The Lost Boys, protože nás dál nepustila jejich hudba.
Při čekání na další koncert SP. kritizuje naše life choices.
Pak už konečně Shaka Ponk opičí šílenství s nejvíc hot Samahou.
Rychlé loučení s D. na bůhvijak dlouho.
Protože Shaka Ponk byl největší nářez, L. rozhodla, že to chce panáka. Chtěli jsme se stavit jen na jednoho. ale to nikdy nefunguje. Becherovka je sice hnusná, za to mají ale nejlepší bar s nejměkčím trávníčkem.
SP. je pro každou srandu a přijímá všecky píčoviny, co děláme, a ještě se k nám přidává. Nikdy nechci vidět ty inkriminující fotky a videa, které toho večera pořídil.
Nakonec zůstáváme asi do 3? 4? ráno dokud nás nevyhodí a Š. se SP. jdou někam pěšky do centra na ranní autobus.
Věta do korpusu: Myslíš, že tě zítra nebude bolet tělo, když jsi dneska předstírala, že jsi býk?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)